Biatlonisté ve střelecké pasti, trápí se i Davidová. Charvátová proti proudu
Nedělní štafety na SP biatlonistů v Hochfilzenu jen potvrdily to, co u mužů bylo vidět už v předchozích závodech – špatná střelba. „Omlouvám se všem fanouškům, co tady kluci předvedli, to je absolutní ostuda,“ kál se trenér mužů Michael Málek po štafetě, kde tři ze čtyř jejích členů museli na trestné kolo. Jejich souhrnná bilance byla 3+18 a 12. místo. A ani Markéta Davidová se ze střelecké pasti nedokázala vymanit...
V případě českých biatlonistů to ani v předchozích závodech nebylo střelecky příliš dobré, nejlépe si vedli Jonáš Mareček s Michalem Krčmářem. Ten však po nemoci, kterou prodělal v létě, a také současném nachlazení, přistoupil k první závodní pauze, již si vybral právě ve štafetě.
Ženská čtveřice pro týmový závod byla jasná. Střeleckou oporou v ní byla Jessica Jislová, která se vrátila na svůj standard, kdy ve třech závodech v rakouském středisku chybovala dohromady pouze třikrát. Po loňských zdravotních potížích je tak tato spolehlivá střelkyně zpět. U ní je dlouhodobým limitem pomalejší běh. I přesto zvládla skvěle páteční sprint, kde vybojovala první individuální umístění v top 10 pro český tým v této sezoně.
V sobotní stíhačce zase střelecky zazářila Tereza Voborníková. Ta si připsala první nulu v závodě jednotlivců ve Světovém poháru. „Mám nulu, tak teď už můžu skončit, pověsit flintu na hřebík,“ žertovala.
Jenže v neděli už jí moc do smíchu nebylo. Hned na prvním úseku měla ženská štafeta na kontě jedno trestné kolo a Lucii Charvátové předávala jedenáctá. „Radši bych si to pokazila v sobotu sama než teď holkám,“ sypala si popel na hlavu třiadvacetiletá biatlonistka.
Charvátová, které se v minulosti málokdy povedlo odjet štafetu bez trestného kola, byla tentokrát oporou týmu. Na lyžích jí to jelo dobře a ani na střelnici to nebylo takové trápení, chybovala dohromady třikrát a Davidovou posílala na trať jako šestou.
„Byla jsem nervózní jak prase, protože při nástřelu jsem poměrně dost cvakala, ale naštěstí to dopadlo dobře, střelba na moje štafetové poměry šla dobrým směrem,“ pochvalovala si Charvátová.
Sama poukázala na paradox, že se jí daří zrovna v době, kdy má velká část českého týmu střeleckou krizi. „Nemůžu rozdávat nějaké střelecké rady. Spíš bych řekla, že když všichni jdou tímhle směrem, půjdu tím druhým. A to se potvrzuje úplně ve všem, co dělám, takže se vlastně ani vůbec nedivím.“
Nějaká rada by se teď hodila Davidové. Ve štafetě absolvovala jedno trestné kolo, ve sprintu na dvou položkách chybovala čtyřikrát, stejně tak i ve stíhačce, kde na každé střelbě jednou netrefila.
„Nevím, jak to vysvětlit. Asi zkouším, kam až můžu klesnout. Fakt nevím, kdybych věděla, dělám to už jinak,“ krčila nešťastně rameny někdejší mistryně světa a majitelka malého křišťálového glóbu za vytrvalostní závody.
Povzbudit se ji snaží trenér žen Egil Gjelland: „Může se z toho dostat. Když trpíte, musíte bojovat. Možná je někdy příliš opatrná. Ale bude to lepší, nebojím se.“
