Sakala: Snad to holky nakopne

Před Jaroslavem Sakalou stojí neobvyklá výzva. Ve funkci reprezentačního trenéra českých skokanek na lyžích vystřídal Pavla Mikesku a k práci má i rodinnou motivaci.
Nejlepší členkou týmu, který se připravuje na mistrovství světa v Liberci, je totiž šestnáctiletá Vlaďka Pustková, kterou Sakala, mistr světa v letech z Planice 1994, vychovává jako nevlastní otec.
Jak jste se do nové funkce dostal?
„Můj původní záměr byl, že pomůžu Pavlu Mikeskovi s tréninky, když bude doma ve Frenštátě. Říkal jsem si, že když budu mít volno, mohl bych vyjet i na závody. Dopadlo to tak, že Pavla odvolala trenérská rada a šéf úseku Leoš Škoda mi funkci trenéra nabídl. Chvíli jsem to zvažoval. Už jednou jsem podobnou šanci pustil, tentokrát jsem to vzal.“
Odcházející trenér Mikeska je hlavním propagátorem ženského skoku v Česku, proč podle vás musel skončit?
„Nastal problém v komunikaci všechny holky versus Pavel. Byl na ně trošku tvrdší, než by holky v jejich věku potřebovaly. Nebyla to jeho chyba. S mladší generací je těžké vyjít. Byli spolu dost často. Nastala ponorka. Třeba Vlaďka za mnou přišla, že chce končit, že už ji skákat nebaví. Říkal jsem si, že jí trošku pomůžu.“
Neovlivní to, že jste se stal trenérem žen, vaše vztahy s Mikeskou?
„Nemá důvod být naštvaný. Nechtěl jsem ho vystrnadit. Já tohle neřeším, už jsem se trošku oťukal. Tohle se klidně může stát i mně. Tušil jsem, že to Pavel bude mít s holkama těžké. Nabídl jsem, že pomůžu přímo jemu. Nakonec to dopadlo jinak. Nešlo ovšem jen o Vlaďku, ale o celý mančaft.“
Pustkové je šestnáct, dalším třem závodnicím od dvanácti do čtrnácti let. Jak se dá s tak mladými dívkami pracovat?
„Kromě Vlaďky jsou to ještě děcka. Mým cílem je, aby je skákání začalo trošku víc bavit. Aby se na tréninky těšily. Vlaďka měla trošku problém přečkat ta telecí léta. Když zabere a uvědomí si, co má před sebou, může na mistrovství světa v Liberci atakovat desítku. Má dlouhé nohy, je z ní ženská.“
Jaké cíle mají ostatní?
„Pro ně to bude obrovská akce. Doufám, že je to nakopne. Že se to pro ně stane impulzem přežít pubertu. Když uvidí dvacetileté holky, které budou v Liberci vyhrávat, třeba to pro ně bude motivace věnovat se sportu dál.“
Co teď tým čeká?
„Měl být Kontinentální pohár v Norsku, ale já jsem to vypustil. Spíš plánuju soustředění na domácím můstku v Čechách. Chci vzít čtyři holky z týmu a pak několik deseti, jedenáctiletých. Chci udělat seznamovací soustředění, abych poznal, co v nich je, jak jsou na tom fyzicky. Chci jim vysvětlit, proč se bude trénovat. Aby to nedělaly jen proto, že jim to někdo přikazuje. V létě ještě budou mít domácí závody a závod Kontintentálního poháru v Liberci. Ten se určitě pojede.“