PŘÍMO Z RAKOUSKA | Loňskou radostnou erupci snowboardkrosařky Evy Samkové v cíli olympiády tentokrát na světovém šampionátu v Kreischbergu vystřídala deziluze na závěr neúspěšné semifinálové jízdy, kde po pádu těsně před koncem vypadla. V cíli prkno letělo vzduchem a blízká reklama poznala sílu jejího kopu. V malém finále pak Samková vybojovala šesté místo.
Musela jste být pořádně naštvaná, že?
„No, byla... Když si člověk za to může sám, tak je ještě víc naštvanej, než když ho někdo sundá.“
Byla jste někdy po závodě nespokojená tak, že jste házela snowboardem a kopala do reklam?
„To jsem nebyla. Je to podle toho, jak je ta chyba stupidní. Dneska byla stupidní...“
Co se v levotočivé klopené zatáčce těsně před cílem přihodilo? Držela jste se kousek za vedoucí Bulharkou Jekovovou a najednou jste byla na zemi.
„Tam jsou takové rychlé boule, musí se na ně trošku najet a já jsem začala zatáčet už na poslední bouli, což prostě nejde. Takže jsem spadla, koplo mě to. Byla to jen moje chyba, jela sem špatně. Protože jsem jela za ní, tak jsem ji začala sledovat a přestala jsem se soustředit na sebe, takže jsem zatočila na bouli a byl to podepsaný ortel...“
Pramenila chyba z nevyježděnosti? Byl to pro vás letošní první závod na nejvyšší úrovni.
„Asi z nevyježděnosti ve čtyřech. Já jsem jela těsně za ní a tam je taková pasáž, že i když jsem jela sama, tak to tam bylo náročnější. Takže jsem sledovala jenom ji, zapomněla jsem se soustředit na sebe, zatočila jsem na bouli a to mě poslalo dolů, už jsem to nemohla ustát.“
Čím to, že se vám příliš nedařily starty? V malém finále jste se probíjela z posledního místa...
„Ten poslední start byl úplně na prd. Bylo to dlouhé čekání, už jsem měla míň síly. Ale z hlediska těch čtyř dnů to bylo nejlepší.“
Nevezmete si příště s sebou větší formu, než tu s průměrem 26 centimetrů, kterou jste měla v baťohu tentokrát?
(smích) „Šestadvacítka je furt dobrá. Ale musím taky já začít něco dělat. Začít jezdit tak, jak jsem jezdila na olympiádě.“
Dá se to poté, co jste v minulém roce utrpěla hned dvě vážná zranění?
„No, to je to těžší, ale všechno je to o hlavě. Když se proberu, tak asi jo, ale nejde nad tím takhle polemizovat.“
Jako členka nejlepší šestky jste se účastnila vyhlášení, ale nevypadala jste úplně spokojeně...
„Pro ty tři pod pódiem to bylo úplně zbytečný. Dostala jsem sošku, ale hodila jsem ji do obecenstva. S holkama jsme si říkaly, co tam děláme...“
Jak hodnotíte své šesté místo?
„Kdybych jela maximum a byla bych šestá, tak by to bylo super. Ale protože jsem udělala chybu, tak je to samozřejmě naprd. Ale každou chybou se učím. Trošku jsem si spravila chuť malým finále, ale nic extra. Je znát, že jsem tolik nejezdila. Spokojená být nemůžu. V pondělí odlítám na X Games, tohle je další dobrá škola. Všechno zlé je pro něco dobré, to je hlavní.“
Berete X Games jako odvetu?
„Já tam chci zajet nejlepší výsledek. Tohle mě pomohlo zase se trochu víc rozjet a víc si věřit. Vždycky se tím člověk něco naučí, když spadne nebo se něco nepovede.“
