Sedm let má v hrudníku implantovaný kardiostimulátor. Olomoucká horolezkyně Markéta Hanáková (42 let) se ovšem své vášně nevzdala. Před třemi lety se jako první člověk na světě dostala s kardiostimulátorem do nadmořské výšky 7219 metrů. Vlastními silami, bez použití kyslíkových bomb. Teď plánuje rekordní metu posunout. V létě zamíří na afghánskou horu Noshaq, jejíž vrchol leží ve výšce 7492 metrů nad mořem.
„Mám sice budík, ale výzvy mě lákají,“ říká olomoucká horolezkyně. „Navíc jimi inspiruji i další lidi, kterým dávají naději a sílu uskutečňovat jejich vlastní sny.“ Kardiostimulátor má v těle od roku 2009. V pětatřiceti letech zkolabovala, skončila v nemocnici. Vyšetření odhalilo vrozenou a skrytou srdeční vadu.
Už tři roky po operaci se Hanáková společně s kolegy Zdeňkem Hodinářem a Pavlem Dušičkou vydala do Himaláje. Náročný trek zakončili výstupem na Mera Peak (6 476 metrů). „Samozřejmě jsem měla obavy,“ vzpomínala Hanáková. „Netušila jsem, jak tuto zátěž zvládnu s kardiostimulátorem. Od lékařů jsem sice dostala zelenou, že by žádné problémy nastat neměly. Ale určitá nejistota a obavy přece jen v koutku duše zůstaly.“
V roce 2013 se Hanáková jako první člověk na světě s kardiostimulátorem dostala přes sedm tisíc metrů. Až na vrchol pamírské hory Muztagh Ata (7546 m) se sice neprobojovala, ale i bez použití umělého kyslíku skončila na výšce 7219 metrů. Teď plánuje metu posunout.
Cílem je druhá nejvyšší hora Hindúkuše a nejvyšší hoře Afghánistánu – Noshaq (7492 metrů). Expedice, na kterou Hanáková vyrazí opět s kolegou Zdeňkem Hodinářem, je naplánovaná na červenec a srpen. S financováním jim pomáhá český crowdfundingový portál Sportstarter.cz, který funguje na principu odměňování podporovatelů originálními dárky přímo od sportovců.
Díky technice může být Hanáková teoreticky stále pod „dohledem“ lékařů. Data z kardiostimulátoru lze prostřednictvím mobilní telefonní sítě posílat na internetové úložiště, kam se doktor může podívat a vyhodnotit situaci. Jenže problém je v tom, že telefonní pokrytí je v horách minimální.
„Podmínkou je telefonní signál a ten v základním táboře ani na celé hoře Noshaq bohužel není,“ krčí rameny Hanáková. „Holt se budu muset spolehnout jen sama na sebe a poslouchat své tělo a srdce.“
