PŘÍMO Z AARE | Sám si prožil horskou dráhu profesionálního sjezdaře, který se celou kariéru drápal nahoru po vážných zraněních. Bývalý reprezentant Jan Hudec je na šampionátu v Aare, kde na MS 2007 získal stříbrnou medaili pro Kanadu, jako konzultant českého týmu a pozorně sleduje příběh Ester Ledecké, která po několika pádech hledá lyžařské sebevědomí.
Jaké to je, když sjezdař párkrát spadne a ztratí sebedůvěru, jak se to teď stalo Ledecké?
„Za ni mluvit nebudu, ale zkušenost s tím mám hodně velkou. S tím jsem bojoval celou kariéru, s padáním a hlavně zraněním. Bát se stát na lyžích je challenge, který se pak vyskytne každý den. Rozdíl mezi slalomářem a sjezdařem je, že sjezdař musí být vlastním psychologem a mentálně se nastavit a překonat velké strachy. Ve slalomech nejde o život jako ve sjezdu na skocích.“
Co teď podle vás může Ledecká prožívat?
„Teď spadla třikrát za měsíc a najednou zjistila, že to není prča. To se často mladým stává i v chlapech. Mladíci jezdí rychle ve dvaceti dvou letech, buší do toho, riskují, párkrát spadnou a pak začínají od nuly a vybudují si zkušenost ve třiceti. Proto nejlepší sjezdaři mají třicet až třicet pět let, protože už mají zkušenosti, jak riskovat, jak skákat, kde ubírat. To jsou věci, které se učí hrozně dlouho. Člověk si musí krotit ego a dobabrat se k tomu pomalu.“
Ledeckou současné problémy asi musely zasáhnout, protože je známá právě tím, že umí jezdit pěkna zostra…
„Není to konec Ester a sebevědomí, akorát jí to připomnělo, že to je nebezpečný sport a musí se soustředit. Má ještě věci, na kterých musí pracovat. Má před sebou dlouhou, dobrou a velice úspěšnou kariéru, ale to jsou ty těžké školy, které musí projít. Teď je otázka, jak se psychicky nastaví, aby to postupně probojovala. Ty strachy
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
