Americká běžkyně na lyžích Jessie Digginsová přidala další zářez do své bohaté sbírky úspěchů. Olympijská šampionka, mistryně světa a vítězka Světového poháru podruhé v kariéře ovládla Tour de Ski, když zvládla vyčerpávající výstup na Alpe Cermis. Má za sebou už i knihu, kde mimo jiné otevřeně popsala, jak jako teenager bojovala s bulimií.
Zase ze sebe všechno vyhodila a Jessie Digginsová najednou ucítila zvláštní klid.
„Najednou jsem necítila nic. Začala jsem chápat, proč jsou z lidí alkoholici nebo závislí na drogách. Schopnost najednou necítit nic byla úžasná,“ vzpomíná Digginsová ve své knize s názvem Brave Enough – Dostatečně odvážná.
Svůj životní příběh napsala už ve chvíli, kdy se z někdejších potíží dávno vyhrabala, měla za sebou olympijské vítězství v týmovém sprintu a byla uprostřed báječné kariéry. Musela si ale projít náročnou kapitolou.
Digginsová si přitom žila hezky. Narodila se ve venkovském městečku Afton v Minnesotě, kde bylo tolik sněhu, že si z něho v dětství stavěla pevnosti a už od tří let závodila na lyžích ve zdejší mládežnické lize. Navíc byla jedničkářka a hrála skvěle na housle.
„Neměla jsem, na co bych si stěžovala. Když jsem začala mít potíže s příjmem potravy, cítila jsem proto takovou hanbu. Proč mám tenhle problém? Neměla jsem jediný důvod (to jsem si myslela),“ napsala Digginsová do své knihy, kterou na obálce prodává její divoká pihovatá tvář s rozevlátými vlasy.
Požadavky na dokonalost moderního světa ji tenkrát zdrtila. Bojovala s bulimií, žila pod tlakem, neustále zvracela a navíc o svých problémech lhala rodině i kamarádům. Vedle její tehdejší doby temna pak ještě víc vynikne to, co přišlo potom.
Vyrostla v legendu amerického běžeckého lyžování. V roce 2013 vyhrála s parťačkou Kikkan Randalovou v týmovém sprintu mistrovství světa a o pět let později spolu zvítězily i na olympijských hrách v Pchjongčchangu a staly se prvními Američankami se zlatou olympijskou medailí z běžeckého lyžování.
Digginsová před třemi lety poprvé vyhrála Tour de Ski a vystřelilo ji to i k zisku křišťálového globu za vítězství ve Světovém poháru. Ale teprve v posledních třech sezonách zažívá nejlepší éru kariéry. Z OH v Pekingu si přivezla stříbro z třicítky bruslením a bronz ze sprintu, na loňském MS v Planici pak vyhrála bruslařskou desítku a s Julií Kernovou přidala bronz z týmového sprintu.
Když si v neděli při výšlapu na Alpe Cermis hlídala další triumf v Tour de Ski, zažívala jiný druh bolesti než kdysi.
„Bylo to opravdu bolestivé. Bolelo mě dýchat a už se těším, až si odpočinu,“ líčila Digginsová v cíli.
V těžké rachotě v boji se sjezdovkou směrem vzhůru si udržela vítězné tempo, v cíli se radovala z triumfu a za sebou nechala zástupkyně tří severských národů – celkově druhou Norku Heidi Wengovou, třetí Finku Kerttu Niskanenovou a čtvrtou Švédku Fridu Karlsonovou.
Největší krok k triumfu ale Digginsová udělala už uprostřed týdne, když ve stíhačce v Davosu utekla všem soupeřkám dominantním výkonem. A to při rozjíždění před startem upadla v nebezpečném sjezdu a nepříjemně se pomlátila.
„Trénovala jsem dolní sjezdovou sekci, na zledovatělé trati jsem upadla a klouzala jsem snad sto metrů, několikrát jsem se přetočila,“ popisovala Digginsová.
Přidala tak další korálek své parádní kariéry. A blíží se k dalšímu úspěchu. Ve Světovém poháru vede o víc než 300 bodů před Švédkou Linn Svahnovou.
Jessie Digginsová (USA) |
|
Narozena: 26. srpna 1991 (32 let) |
