Dobrovolně šel na vojnu. Bývalému běžci na lyžích Lukáši Bauerovi nestačila funkce ředitele svého eD systém Bauer Teamu a od nové sezony svým závodníkům slouží jako šéf servisu. Služba ho čeká i 10. února během Jizerské 50. „Nervozita bude větší než v předchozích sezonách,“ usmívá se Bauer.
První ostrou zkoušku má za sebou. Lukáš Bauer se při úvodním víkendu laufařského seriálu Ski Classics v Livignu radoval ze čtvrtého místa Kateřiny Smutné a třetí příčky své stáje v prologu. A také z toho, že závodníkům jely lyže. Teď je to právě jeho zodpovědnost.
Jaké to v Livignu bylo?
„Před startem měla přijít změna počasí. Do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli máme lyže špičkové. Ze mě spadlo napětí až po deseti kilometrech závodu, kdy jsem viděl, že lyže máme minimálně srovnatelné s konkurencí. Čtvrté místo Katky Smutné bylo velmi milým překvapením. Z pozice servisníma se nám závody povedly.“
Neměl jste nutkání vzít lyže a utíkat na start?
(úsměv) „Toho jsem si velmi bál. Říkal jsem si, nedokážu to, budou mě brnět nohy. Ale v Livignu jsem na to vůbec neměl čas. Tam jsem byl i rád, že závod začal a já nejsem na startu. Padal jsem únavou, byl jsem strašně nervozní.“
Proč?
„Servismani se samozřejmě rádi podívají, jak se mi daří v pozici, v které jsem je kolikrát kritizoval. (úsměv) Cítil jsem zodpovědnost vůči závodníkům. Je to stejné, jako když trenéři říkají: My jsme nervozní, protože tu nervozitu nemůžeme vybít. Závodník vyběhne a žije jenom výkonem. Byl jsem až překvapený, jak mě to pohltilo, jak vymýšlím další detaily, jak to udělat jinak. Možná si na sebe navaluju ještě víc věcí, aby mě nemrzelo, že už nejsem závodník, a abych nebláznil, že bych tam chtěl jet. Na druhou stranu, tréninku jsem letos dal naprosté minimum. Myslím, že první, nejpozději druhý kopeček by mi ukázal, že jsem se rozhodl jet jinou cestou a touhle cestou už jet nemůžu.“
Proč jste si vybral cestu mazače lyží?
„Viděl jsem, jak to do té doby jelo. S něčím jsem byl spokojený, s něčím ne. Mě hodně lákalo do posledního detailu vidět, co se tam dělá, co by se mohlo dělat líp. Ke konci jsem se rozhodl: Chci servisní tým dělat jinak. Došlo k personálním změnám, což samozřejmě nebylo po čtyřech letech jednoduché. Sehnal jsem si další servismany, ale kdo jim bude šéfovat?“
Cítil jste, že je to výzva pro vás?
„Já se ani během závodní kariéry netajil, že se nebojím převzít zodpovědnost. Řekl jsem: Dobře, budu to já. Teď jsem trošku rozdvojený. Šéfuju servisu. Když lyže pojedou špatně, můžu za to já. Na druhou stranu na to koukám z pozice ředitele, že jsme limitovaní financemi a dalšími věcmi. Je to super, nemám čas, abych přemýšlel, jestli jsem měl radši lyžovat. Paradoxně, zatím mě to k lyžování netáhne. Na Božím daru máme mraky sněhu. My jsme přijeli z Livigna druhého prosince a já jsem od té doby nestál na lyžích…“
Jak jste se sžil s tvrdým chlebíčkem servismana?
„Já jsem přesně ten blázen, který je schopen vstát ještě dřív než ostatní servismani a hned jak vstanou jim servírovat, jaká kde byla teplota, rosný bod a podobně. Myslím, že to nejvíc vystihuje komentář (servismana) Radima Dudy. Když jsem v říjnu v Oberhofu testovali lyže, jel jsem na nich 96 koleček. A on říkal, že standardní servisman by každou lyži sjel třikrát, čtyřikrát, což by dalo padesát sjetí a s lehkým srdcem by pokračoval dál. Říkal, že už tam mrznul a skoro mě prosil, abychom jeli domů.“
Využíváte rad zkušenějších servismanů?
„Probíral jsem to s Vítkem Zahulou a Vítkem Fouskem. Strašně mě zajímá, jak to dělají jiné týmy, ale nechci kopírovat. Chci si najít svoji cestu, zatím se nám daří, ale nebudeme předbíhat.“
Co od vás můžou fanoušci čekat na únorové Jizerské 50?
„Poprvé se vydám do Bedřichova jako člen realizačního týmu. Nervozita bude větší než v předchozích sezonách, kdy jsem věděl, že mám natrénované a stačí to prodat. Teď budeme muset najít dobrou mázu. Jizerská 50 je pro mě vrcholem sezony, je to jediný český závod.“
Vaše závodnice Kateřina Smutná před dvěma lety v Jizerských horách vyhrála, o čem na tiskovce svědčil obrovský banner z tehdejšího cíle, věříte v opakování triumfu?
„Chtěli bychom, aby na Jizerské 50 forma gradovala. Já si myslím, že každý sportovec chce dosáhnout co možná nejlepšího výsledku. Jediné, co mě mrzí, že je Katka na tom banneru oblečená ve špatném oblečení. Vyhrála za jiný tým, my uděláme všechno, aby tady měli jiný banner.“ (úsměv)
