Před týdnem oslavil dvacáté narozeniny a jako dárek si dal úspěšný přelez nejtěžší cesty na světě! Nejlepší český horolezec Adam Ondra ve španělské Olianě vylezl projekt se stupněm obtížnosti 9b+. Co to znamená? Teprve podruhé zdolal cestu o takové obtížnosti. Jako jediný lezec na světě, těžší nikdo nepřekonal...
Premiérovou 9b+ na světě (název Change, délka 55 metrů) vylezl rodák z Brna v minulém roce na podzim v norském Flaterengu jako vůbec první lezec a tímto výkonem posunul hranice současných lezeckých možností.
„Tohoto výstupu si vážím ze všeho nejvíc. Splnil se mi dětský sen – sám si navrtat, očistit, vylézt a označit cestu. Trvalo mi to pět týdnů,“ řekl Adam Ondra v loňském roce po obhájemí titulu nejlepšího českého horolezce za rok 2012.
Druhá 9b+ (délka 50 metrů) se jmenuje La Dura Dura, v překladu „Tvrdá Tvrdá“, kterou navrhl Chris Sharma, americký lezec, považovaný vedle Adama Ondry rovněž za jednoho z nejlepších lezců současnosti.
„Už jsme se o něj společně s Chrisem pokoušeli na jaře, ale úspěch bohužel nepřišel,“ řekl vloni v létě v rozhovoru pro magazín deníku Sport, ve kterém odpovídal i na otázku, jaká je podle něj hranice lidských možností v lezení.
„Klasifikační stupnice je otevřená a za dvacet třicet let může existovat 10b, 10c... Hlavně je nutné podotknout, že klasifikace jsou něčím naprosto subjektivním. Je to založeno na pocitu buď prvopřelezce, nebo dalších opakovatelů. Vždy se porovnávají jednotlivé cesty, jaká je lehčí a jaká těžší. Záležet bude i na tom, jak velký rozdíl bude mezi 9b a 9b+...,“ pověděl. Nyní již rozdíl zná.
Vysvětlivky
» klasifikačních stupnic je celá řada, vyvíjely se v různých oblastech a obdobích odděleně (například USA, saská, francouzská, UIAA-mezinárodní). K přibližnému porovnání slouží převodní tabulka klasifikačních stupnic
» samotný proces určení obtížnosti cesty je velmi subjektivní záležitostí
» horolezecký výkon má dvě části, náročnost cesty a její obtížnost, záleží například na délce cesty, vzdálenosti chytů, převislosti...
» francouzská klasifikační stupnice má devět stupňů. Pro lepší rozlišení se od vyšších stupňů používá znaménko plus a minus, od šestého stupně se navíc používá členění na podstupně a, b, c, například 7b, 7b+, 7c, 7c+...
» stupeň 1 značí lehkou cestu, prakticky „schody“, k zabezpečení rovnováhy je však třeba rukou, stupeň 6 již vyžaduje velmi dobré schopnosti a výbornou trénovanost, nezbytná je dobrá technika, stupeň 9b+ je současnou hranicí lezeckých možností, jde o stupnici otevřenou
» k posuzování hodnoty výstupu se bere v úvahu i styl přelezení. Například RT (Rot Punkt) – lezec používá jistící body pouze k jištění, leze bez přerušení, při pádu musí začít celý pokus znovu, OS (On Sight) – nejcennjší styl přelezu, lezec leze cestu bez předchozího nácviku, bez znalosti způsobu přelezu, bez odpočniku, jako v případě RP
