Kdo někdy sportoval, určitě zažil pocity, kdy nemohl popadnout dech, nohy ztěžkly, svaly bolely, srdce tlouklo jako o závod. Určitě také zažil, když se po pravidelném tréninku kondice lepší, svaly sílí, zvedne těžší závaží, běží rychleji a déle... Proč tomu tak je, jaké procesy se při sportovním výkonu odehrávají v našem těle, poodhalí pro COACH špičkový sportovní fyziolog Jiří Dostal.
Jak může sportovní fyziologie pomoci?
„Je třeba rozdělit asi tři základní oblasti. Závodní a výkonnostní sport, zdraví obyvatel a pohybový vývoj dětí. Každá z těchto tří částí má své specifikum. Z hlediska populačního zdraví je to jednoznačně vysvětlení pohybu jako součásti prevence civilizačních onemocnění. To je asi místo, kde má obor největší sociální potenciál. Já osobně se ale zabývám tou první částí, kterou je práce s vrcholovými sportovci a reprezentanty.“
| Jiří Dostal |
|
Narozen: 23. 9. 1972 Profese: vedoucí lékař Centra sportovní medicíny, vedoucí lékař Victoria VSC a člen lékařské komise ČOV Specializace: zaměřuje se na sportovní fyziologii u vrcholových sportovců a pečuje o mnoho reprezentantů a olympioniků Kariéra: v minulosti pracoval jak v klinické, tak manažerské roli v nemocnicích a zdravotnických zařízeních. Je členem Americké společnosti pro sportovní medicínu, České společnosti tělovýchovného lékařství a má na kontě několik odborných publikací jak v zahraničí, tak v České republice. Vyučuje a přednáší obor sportovní fyziologie na lékařských i sportovních VŠ. |
Pokud jde o zdraví obyvatel a pohybový vývoj dětí, jak jsme na tom v porovnání s minulými lety a také v porovnání se zahraničím?
„Odborně jsme na stejné úrovni jako zahraničí. Víme, co je třeba udělat. Problém je, že to neděláme. Přestože jsme jako národ na první pohled velmi sportovní, tak zejména v dětském věku vytváříme obrovský deficit, který zaplatíme dvakrát. Zaprvé krátkodobě se nám sníží - už se snižuje - počet sportovců schopných přivézt medaile z velkých akcí. To je prostý fakt, který se bude ještě prohlubovat. Zadruhé to zaplatí současné děti samy tím, že budou mít výrazně vyšší riziko kardiovaskulárních, metabolických a onkologických nemocí v dospělém a seniorském věku. Jenže jak vidím současné nastavení filozofie investic a priorit do sportu, toto není jasnou prioritou. Hodně se mluví o investicích do infrastruktury, jenže k tomu novému sportovišti musíte mít vzdělané trenéry a prostředí, které necílí na výkon v dětském věku, ale na sportovní rozvoj dítěte. A to se neděje. Je to obrovský problém, který draze zaplatí zejména současné děti.“
Vaší specializací je závodní a výkonnostní sport. Co přesně to obnáší?
„Víte, vrcholový sport a zejména metabolicky náročné disciplíny se v mnoha ohledech dostávají na hranici udržitelného výkonu. Je třeba, aby sportovec optimalizoval svůj trénink a všechny ostatní aspekty výkonu, zejména zdraví, aby byl pak schopen přivézt třeba medaili z olympijských her. Navíc z čistě populační statistiky jde o chybu v systému. Jde o jedince, u kterých musí být velmi individuální přístup, a obecná vyšetření či obvyklé testy nejsou výpovědní či jsou zavádějící. Jeden můj kolega to krásně přirovnal k rozdílu mezi fast foodem (nesportující populace), kvalitní restaurací (amatérský sport) a michelinskou kuchyní (vrcholový sport). Zde musíte mít vysoké odborné znalosti, ale také cit, umění a zkušenosti, jak se kterým sportovcem a trenérem pracovat.“
Můžete nabídnout konkrétní příklad?
„Nebudu říkat jméno, ale typickým příkladem je případ vrcholové vytrvalostní sportovkyně, která se vám ozve tři měsíce před významnou soutěží s tím, že její výkon je dole, a může přijet na víkend, abychom zjistili, co s ní je. Opravdu pak přijela a my jsme měli 24 hodin na to zmobilizovat nejen naše kolegy, ale i spolupracující laboratoře a další odborníky. Výsledkem celodenních vyšetření a testů byla změna v přístupu k tréninku a nutrici, kterou jsme implementovali a kontrolovali - a za ty tři měsíce
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
