Ivo Pospíšil
21. května 2018 • 22:10

Trénoval se Spartou, přetížil si koleno na kole… Vyhrát ale měla Verča, říká Krčmář

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Olympijské stříbro bylo víc než olympijský bronz a tři další třetí místa ze SP. Vítězem ankety Biatlonista roku se stal poprvé v kariéře Michal Krčmář, který v duelu letošních úspěšných reprezentantů předčil Veroniku Vítkovou a nahradil na trůnu Gabrielu Koukalovou. „Vážím si toho, ale na rovinu říkám, že by si to více zasloužila Verča,“ uznal hrdina sprintu z Pchjongčchangu.



Jak tedy berete toto ocenění pro nejlepšího biatlonistu roku?
Je to taková třešnička na dortu… po té sezoně a po olympiádě, která byla úspěšná. To stěžejní přišlo už ale přišlo v zimě. Určitě si té ceny vážím, ale že bych to extrémně prožíval, to asi ne. Na rovinu říkám, že by si tu cenu měla zasloužit Verča. Já sice mám stříbro a Verča má bronz, ale jinak měla v sezoně mnohem kvalitnější výsledky. To je můj pohled.“

Je to nicméně i tak zatím vaše životní sezona?
„Asi bych ji neoznačil za životní. Za životní bych označil spíš olympiádu, protože nejsem sportovec, který dokáže vyhrávat závody po sobě, a který by stál na stupních každý závod. Proto si té medaile neskutečně vážím. I proto jsem si užil jaro s přáteli, kteří mě podporovali. Proto byl ten závod životní, ale v celé té sezoně mi chyběla vyrovnanost. Věřím, že co se týče celkového pohledu na sezonu, budou v budoucnu ještě lepší.“

Další krok tedy je být vyrovnanější a stabilnější?
„Asi bych lhal, kdybych řekl, že ne. Chtěl bych být vyrovnanější a chtěl bych se pohybovat daleko víc vepředu. Letos jsem neměl tolik vyrovnanou střelbu jako v předchozí sezoně, což je jedna z věcí, na níž bych chtěl zapracovat a do příštího roku zlepšit.“

Krčmář: Biatlonista roku? Je to třešnička na dortu. S volbou nového trenéra jsem naprosto spokojený
Video se připravuje ...

Neškádlili jste se tedy s Verčou o tom, kdo vyhraje?
„My se viděli až dneska a co jsem viděl, tak si to mezi sebou přehazujeme. Oba říkáme: Ty to vyhraj. Ne, ty to vyhraj, máš lepší výsledky. Je to spíš takové házení horkým bramborem. Nevnímáme to jako rivalitu, spíš jako ocenění.“

Máte u sebe olympijskou medaili často?
„Zrovna dneska se mi Verča smála, jak už ji mám zdevastovanou. Ona prošla spousty rukama. Když jsem viděl Verčinu medaili, musím říct, že už i tu stuhu mám špinavou, zatímco ona ji má fakt naleštěnou. I ten můj obal už má nějaký šrám. Ale já to říkal hned, že tu medaili chci ukázat co nejvíce lidem, pokud budou mít zájem. A těší mě, že je to zajímá. Medaile je hezká, ale ty pocity vevnitř jsou důležitější než ten kov.“

Jak tedy vypadala pauza po sezoně? Co vše jste stihl?
„Za ten duben jsem stihl snad všechno. Odpočinul si v lázních, absolvoval jsem nějaké besedy, byl na tréninku s fotbalisty Sparty… to byl zážitek. Poznal jsem spoustu kluků v týmu, udělal si duben po svém a nabral chuť do další sezony. Fakt se na ní těším. Teď jsem sice trochu handicapovaný, mám přetížený úpon v koleni, takže jsem úplně nemohl odstartovat přípravu s ostatními, ale těším se na pohyb, až zase začnu trénovat.“

Co se stalo s kolenem?
„Je to pravé koleno. Byli jsme na Mallorce na kolech a trochu jsem do toho vlítnul víc než bych měl. Přes bedra, stehno a svaly se ten úpon přetížil a tři dny jsem ještě šlapal přes bolest, protože jsem si to chtěl užít. Asi jsem to ale přetáhl víc, protože po příjezdu domů jsem nemohl moc chodit. Teď už je to lepší, ale stoprocentní to ještě úplně není. Věřím, že během týdne to doléčím, a pak naskakuju do přípravy.“

Víte už pod kým? Složení realizačního týmu se stále ještě tají…
„Já už vím pod kým. Nechal bych to ale na vyjádření svazu. Chlapský tým je stabilizovaný, řeší se detaily v ženském týmu. Proto se otálí, aby oba týmy vyšly ven nastejno. Náš tým je ale už po kupě. Až to vyjde napovrch, bude to příjemné i pro fanoušky. Okysličení týmu.“

Dobře, a s tou Spartou?
„Byl to příjemný zážitek. Poznal jsem jiné tréninky, poznal se s kluky, co tam hrají. A byl jsem příjemně překvapený tím, jak je zajímá biatlon. Nebylo to jednostranné, že já jsem tam byl nějaká vtěrka, která s nimi chtěla trénovat. Tak nějak mě přijali, vysvětlovali, co mám dělat. Bylo to příjemné.“

Kolik jste dal gólů?
„Čtyři mi tam spadly. Dal jsem tři a pak jeden z penalty. Byl na mě faul, tak jsem si kopnul i penaltu.“ (směje se)

A nějaké zápisné bylo? Za mobily, za pozdní příchod?
„To bych odevzdal hned celou olympijskou odměnu za to, co jsem tam udělal. Ještě ji nemám, ale na dluh, na sekeru. Byla sranda, hned mi to všechno spočítali. Asi by na to padla celá odměna.“

Nicméně jste byl i jako fanoušek na Arsenalu, že?
„Ano, dostla jsem od mateřského letohradského klubu vstupenky a letenky do Londýna na Arsenal. Byl to první zápas Wengera poté, co oznámil, že v Arsenalu končí. A naprosto úžasná atmosféra, mám fotky, videa. O poločase jsme byli na občerstvení v útrobách stadionu, a oni tam začali zpívat ty své hymny…žilo to tam snad ještě víc jak při zápase. Byl to skvělý zážitek.“

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud