Ruský novinář o tvrdých dopadech na sport: Putin věděl, do čeho jde
Invaze na Ukrajinu tvrdě dopadá i na ruský sport. FIFA vyřadila zemi z bojů o MS, MOV doporučil sportovním federacím, aby vyloučily ruské sportovce ze soutěží. Kolaps rublu zase znehodnocuje vysoké výplaty draze placených legionářů v ruském fotbale, hokeji a dalších ligách, účast klubů v mezinárodních soutěžích je nejistá. O tom, jak vůbec Rusko vnímá zákaz startu pro své sportovce a de facto bojkot mezinárodní komunity, i ekonomický rozvrat a dopad na sport, mluví v novém čtvrtečním díle pořadu a podcastu Mundial na iSport.cz ruský novinář Ivan Židkov.
Jak prožíváte poslední týden?
„Nic příjemného to není. Už jsem ze soukromých i profesionálních důvodů druhý týden v Turecku. Nejsem moc blízko domovu v Petrohradě, abych mohl vše sledovat zblízka. Podstatné je, že ani nevím, jaká slova volit. Jde o lidské životy.“
Dá se mluvit o nějakém obecném mínění v Rusku ohledně války na Ukrajině, jaký postoj zaznívá?
„Snažím se to s kolegy a zvlášť kamarády moc neřešit. Vím, že vzniklo hodně hádek i v rodinách a za každou cenu bych se tomu chtěl vyhnout. Jednu takovou zkušenost jsem měl a nikdy už ji nechci mít znovu. Politiku moc řešit nechci, je to nebezpečná věc. Jediná věc, kterou jsou si stoprocentně všichni lidé v Rusku jistí, že lidský život je to nejcennější. Mnozí mají příbuzné na Ukrajině a naopak. Samozřejmě se to dotýká skoro každého.“
Jak vnímáte vyloučení Ruska z mezinárodních sportovních soutěží?
„Bohužel jde o úplně logický vývoj. Když se země dostane do takové situace, může přijít nějaké vyloučení, i když nestalo se to vždy. Když invaze prováděly jiné státy, velké tresty za to nebyly. Ale bylo od začátku jasné, že nejspíš přijdeme o mistrovství světa, evropské poháry a mezinárodní soutěže. Každopádně třeba ruský fotbalový svaz připravuje určitou odpověď pomocí svých právníků, jestli řešení bylo oprávněné z hlediska sportovního práva a reglementů. Určitě bude nějaká odpověď a myslím, že nějakou chvíli to ještě potrvá. Ale základní věc je, aby se co nejdřív přestalo střílet na Ukrajině. Sport tady není téma číslo jedna.“
Jak působí zákazy na ruskou veřejnost? Uvědomuje si, proč je Rusko kritizováno, nebo se zatahuje do nějaké defenzivní ulity?
„Čím dál to zachází, tím více i neutrální lidé, třeba já… Představte si, když třeba čtu nějaký příspěvek na internetu, že všichni Rusové jsou srabi, ty urážky… Moje první reakce je něco odpovědět, něco zlého a agresivního. Je mi dvaačtyřicet, cestoval jsem po celém světě, mám tam spoustu kamarádů a právě tohle mi pomáhá zabrzdit, vydechnout a neodpovídat nic a prostě do toho nejít. Ale tu emoci mám, všichni jsou v šoku, a čím víc bude distanců a nepřátelských kroků z obou stran, tím horší bude celá situace. FIFA samozřejmě musela nějak reagovat, protože jde o vojenský konflikt. Jediná základní věc je, aby se zastavilo střílení, jinak to bude provokovat další negativní reakce.“
Nepomohlo by, aby zaznívala kritika i zevnitř Ruska? Probíhá vůbec diskuze v tomto směru?
„Jediná diskuze třeba mezi sportovními novináři probíhá o tom, aby se přestalo střílet. Padají samozřejmě různé výroky, ale prostě nechci číst názor každého na tuto situaci. Zmizel normální průběh života, na který jsme všichni byli zvyklí. Šokující byl i covid, ale tato situace je o několik tříd horší tím, jde o život skrze konflikt.“
Je sport vůbec něco, co teď ruská veřejnost má mentální kapacitu řešit?
„Teď ještě není čas, aby ho lidé řešili. Ale samozřejmě otázek je spousta. Když budou ruské kluby hrát nějaké mezinárodní zápasy, kde to bude? Bude to asijská Liga mistrů? I tam jsou otázky, protože vztahy s korejským a japonským svazem nejsou ideální, máme nějaké sankce od Japonska. Taky tam bude Austrálie. I kdybychom hráli, tak jakým způsobem… A pokud jde o ostatní sporty, zatím myslím, že nemají nápad ani lidé, kteří jsou za ně zodpovědní.“
Dost se mluvilo o Putinově vztahu ke sportu, nakolik je symbolickým kolbištěm. Je sport pro ruského prezidenta až tak zásadní a důležitý, jak se třeba i z debaty v Česku zdá?
„Zásadní je. Nemůžu mluvit na sto, ani na padesát procent za to, co se děje v Kremlu. Ale jsem si úplně jistý, že když si vláda vybrala cestu, kterou si vybrala, počítala s trestem pro sport. V tom nemám žádné pochyby. Prezident nebyl nijak překvapen, když dostal tuto reakci, v tom jsem si absolutně jistý.“
Obrovskou moc mělo Rusko i ve světových organizacích, jako je FIFA nebo MOV. Myslíte, že i ta je oslabena těmito rozhodnutími, nebo se pořád nějak udržuje?
„Stále můžeme jen tápat, ale podle mě platí druhá možnost. Nemůžu nic podrobněji komentovat podrobněji, protože prostě nevím, nejsem u toho.“
Co myslíte, že teď bude s českými legionáři v ruském fotbale a hokeji?
„Na to asi musí odpovědět každý z nich. Víme o opačných případech, byť třeba německý trenér Dynama Moskva Sandro Schwarz už řekl, že chce zůstat a pokračovat. Dostal se do dobrého kontaktu s vedením a týmem a vidí perspektivu. Ale před pár dny jsem viděl tady v Turecku Marcela Ličku, který trénuje Orenburg, a už podruhé to může dopadnout tak, že postoupí do Premier Ligy a nebude tam bohužel moci s týmem hrát. Opravdu tu udělal dobrý dojem, všichni si ho váží, Orenburg hraje moc dobře, i Marcel je vynikající persona. Ale samozřejmě má obavy, že kvůli této situaci nebude moct pokračovat. Ale to jsem ho viděl před třemi nebo čtyřmi dny, už odletěli domů a možná se něco mění.“
Dohraje se vůbec ruská liga a bude se pokračovat v dalších soutěžích?
„Jsem absolutně přesvědčen, že se ruská liga dohraje. Jediný problém je teď technický. Letový prostor na jihu Ruska je zavřený až do 3. března a mám pochybnosti, že se poté otevře. Zavřených je dvanáct letišť, což omezuje týmy jako Krasnodar nebo Rostov. Nehrály se dva zápasy prvního jarního kola, Lokomotiv Moskva se třeba nedostal do Krasnodaru. Letiště v Soči je jediné letiště na jihu, které funguje. S problémy, ale v provozu je. Ale jsem si absolutně jistý, že se liga dohraje.“
Myslíte, že dojde ke sporům hráčů či trenérů ze zahraničí s kluby i na základě toho, jak celá situace zasáhla ruskou ekonomiku a rubl?
„Smlouvy jsou většinou vázané na rubly, ne na cizí měnu. Teď nevíme, bude se to řešit v průběhu jara. Ale samozřejmě, že většina hráčů skončí. Když nejsou evropské poháry, nemá pro ně cenu tu zůstávat. Pokud jde třeba o Jihoameričany, indikátorem může být Zenit, který má docela šikovné Brazilce, uvidíme, jak budou reagovat. To se ale dozvíme až někdy v dubnu či květnu.“
Jak vnímáte výroky Dominika Haška o kolektivní vině pro ruské sportovce?
„Když slyším některá prohlášení, už se nedivím skoro ničemu. Před dvěma lety měl ruský hokejista Artěmij Panarin výroky proti Rusku a díky tomu byl hodně populární v USA, zatímco v Rusku velmi kritizovaný. Je to ale stále ruský hokejista. Je tedy potřeba ho vyhodit z NHL, nebo ne? Nevím, co na to řekne Dominátor. Vážím si Haška, je to perfektní gólman, součást historie českého hokeje, díky kterému jsem začal studovat češtinu. Změnil můj život. Ale osobně nemám moc rád, když něco řekne jen proto, aby vyjádřil nějaké emoce. Nedával bych tomu velký význam. Pokud ho někdy potkám, řeknu mu ahoj a myslím, že nebude problém.“
Zprávy ze dne 17. června 2022
Bývalý kapitán ruské fotbalové reprezentace Igor Denisov vystoupil proti válce na Ukrajině a v rozhovoru se sportovním novinářem Nobelem Arustamyanem označil invazi za „katastrofu“ a „úplnou hrůzu“. „Možná mě za tato slova zavřou do vězení nebo zabijí, ale říkám to tak, jak to je,“ uvedl 38letý někdejší záložník Zenitu Petrohrad nebo Lokomotivu Moskva.
Zprávy ze dne 16. června 2022
Vítězové letošního Stanley Cupu nebudou moci vzít slavnou hokejovou trofej do Ruska nebo Běloruska. Oba finalisty Colorado a Tampu Bay o tom před středečním startem finálové série informovalo vedení NHL. Důvodem je ruská invaze na Ukrajinu, na které se Bělorusko podílí jako spojenec. „Co se týče léta, tak Stanley Cup do Ruska a Běloruska nezamíří,“ citovala agentura AP zástupce komisionáře NHL Billa Dalyho. Více čtěte ZDE >>>
Zprávy ze dne 14. června 2022
Ruští a běloruští tenisté budou moci na rozdíl od Wimbledonu hrát navzdory pokračující válce na Ukrajině grandslam US Open. Podmínku ale dostali stejnou jako na nedávném Roland Garros: budou vystupovat pod neutrální vlajkou. Rozhodnutí pro turnaj ve Flushing Meadows, jenž začne 29. srpna, pořadatelé sdělili agentuře AP. „Každá organizace se musela vypořádat s mimořádnými okolnostmi. Na základě našich vlastních umožní USTA všem způsobilým hráčům bez ohledu na národnost soutěžit na US Open,“ uvedli zástupci americké asociace. Díky tomu tak bude moci současná světová jednička Daniil Medveděv z Ruska obhajovat titul.
Zprávy ze dne 10. června 2022
Olympijská vítězka Maria Lasickeneová vystoupila proti vyloučení ruských sportovců z většiny soutěží kvůli invazi vojsk jejich země na Ukrajinu. Ruská výškařka kvůli tomu s největší pravděpodobností přijde o šanci obhajovat v červenci světový titul. Lasickeneová v otevřeném dopise prezidentu MOV Thomasi Bachovi napsala, že tímto krokem jen začal jinou válku. „Naopak se kvůli němu zrodila nová, kolem a uvnitř sportu, kterou je nemožné zkrotit,“ napsala Bachovi. Neočekává, že by šéf MOV doporučení změnil. „Nepochybuji o tom, že nemáte odvahu a důstojnost zrušit sankce proti ruským sportovcům. Protože potom byste musel uznat, že jste celé ty měsíce porušoval olympijskou chartu a stanovy mezinárodních sportovních federací se ze zásadních dokumentů staly bezcenným cárem papíru,“ uvedla nejlepší výškařka posledních let. Mezi její hlavní soupeřky patřily Ukrajinky v čele s bronzovou olympijskou medailistkou Jaroslavou Mahučichovou. Lasickeneová s nimi soucítí. „Pořád nevím, co jim říci nebo jak se jim podívat do očí. Ony a jejich přátelé a příbuzní prožívají něco, co by žádný člověk na světě nikdy neměl cítit. Jsem si jistá, že nic z toho se nikdy nemělo stát,“ uvedla.
Zprávy ze dne 9. června 2022
Anglická fotbalová liga pozastavila vysílací práva ruské televizi Matč TV. Důvodem je pokračující ruská vojenská agrese na Ukrajině. Uvedla to agentura Reuters. Zástupci klubů se to dozvěděli na dnešním výročním setkání s vedením soutěže. Matč TV měla začít vysílat Premier League od následující sezony. Za šestiletá vysílací práva by zaplatila 43 milionů liber (asi 1,23 miliardy korun).
