Nebyl to zrovna ideální vstup do dalšího čtyřletého období, na jehož konci by měl být start na už šestých (!) olympijských hrách. Martina Sáblíková je ale optimistka a všechny překážky bere s humorem. Třeba i to, že po patnácti letech musela změnit nože svých bruslí. „Výrobce skončil už před pár lety, ale měla jsem zásobu. Ta teď došla,“ vysvětlila. Co se jí přihodilo při běhu?
Noha sešitá dvanácti stehy nebo pády při startech, když se učila na nových nožích. I s tím se musela popasovat rychlobruslařka Martina Sáblíková na začátku své cesty za šestými ZOH. A i přes to, že původně před únorovou olympiádou tvrdila, že bude její poslední, nelituje toho, že se nechala přemluvit třeba i šéfem Mezinárodního olympijského výboru.
„Ano, jsem na startu cesty za šestou olympiádou. Zní to hezky, ale jsou to ještě čtyři roky a víme, jak jsem ‚šikovná‘. Uvidíme, co si sama udělám. Budu to brát krok po kroku, sezonu po sezoně,“ narážela na svá zranění sedminásobná olympijská medailistka.
Letošní příprava na sezonu byla hodně specifická a trochu zaskočila i tak zkušenou závodnici, jakou pětatřicetiletá Češka je. Co se během ní přihodilo?
Už samotný začátek nebyl ideální, protože se při běhu poranila. Už zase! Tentokrát nešlo o žádnou zlomeninu jako před dvěma lety, kdy si zlomila jednu z kůstek na noze vedoucích od malíku k patě.
„Teď jsem běžela a asi kilometr od baráku jsem nějakým nepochopitelným způsobem, asi mojí nešikovností, zakopla a upadla jsem na kámen, který byl ostrý, a pod kolenem jsem si to rozštípla. Měla jsem to sešité dvanácti stehy a říkala jsem si, že mi agentura už asi zakáže běhání,“ smála se Sáblíková, kterou už toto zranění nijak neomezuje.
„Jen při změně počasí, asi jako každé zranění. Ale začátky byly fakt hrozné, nemohla jsem chodit do posilovny, bruslit, pomalu ani chodit ze schodů.“ Na měsíc a půl proto museli s trenérem Petrem Novákem upravit přípravu na novou sezonu.
Když už se dostala na led, přišla další komplikace. Po dlouhých patnácti letech totiž musela rychlobruslařská matadorka vyměnit nože na svém pracovním náčiní a v podstatě se zase učit bruslit.
„Mám nové nože a musím říct, že prvních čtrnáct dní jsem strašně trpěla, protože mi to vůbec nešlo. Ze začátku si ze mě Niky (parťačka Nikola Zdráhalová) dělala srandu, že to v zatáčce vypadalo, že šlapu zelí. Tam, kde jsem vždycky naháněla čas, jsem najednou začala ztrácet. Nikdo to nemohl pochopit, docela to překvapilo i mě. Netušila jsem, že přechod bude tak ‚drastický‘. Ale teď už je to snad v pořádku, postupně se s tím sžívám,“ řekla Sáblíková.
Důvodem tohoto velkého zásahu byl fakt, že firma, od které měla česká hvězda nože doteď, je už nevyrábí. „Nedělají je už asi tři roky, ale měla jsem ještě nějaké zásoby. Nicméně materiál se časem opotřebí, takže už bylo nutné změnit nože.“
Aby nemusela zasahovat do své dosavadní techniky, což by bylo u tak zkušené závodnice hodně komplikované, snažila se s trenérem přijít na to, jak dát nože na botu, aby to bylo co nejvíc podobné tomu, na co byla zvyklá.
„První týden jsme každý den seděli a po milimetru posouvali nože dopředu, dozadu, doprava, doleva. Ty původní jsme měřili, měla jsem to zaznačené, ale stejně to úplně stejně dát nešlo. Navíc jsou asi o centimetr delší, takže jsem ze začátku i zakopávala. Dokonce když jsem zkoušela start, jsem se ocitla i na zemi. Takže to bylo docela komický,“ prozradila Sáblíková rychlobruslařskou alchymii.
V pátek tradičně v norském Stavangeru odstartuje sezonu závody Světového poháru. Čekají ji tam tratě 3000 a 1500 metrů. K sezoně však přistoupí jinak než k té minulé.
„Pro mě bude asi trochu volnější. Myslím na to, že bych chtěla vydržet do olympiády 2026. Ráda bych řekla, že sezonu nebudu brát až tak úplně vážně. Ale všichni mě znáte a já se znám taky, že to asi úplně nedokážu. Každopádně snažím se nebrat to tak vážně. Říkám si, že to jsou závody jako každé jiné. Ale víme, že budu vystresovaná, budu chtít podat co nejlepší výkon,“ přiznala jednadvacetinásobná mistryně světa.
