PŘÍMO Z FINSKA | Biatlonistka Gabriela Soukalová ještě dlouho po individuálním vytrvalostním závodě na 15 kilometrů na mistrovství světa nemohla uvěřit, že získala stříbrnou medaili. „Je to pro mě jako sen, asi si to uvědomím až někdy po závodě,“ říkala v cíli novinářům. A to dlouho mohla pomýšlet i na zlato, o nejcennější kov ji překvapivě připravila až Ruska Jurlovová se startovním číslem 93.
„Nikdy jsem nevěřila, že bych mohla být ta vyvolená, která by česala nějaké úspěchy, takže jsem hrozně ráda. Opravdu je to pro mě těžko uvěřitelné,“ popisovala Soukalová své pocity, ve kterých byl i pocit zadostiučinění.
„Získat v individuálním závodě medaili, ať je jakákoliv, a ještě v sezoně, kterou jsem se úplně protrápila… Je to hrozné zadostiučinění," přiznala. "Často jsem byla terčem kritiky mnoha lidí a teď jsem jim ukázala, že jsem schopná si i občas dohopsnout i na stupně vítězů," usmála se.
Dramatický finiš domácí Kaisy Mäkäräinenové, která ji mohla odsunout v tu chvíli na stříbrnou pozici, a jak se později ukázalo až na bronzovou, prý nesledovala.
„Snažila jsem se to vnímat co nejméně. Řekla jsem si, že se raději půjdu převléknout a udělat takové ty věci po závodě, a pak se zkusím podívat, jestli to bude stačit na nějakou placku. Tajně jsem doufala, a ono to nakonec vyšlo,“ usmívala se česká závodnice po své první individuální medaili na MS.
Soukalová věří, že úspěch z vytrvalostního závodu pro ni bude povzbuzením i do zbytku šampionátu a vůbec závěru sezony. „Ale i kdyby byl už konec, můžu sezonu skončit s klidnou hlavou. Opět se ukázalo, že Ondra Rybář, který celou mou přípravu letos řídil, umí formu naplánovat tak, aby z toho na velkých akcích byly ty třešničky.“
„Doufám, že se povezu na vlně úspěchu i dál, ale taky s tím tím nemůžu nijak přehnaně laborovat. Jednou to vyjde, jednou ne, a já jsem ráda, že to vyšlo zrovna mně, tady a teď, a že mi bylo dovoleno nahlédnout až do takových výšin,“ dodala Gabriela Soukalová.
