Koukalův happy-end: Na olympiádu ho připraví hvězda
Na ruce žlutý náramek Livestrong nadace Lance Armstronga, ve tváři směs výrazu úlevy a velkého odhodlání. Hlavní poznávací znaky badmintonisty Petra Koukala. Muže, který před rokem a půl vyhrál stejně jako cyklistická legenda boj nad rakovinou varlat a nyní si po náročné kvalifikaci zajistil start na olympiádě v Londýně. Tam zakončí i natáčení emotivního dokumentu Cesta snu.
Olympiáda v Londýně sice začne až 27. července, ale mise Petra Koukala je už nyní úspěšná. Nejlepší český badmintonista sice nebude patřit k hlavním hvězdám výpravy, ale jeho příběh, kdy se kvalifikoval na Hry rok a půl poté, co porazil rakovinu varlat, mu zajišťuje happy-end.
Ve stejném tónu proto vyústí i natáčení časoměrného dokumentu Cesta snu, kde má být velmi detailně zachycen těžký a nakonec úspěšný boj s vážnou nemocí.
„Budou tam záběry, které snad lidi na konci zvednou ze sedadel, ale i kdybych na Hry nejel, byl by to zajímavý a hezký konec,“ říká střízlivě Koukal.
O olympijskou jistotu se totiž strachoval do poslední chvíle. Během roku absolvoval 28 turnajů po celém světě, kvůli omezenému rozpočtu na úrovni jednoho milionu korun cestoval mimo Evropu úplně sám. Oproti lépe zajištěným soupeřům, již měli všude k dispozici trenéry a fyzioterapeuty, byl v nevýhodě.
Přesto se dlouho držel na posledním postupovém 40. místě redukovaného žebříčku. Překvapivé výsledky na turnajích v Indii a na Tahiti ho však v květnu odsunuly na místo druhého náhradníka. Letenku do Londýna mu tak zajistilo 1. června to, že někteří hráči nesplnili ve své zemi národní nominační kritéria.
„Průběh kvalifikace byl nečekaný, ale po celou dobu jsem nepřestal věřit, že to vyjde,“ popisuje mistr republiky z let 2007-2011, který o víkendu s týmem Sokol Veselý Brno získal bronz na Europa Cupu, což je nejprestižnější evropská klubová soutěž.
Nyní ho čeká náročných 50 dní příprav, aby dopadl lépe než před čtyřmi lety v Pekingu. Tehdy vypadl v prvním kole. Ve jménu vše pro Londýn si na čtyři týdny zajistil elitního zahraničního trenéra – ikonu badmintonu Dicky Palyamyho, bývalého sedmého hráče světa a devítinásobného mistra Nizozemska.
„Trénink je neskutečně náročný, po prvních dvou dnech jsem měl svalovou horečku. Cílem je nabrat co největší kondici a herní jistotu, pak mne čeká i desetidenní herní soustředění v Dánsku,“ říká Koukal, jenž si s koučem vytkl smělý olympijský cíl v podobě čtvrtfinále.
„U Petra je důležité, aby měl dobrého trenéra i po Londýně. Má totiž potenciál, aby mohl za čtyři roky v Riu bojovat o medaili,“ tvrdí Palyamy.
„Dicky je původem z Indonésie. Odtud jsem měl mít trenéra už před rokem a půl. Jenže tehdy v úterý přijel a já se ve středu dověděl, že mám rakovinu,“ připomíná hráč, jehož angažmá odborníka stálo přes sto tisíc korun.
„Pro mě je to nyní úžasná situace. Po kvalifikaci ze mě spadlo napětí. Byl bych ale rád, abych uspěl a i po olympiádě pracoval Dickym já i další čeští hráči. Zvedlo by to u nás úroveň.“
