Šéf NSA: Reakce na agresi by měla být ráznější. Vylučte Rusko ze soutěží!
Sportovní svět by měl na Putinovu barbarskou agresi proti Ukrajině zareagovat razantněji, než to doposud udělal. To si myslí šéf Národní sportovní agentury Filip Neusser. „Sport v Rusku funguje jako propaganda režimu. Proto by podle mě měly být ruské kluby a reprezentace vyloučeny z mezinárodních soutěží,“ říká. V tomto duchu poslal dopis i premiéru Petru Fialovi s tím, aby takovou iniciativu v rámci svých jednání na úrovni EU zvážil.
Podle předsedy NSA nesmí světový sport od tvrdých sankcí odradit ani finanční ztráty ze strany ruských sponzorů. „Hraje se tu o víc,“ říká muž, jehož rodina má se zločineckým režimem východní velmoci osobní bolestnou zkušenost. A jak by Neusser postupoval proti Rusům v individuálních sportech? A co doporučuje českým sportovcům hledajícím angažmá v Putinově říši zla?
Vyzval jste premiéra, aby zvážil žádost směřovanou k mezinárodním sportovním organizacím k okamžitému odebrání všech mezinárodních akcí Rusku a vyloučení jeho reprezentací z evropských a světových mistrovství. Co vás k tomu vede?
„Můj názor na agresory a porušování lidských práv je neměnný - nelze je v žádném případě tolerovat a naopak je nutné důrazně se jim postavit. Sport v Rusku funguje jako propaganda režimu, jedná se tudíž o jednu z cest, jak lze reagovat na současnou ruskou agresi. Pokud vyloučíme ruské kluby z Ligy mistrů, ruskou sbornou z mistrovství světa v hokeji, ruské CSKA z basketbalové Euroligy, tak to bude tvrdá rána pro tuto výkladní skříň Putinova režimu. Nemyslím si, že by sportovní sankce přesvědčily ruský režim k ukončení agrese, mohou být ale dalším účinným střípkem mezi sankcemi v ostatních oblastech. A hlavně se budeme moci podívat Ukrajincům do očí, že jsme tomu jako sportovci jen nepřihlíželi a nedělali, že se nás to netýká.“
Shledáváte současnou reakci sportovního světa na napadení Ukrajiny za nedostatečnou?
„Z funkcionářského hlediska určitě. FIFA a UEFA dle mého názoru zbytečně otálely s reakcí a vlastně rozhodly o tom, že Rusko musí hrát na neutrální půdě až po tlaku fotbalových svazů z Česka, Švédska a Polska. Na druhou stranu jsem hrdý na naše sportovce, kteří společně se zahraničními kolegy odmítli kvůli ruské agresi dnes ráno startovat ve Světovém poháru ve skikrosu v Rusku. Přitom funkcionáři z FIS ještě včera zrušení odmítali, museli k tomu přistoupit až po bojkotu sportovců. Je vidět, že sportovci jsou morálním vzorem pro společnost a jejich zásady jsou pro ně víc než peníze.“
Jaké šance může mít Česko, že s takovou žádostí uspěje? Věříte, že může skutečně s něčím pohnout?
„Kdyby to byla výzva předsedy české sportovní agentury Neussera, tak je šance malá. Ale právě proto tuto výzvu koordinuji s panem premiérem Fialou. Protože on jedná každý den několikrát se všemi evropskými lídry. Tudíž pokud by na tom byla shoda na evropské radě a bylo by to stanovisko Evropské unie, musely by se tomu mezinárodní sportovní federace jednoznačně přizpůsobit. Evropský sport je diplomaticky tak silný, že by si to nedovolila žádná federace ignorovat.“
Jak velkým problémem je podle vás objem ruských sponzorských peněz v evropském potažmo světovém sportu a s tím související spíše opatrná reakce sportovního prostředí na napadení Ukrajiny?
„Největší sponzoring z Ruska plyne do evropského fotbalu. Bez Gazpromu a podobných ruských státních firem by samozřejmě došlo ke snížení příjmů UEFA. Na druhou stranu - evropský fotbal má vyšší příjmy než basketbal, volejbal a házená dohromady. Takže nikdo z nich o hladu určitě nebude. Je to otázka morálky a vlastní bezpečnosti. Nikdo v tuto chvíli neví, co ruský režim udělá. Jestli se spokojí s Ukrajinou nebo se bude pokoušet útočit dál a v tu chvíli musí jít peníze stranou. Je třeba dát Rusku najevo, že s tímto přístupem nejsou ve světovém a evropském sportu vítáni.“
Píšete o vyloučení ruských reprezentací ze světových a evropských mistrovství. Jak byste postupoval v případě individuálních sportů jako je tenis, atletika a další?
„Cílem výzvy není poškodit ruské sportovce, ale ruský režim. Takže bych zakázal účast ruských reprezentací ve všech mezinárodních akcích a dále účast ruských sportovních týmů v evropských soutěžích. Určitě by se to netýkalo ruských sportovců, kteří hrají v kolektivních evropských týmech nebo se účastní tenisových či jiných turnajů sami za sebe. Ti mnohdy s ruským režimem ani nesouhlasí.“
Jak se díváte na angažmá českých sportovců v ruských klubech? Měli by zvážit své další angažmá, byť to smluvně nemusí být vždy jednoduché...
„Určitě. Před týdnem si nikdo nedokázal představit, že by Rusko podniklo takovou masivní invazi na Ukrajinu, takže netušíme, co nás čeká v dalších týdnech. Naše ministerstvo zahraničí a bezpečnostní složky pracují velmi dobře, v současnosti žádné ohrožení pro české sportovce v Rusku neevidují. Nicméně jak jsme viděli ruský útok, situace se může měnit ze dne na den, proto bych určitě v současné době vyjednával o případném angažmá v Rusku velmi obezřetně. Národní sportovní agentura tu je pro všechny sportovce, takže se na nás mohou obrátit kdykoliv a my jim pomůžeme. Ať už bude potřeba koordinace s ministerstvem zahraničí nebo například resortem vnitra.“
Jak se v souvislosti s ruskou okupací Ukrajiny obecně díváte na pořádání velkých sportovních akcí v totalitních zemích? Olympiáda v Číně skončila před pár dny...
„V souvislosti s olympiádou v Číně jsem upozorňoval, že tyto celosvětové akce v totalitních zemích mají pouze jeden jediný účel – propagandu daného režimu. A to je špatně. Díky tomu totalitní státy dávají do pořádání těchto akcí nesmyslné finance. A země, které mají infrastrukturu a tradici v zimních sportech, jako je třeba Norsko, pak z kandidatury raději odstoupí. Všechny mezinárodní organizace včetně MOV musí jednoznačně ubrat ze svých požadavků tak, aby dávalo pořádání velkých mezinárodních akci smysl i pro demokratické země.“
Jak ruskou agresi vnímáte osobně?
„Velmi negativně. Má rodina byla sovětským režimem pronásledována, pradědeček byl v roce 1938 v Moskvě tehdejším stalinistickým zřízením popraven. V současném útoku na Ukrajinu od stejného agresora vidím paralelu.“
Zprávy ze dne 13. dubna 2022
Vyloučení ruské fotbalové reprezentace z kvalifikačního cyklu o postup na mistrovství světa 2022 bylo podle Mezinárodní sportovní arbitráže CAS v zájmu zdárného průběhu soutěže, opak by způsobil „nenapravitelné škody“. Vyplývá to ze zveřejněného zápisu soudního řízení mezi Mezinárodní fotbalovou asociací FIFA a ruskou protistranou.
Andrij Jarmolenko válí za West Ham mimo jiné s českými parťáky, jeho duše ale musí trpět tím, co za zprávy se valí z jeho vlasti. Ukrajina statečně čelí brutální ruské invazi, okupanti ale mají na svědomí nespočet lidských životů a celá zničená města... Mezi ně prakticky patří i Černihiv, odkud se do velkého fotbalu rozletěl právě spoluhráč Tomáše Součka, Vladimíra Coufala a Alexe Krále. Více čtěte ZDE>>>
Zprávy ze dne 12. dubna 2022
Fotbalisté Dynama Kyjev v prvním ze série charitativních utkání zvítězili ve Varšavě nad Legií 3:1. Zápas, který sledovalo na stadionu zhruba 20.000 fanoušků a v přímém přenosu vysílala polská televize, začal minutou ticha na počest obětí ruské invaze na Ukrajinu. Na hřišti i v hledišti se objevily transparenty s protiválečnými hesly. Výtěžek z utkání půjde na podporu lidem, kteří museli před válkou z Ukrajiny uprchnout.
V Labe Aréně v Račicích se od začátku dubna připravuje devět mladých ukrajinských kanoistů s trenérkou. Plánuje se také příjezd patnáctičlenné skupiny ukrajinských veslařů. Mladí sportovci opouštěli vlast narychlo, takže 1. dubna přijeli s minimem věcí. Správa račického areálu jim pořídila základní oblečení a obuv, hygienické potřeby, dva mobilní telefony a notebook. Lodě dodalo několik pražských klubů. „Budeme se snažit v případě potřeb zajistit další materiál, který by vybavení skupiny, narychlo evakuované z válkou postižené země, vhodně doplnil. Může jít například o sportovní oblečení pro trénink, všeho ostatního mají v tuto chvíli dostatek,“ uvedl v tiskové zprávě předseda Českého svazu kanoistů Jan Boháč, brzy se také mladí Ukrajinci začnou učit česky.
V dobročinné dražbě koupili olympijskou medaili Tonyho Martina, aby společně pomohli obětem války na Ukrajině, pak ji čtyřnásobnému mistru světa v cyklistické časovce zase vrátili. Společnost Fitiline Němcovo stříbro z Londýna 2012 vydražila za 31 100 eur a příspěvek ještě zaokrouhlila na 35 tisíc eur. A cenný kov vrátila původnímu majiteli. „Dali mi tu medaili, abych si ji vzal zpátky domů. Ani tomu nemůžu uvěřit,“ řekl listu Bild překvapený šestatřicetiletý bývalý cyklista, jenž chtěl svou pomoc zaměřit především na ukrajinské děti.
