Ivo Pospíšil
29. ledna 2021 • 11:20

Krčmář při návratu přesvědčil i Rybáře, Covid je svinstvo, říká

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Před pár dny oslavil 30. narozeniny. Blahopřáli mu kolegové z reprezentace i kamarádi z fotbalové Sparty. Ten největší dar ale dostal od vlastního těla, které zlomilo koronavirus. „A jsem teď na závody nadrženější než dřív," vypráví biatlonista Michal Krčmář. Dnes, dvanáctý den po návratu na lyže, si zkusí závod na ME v polských Dušníkách. A věří, že do MS v Pokljuce (10.-21. 2.) bude v plné formě.



V úterý večer vyrazil autem do Polska a ve středu ráno už na Twitteru hlásil: „Cešč Duszniky-Zdrój. IBU Open European Championship. Je super být zpět." Nebyl to leden, jaký by si Michal Krčmář přál. Koronavirus ho obral o všechny bitvy v SP i formu, s níž byl před Vánoci jednadvacátým mužem na světě. Teď je však připraven se znovu vrátit do ráže. A účast na ME má cestě zpět pomoci.

Jaký plán jste si po všem, co jste prodělal, nyní nastavil?
„Jdeme den za dnem. Jsem v neustálém kontaktu s Ondrou Rybářem, říkáme si postřehy, pocity a vše spolu konzultujeme. Původně mě moc na ME pustit nechtěl, byl opatrnější, nakonec jsem ho přesvědčil. Tělo se z toho dostává dobře, funguje a nebojím se, že by mi tyhle závody měly uškodit. Otázkou sice bude výkonnost, protože je to teprve dvanáctý den po návratu do tréninku, ale to teď není můj cíl. Hlavní je si zase nasadit startovní číslo, dostat se do závodního rytmu a pak mám dalších 12 dní do startu MS. Čeká mě sprint na ME a co bude dál, zatím neřeším."

Překvapilo vás, jak se organismus dokázal po koronaviru vrátit?
„Zaklepu to - jsem příjemně překvapený. A i Ondra byl rád, když viděl, jak se vše vrací zpět. Byl to on, kdo udělal ono super rozhodnutí a po pozitivním testu mi řekl: Dej si pauzu, 14 dní teď nic nedělej a odpočiň si, protože potřebujeme, aby se tělo s covidem popralo a dostalo ho ven. Já sám jsem už byl po deseti dnech nevrlý a chtěl něco dělat, Ondra však zachoval chladnou hlavu."

Jak se tedy tělo vzpouzelo, když jste se vrátil do tréninku?
„Nic příjemného, ale bylo to jen z toho důvodu, že jsem nic nedělal. Jinak byl zdravotní stav dobrý a vracel jsem se až ve chvíli, kdy jsem byl stoprocentně fit. Ač jsem neměl těžký průběh, znám své tělo a v době nemoci jsem cítil, že se s něčím pere. Nicméně se ukázalo, že tím nejlepším lékem byl právě klid. Dosud fungovalo vše dobře, ale jestli se nám to i skutečně povedlo, se ukáže na MS. Ne teď na mistrovství Evropy, ale až v Pokljuce."

Napadlo vás i něco o štěstí v neštěstí? Že jste sice koronavirem onemocněl, ale na začátku ledna, a ne těsně před MS? To už by se s tím dalo těžko něco dělat...
„Ano. A když už se to teda stalo, tak jsme alespoň měli a máme nějaký čas na návrat. Sám jsem začal znovu trénovat 18. ledna, a když to spočítám, od té doby bych měl mít do startu MS až 24 dní tréninku, což je dost. Pokud covid nebude hrát nějakou vedlejší roli, nemám strach, že bych se do MS nevrátit na svou dřívější úroveň."

Dá se říct, co vše při léčení pomohlo?
„Využili jsme isoprinosine - ať se o něm říká cokoliv, po konzultaci s lékařkou jsme usoudili, že to není antibiotikum a že by mi to nemělo uškodit. A pak tam bylo to všeobecně známé: vitamín D ve velkých dávkách, zinek, Omega 3 a kozí kolostrum. Tím, že jsem měl i napadené dutiny, oživoval jsem je proplachem z vincentky."

Potýkal jste se také se ztrátou čichu a chuti?
„Ano, přišlo to asi v třetí den nákazy. Chuť mi sice úplně nezmizela, něco jsem přeci jen vnímal, ale čich odešel úplně. Po zhruba pěti dnech se však začal zase vracet a za dva týdny byl zpět."

To si asi člověk pak jídlo zase o to víc vychutnal, že?
(směje se) „Přesně. Navíc je pro mě podstatný i čich. Jsem člověk, který ho dost často využívá, a rovněž kluci z týmu by vám řekli, že když máme někde odloženou nějakou bundu nebo vestu, tak si k ní čichnu a hned poznám, čí je. Naštěstí už i tenhle smysl je zpět."

Jaká vyšetření jste musel před návratem do plného režimu absolvovat?
„Tím, že jsem během nemoci neměl dušnost ani tlak na hrudi, žádné CT nebo rentgen plic jsme nedělali. Nicméně jsem šel na klidovou spirometrii. A ta ukázala stejné hodnoty jako před zimou, takže kdyby byl s plícemi nějaký problém, určitě by se to objevilo. Poté jsem šel na kompletní vyšetření srdce, jako je Echo nebo EKG, což je při covidu další strašák, že po něm může něco zůstat. A udělali jsme tři krevní obrazy - nejprve v průběhu nemoci, následně po ní a rovněž teď v plném zápřahu. Nic nepodceňujeme, a ať ten vir přišel odkudkoliv, je to svinstvo, které dokáže udělat v těle neplechu."

Jak to s vámi cloumalo, když jste viděl, že epidemie po Novém roce sesekala takřka celý mužský tým? Sám trenér Ondřej Rybář říkal, že nic takového ještě nezažil.
„Tohle bylo až neskutečné. Bylo štěstí, že nikdo z nás neměl těžký průběh, nicméně mi bylo Ondry Rybáře líto. Dodržovali jsme všechna opatření, hlídali se, co to šlo, a stejně se to podělalo. Když jsem viděl, jak těžko se dává dohromady štafeta, tak kdybych byl negativní, chtěl jsem i přijet a klukům pomoct. Navíc jsem měl zprávy, že atmosféra nebyla lehká a každý se bál dalšího nového testu... Určitě to všechny stálo hodně psychických sil, což se muselo v závodech projevit. Člověka vše mrzí o to víc, když ví, že jsme na to nekašlali. Ale stalo se."

Může být alespoň trochu dobrou zprávou, že byste už nyní měli mít protilátky?
„To se teprve uvidí, protože ani to není jisté. Už jsem sice na odběru protilátek byl, ale na výsledky ještě čekám. A známe i případy, kdy si někdo prošel těžkým průběhem a nemá ani jednu protilátku, zatímco jiný, který to prodělal a ani o tom nevěděl, je má. Pokud mi tedy zjistí, že nějaké protilátky mám, budu možná klidnější. Zároveň teď budu ještě opatrnější, než jsem byl, a zaženu to zřejmě ještě do větších extrémů. Už se fakt nechci koukat na závody z televize. To mě štvalo."

Jaké poznatky tedy člověk z lednového období načerpal?
„Chci si z toho vzít jen to dobré. Posledních pět let jsem v SP objel kompletně vše a teď to beru tak, že jsem měl šanci si v půli sezony odpočinout a můžu z toho i něco vytěžit. Co se týče psychiky, jsem nadržený na závody víc než kdy dřív! Před ME teď sice cítím nervozitu a nejistotu, jak na tom po fyzické stránce budu. Během závodu chci své tělo vnímat. A kdybych cítil, že tam není něco OK, nezničím se, protože je pro mě priorita MS. Zároveň však nechci od začátku nic vypustit a půjdu do toho naplno."

Vstoupit do diskuse
1
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud