21. ledna 2022 • 20:24

Glóbus mi asi dojde, až ho uvidím, přiznala Davidová. S čím bojovala?

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Martin Fenin ve Studiu iSport o Frankfurtu i vazbě v Barceloně
SESTŘIH: Slovácko - Sparta 3:1. Domácí získali premiérový pohár
VŠECHNA VIDEA ZDE

Vrchol sezony je teprve před ní, ovšem Markéta Davidová má už v tuto chvíli, i když zatím jen pomyslně, v ruce malý křišťálový glóbus za vytrvalostní závody. „Je to trochu zvláštní, že ho vlastně ještě nemám, ale ono to má pak taky zase jinou atmosféru,“ těší se česká biatlonová jednička už na druhou polovinu března, kdy si jej převezme. Po pátečním výkonu je trochu klidnější ohledně svého běhu, ale směrem k Hrám v Pekingu to prý nic neznamená. „Spousta týmů teď ladí formu, Švédi tady třeba vůbec nejsou. Takže myslím, že výsledky na olympiádě budou úplně jiné.“



Gratuluji k malému křišťálovému glóbu. Je to už pár hodin, co jste jej získala, i když ještě nepřebrala. Jaké jsou vaše pocity?
„Děkuji. Zatím nejsou nijak zvláštní. Myslím, že mi to dojde, až ho uvidím. Teď se mi to zdá ještě daleko. Je to trochu zvláštní, že ho vlastně ještě nemám, ale ono to má pak taky zase jinou atmosféru, když si to přebereme na konci sezony a budeme si to moct i víc užít, protože už nebudou další závody.“

Určitě se vám už v telefonu nahromadila spousta gratulací. Stíháte je odbavovat?
„Pípá mi to tady hodně, ale zatím jsem ještě nestihla odpovídat. Měla jsem regeneraci a už se těším na večeři.“

Když jste ještě jako mladší sledovala Gabrielu Soukalovou, jak vyhrávala glóby, říkala jste si už tehdy: Ty jo, to bych jednou taky ráda získala?
„Neříkala… Musím přiznat, že se mi na tyhle otázky vždycky špatně odpovídá, protože jsem takovéhle cíle tehdy vůbec neměla. Samozřejmě každý by ho asi chtěl, i já, ale není to tak, že bych nad tím přemýšlela už nějak odmalička. Ale samozřejmě postupem času a s úspěchy už nad tím člověk trochu dumá.“

Je to velké povzbuzení a třeba i úleva před odjezdem na olympijské hry, nebo ty berete jako samostatnou kapitolu?
„Spíš je beru jako samostatnou kapitolu. Myslím, že se opravdu nedá z těchto výsledků moc usuzovat. Spousta týmů teď ladí formu, Švédi tady třeba vůbec nejsou. Takže myslím, že výsledky na olympiádě budou úplně jiné.“

Ale co se týče vašich subjektivních pocitů, je to teď už lepší než před měsícem a půl, kdy jste byla nervózní z běhu?
„Po tomto závodu jsem spokojená, bylo to lepší. Ale je to pořád nahoru dolů. Ráda bych, kdyby to bylo už jen nahoru, ale moc nevím, jak to zajistit. Takže uvidíme, jak to bude vypadat dál.

Jaký moment byl v pátek v závodu pro vás nejnáročnější? Jak fyzicky, tak psychicky.
„Asi odstartovat. (smích) Můj největší boj byl zvednout se z buňky a jít na start.“

Byla jste tak nervózní?
„To ne, ale byla jsem nějak unavená. Přišlo mi, že to není můj den. Ale jak jsem odstartovala, už to bylo lepší.“

Jak jste se cítila na trati po běžecké stránce?
„Cítila jsem se dobře. Myslím, že jsem jela závod, kde jsem věděla, že můžu zrychlovat a šlo mi to dobře. Samozřejmě to nejsou časy, na které jsem byla zvyklá z předchozích sezon, kdy jsem běhala rychleji, ale holky jsou prostě lepší. Takže myslím, že jsem odjela běžecky dobrý závod, ale holt spousta holek byla rychlejších.“

I Ondřej Moravec zmiňoval, že běžecky to v předchozích letech bylo trochu lepší, ale že jste se zase letos dost posunula ve střelbě. Vnímáte to stejně?
„Myslím, že čísla to říkají za mě. Musím zaťukat, že to zatím bylo střelecky lepší, i co se týče rychlosti na střelnici, než loni. Ono to podle mě spolu i trochu souvisí, že když si trochu víc věřím na nuly, tak střílím rychleji.“

Na střelnici jste měla v pátek tři chyby. Jak náročná je střelnice v Anterselvě, i s ohledem na vyšší nadmořskou výšku, a jak obtížná byla teď?
„Střelnice je náročná hlavně kvůli nadmořské výšce. Teď i trošku pofukovalo, takže na ležku bylo potřeba na to reagovat, což já jsem na té druhé bohužel neudělala (Davidová v ní jednou chybovala). Ale jinak myslím, že nejtěžší tady opravdu je, že je to tak vysoko a ani příjezd na střelnici tady není tak jednoduchý. Člověk tady musí trošku víc dýchat a spousta lidí tady střílí i pomaleji, na dva nádechy.“

Byla jste ráda, že se vytrvalostní závod jel v Anterselvě a ne o týden dřív ve vašem neoblíbeném Ruhpoldingu?
(smích) „Rozhodně. Já bych Ruhpolding úplně zakázala. Takže určitě jsem ráda.“

Jaké bylo pak sledovat, když už jste byla v cíli, jestli to klapne nebo ne?
„Popravdě jsem to vůbec nesledovala, ani jsem nad tím moc nepřemýšlela. Normálně jsem se šla převléknout a moc jsem se nad tím nepozastavovala. Ono je to podle mě lepší, počkat, až dojedou všichni a pak se teprve radovat a zkoumat to.“

Připouštěla jste si to, že bojujete o glóbus, když už vám to novináři připomněli, nebo jste se to snažila potlačit?
„Samozřejmě jsem to věděla, ale nemyslím, že by to byl můj cíl na závod. Chtěla jsem hlavně dobře střílet a tohle bylo spíš takové to, co přijde, když se mi povede střelba. Takže jsem nad tím moc nepřemýšlela.“

Pojedete oba závody v sobotu i v neděli? Cítíte se fyzicky dobře?
„V sobotu jedu štafetu určitě a v neděli jsem se teď dozvěděla, že se o tom ještě pobavíme s trenéry. Uvidíme, jak to bude vypadat po štafetě. Teď jsem sice unavená, ale myslím, že nemá cenu to v tuto chvíli hodnotit, uvidíme po štafetě.“

Vstoupit do diskuse
1
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud