Jizerská padesátka každoročně táhne tisíce lyžařů od profesionálů až po hobby běžce. Mezi elitou by měli mít dle očekávání znovu hlavní slovo Norové a Švédové. Českou školu bude hájit eD system Vltava Fund team s Fabiánem Štočkem či Němcem Thomasem Bingem. Nejlepší česká žena Tereza Hujerová pro změnu hájí barvy italského týmu, ale Jizerská padesátka má pro ni zvláštní kouzlo. „Je to trať, kterou mám vlastně za barákem,“ smála se patnáctá žena celkové klasifikace Ski Classics.
Co pro vás osobně znamená Jizerská padesátka? Kousek od stopy vlastně bydlíte, že?
„Znamená to hodně. Žiju v Hraběticích u Janova nad Nisou. Je to prostě doma, blíž to jde asi špatně popsat. Je to výjimečné i pro rodinu, přátele a známé je to opravdu za barákem. Prostě speciální pocit.“
Jaké umístění by vám udělalo radost?
„Už před sezonou jsem si dala cíl být do dvacítky v co nejvíce závodech. Můj nejlepší výsledek je zatím 18. místo, takže bych ráda tuto metu pokořila právě doma.“
Jde být vůbec nervózní během tak dlouhého závodu?
„Zdravou nervozitu má každý, ale jak říkal Max Novak (vedoucí muž celkové klasifikace Ski Classics), tak s ním souhlasím, že během závodu ten stres jako takový už tolik nevnímáte. Horší je to několik dní před startem a hlavně ten poslední večer. Pak chvíle, než zazní startovní výstřel. Potom to ale podle mě z nás všech tak nějak spadne, člověk vypne a dělá to, co umí a musí.“
Slyšel jsem, že elitní Norka Emilie Fletenová na startu bude chybět. Jak se změní vaše taktika? Fletenová je zvyklá udávat tempo.
„Pro mě to je taky nová informace v řádu minut, takže jsem nad tím ještě neměla čas přemýšlet. Je ale pravda, že Emilie vždycky od startu vyrazí ve vysokém tempu a snaží se od prvních metrů startovní pole roztrhat. Jsem zvědavá, jestli to místo ní někdo převezme, nebo se více pojede ve skupině. Myslím si ale, že to každý bude chtít roztrhat tím, jak je prvních deset kilometrů do kopce.“
Jezdíte za italský tým Robinson Trentino. Jak často se dostanete domů?
„U nás je to trochu jinak než třeba u cyklistů a dalších sportovců, kteří působí venku. My jsme sice italský tým, ale myslím si, že můžu říct, že jsme nevíc mezinárodně složený tým v celém Ski Classics. Kromě mě a Italů tam máme závodníky ze Skandinávie či Ameriky. Toho času společně mimo závody zase tolik netrávíme. Jsem prostě spokojená s tím, jak často jsem doma.“
Bude teď i ve vašem týmu trochu větší důraz na váš výsledek, když jedete na domácím sněhu?
„V ženském závodě strategie ještě není tolik prosazovaná jako mezi chlapy. U nás se to rychle roztrhává a nejede se v balíkách jako u mužů. Jasně, pokud se zrovna na trati někde potkáme, tak si pomůžeme, takže když už řešíme taktiku, tak spíš během toho samotného závodu.“
Máte na trati nějaké speciální místo, na které se těšíte?
„Těším se hned na ten první kopec. Ani už nevím, kolikrát jsem ho během této zimy projela. V uvozovkách ho jezdím skoro denně. Myslím si, že mi i sedí svým sklonem, tak se pokusím udržet se co nejvíc vepředu.“