Sotva v sobě strávili ZOH, už prožili finskou misi nahoru dolů. Zprvu 6. místo Veroniky Vítkové ve sprintu, pak krach v mix štafetách a včera dobrý i horší masák. „Pořadí národů? Už jsme ho přestali řešit,“ řekl šéftrenér biatlonistů Ondřej Rybář po podniku v Kontiolahti. SP jim končí kvůli bojkotu Ťumeně tento týden v Oslu… což ale třeba hatí šanci Veroniky Vítkové na malý glóbus ve sprintu.
Chtěli po olympiádě bojovat o další úspěchy, zvládli to však jen zčásti. Věřili, že se jim podaří nabrat velkou porci bodů, aby se udrželi na příčkách zajišťující jim stávající kvóty startu závodníků v SP. I to se jim ale vydařilo jen omezeně. Finské Kontiolahti jako by se pro české biatlonisty proměnilo ve zrádnou past.
„Bylo to tu nahoru dolů. Třeba nedělní závod kluků (8. Krčmář , 9. Moravec ) byl hezkou záplatou na ten sobotní nepovedený den. Tam fakt nemůžeme říct, že jsme byli spokojení,“ netajil šéftrenér Ondřej Rybář.
14. místo smíšené štafety, 18. příčka mixu dvojic? To byly v této disciplíně nejhorší výsledky v celé sezoně. Až dokonce rozvířily i debatu fanoušků se zástupci Českého biatlonu na Facebooku.
„Několik našich komentářů k některým vašim komentářům: Olympijské medaile byly náhoda - Olympiáda není okresní přebor, kam přijdete v neděli po třech pivech a zavěsíte tři fíky, ti nejlepší se na ni připravují roky a uspějí pouze ti, kteří to mají natrénované „v nohách a hlavě“. Takové komentáře jsou s prominutím pěkná prasárna, ne vůči českému biatlonu, ale vůči sportovcům, kteří tomu obětovali tisíce hodin těžko představitelné dřiny. Pokud někdo označuje sezonu, ve které se podařilo vybojovat dvě olympijské medaile za „zpackanou“, tak zřejmě nebude takový odborník, za jakého se považuje,“ obhajovali se zástupci Českého biatlonu.
Projevil se na závodnících útlum dva týdny po olympiádě? Aklimatizace? Náročný program? „Ano, nebyl to jednoduchý týden, je tam i trochu psychické vyčerpání, ale upřímně, to mají všichni,“ nehledal výmluvy Rybář. „Tohle je v olympijské sezoně vždy a je třeba si to v hlavě tak nastavit a zkoncentrovat se. Jsem rád, že už se to na konci podařilo lépe, nakonec to nebylo špatné kolo a tečka byla dobrá,“ chválil si Rybář jak umístění mužů, tak zrychlující se Vítkovou na lyžích.
Vítková je ze hry o malý glóbus
Jen ty chybějící body do pořadí národů jsou komplikací. Z plánovaného přívalu to byl jen přítok a situaci zhoršuje plánovaný bojkot v závěrečném SP v Ťumeni, kde některé další národy budou moci bodovat, zatímco Češi ne. Jak mužům, tak ženám patří v průběžném pořadí deváté místo (muži mají 111 bodů na 11. Slovinsko a ženy 442 bodů na 11. Švýcarky) a k udržení kvót je potřeba skončit do desátých míst.
„Trochu jsme to přestali už sledovat, protože štafetami jsme si to lehce odstřelili. Přestali jsme to už řešit a ono to nějak dopadne. Do Osla neodjíždíme se sklopenou hlavou a uvidíme, jak se kterému týmu bude dařit dál,“ uvedl Rybář.
Nicméně co hůř, vynechání Ťumeně nově vyškrtává i Veroniku Vítkovou z boje o malý křišťálový glóbus ze sprintu, kde nyní ztrácí na vedoucí Anastasii Kuzminovou jen 19 bodů. „Pojďme se ale o tom bavit až po dalším sprintu v Oslu. Zatím si nemyslím, že by to bylo téma dne. Na druhou stranu jednou jsme se nějak vyslovili, myslím, že tým v tomto duchu vystupuje a bylo by špatně uhýbat a manévrovat,“ dodal Rybář. Přičemž místo SP v Ťumeni chystají v sobotu 24. března tradiční exhibici v Jablonci.
