Pirk varuje rodiče: Neplánujte dětem kariéru profisportovce. A v čem pomáhá stres?
Proč dnes dětem chybí přirozený pohyb, zdravá míra stresu a především odolnost? Jakou roli v tom hrají rodiče, učitelé a dnešní společnost? Se slavným kardiochirurgem Janem Pirkem a zapálenou učitelkou tělesné výchovy Martinou Vrňákovou jsme v podcastu Branky, děti, rodiče mluvili o tělocviku, energy drincích, omluvenkách i o tom, proč není dobrý nápad plánovat dítěti kariéru už od šesti let.
Za svůj život odoperoval asi nejslavnější český kardiochirurg Jan Pirk přes 7500 lidských srdcí. Na operační stůl se mu přitom často dostávají pacienti, jejichž životní styl není zrovna z učebnice. Nadváha, kouření, nedostatek pohybu…
Kde hledat počátky jejich problémů? „Jednoznačně v dětství,“ říká Pirk. „Dneska se už ví, že aby děti měly přirozenou touhu se hýbat, musí s tím správně začít v posledních dvou letech předškolního věku a v prvních dvou až třech letech školní docházky. Když se v těchto pěti letech o to rodiče nezaslouží, je to pak těžký.“
Oba hosté se pak v rozhovoru s moderátory Šárkou Strachovou a šéfredaktorem iSportu Lukášem Tomkem shodli na tom, že právě rodiče ale tento svůj úkol často nezvládají.
Maminky jako velké ochranitelky dětí
„Maminky jsou dnes velké ochranitelky dětí a vymetají jim cestičky. Já když jsem potkala nějaký hodný strom, řekla jsem svým dětem: Vylezte na něj, samozřejmě ne až nahoru. Ale dnes ty maminky nepustí děti ani na tu první větev,“ popisuje své zkušenosti učitelka tělocviku Martina Vrňáková.
Dětem tak podle ní schází často zcela kondice. „Běžíme, nebo spíš rychle jdeme lesem kilometr, kilometr a půl, sotva se stihnu zadýchat, ale děti mi omdlévají,“ krčí rameny.
Jan Pirk pak upozorňuje na to, že skoro třetina dnešních dětí trpí nadváhou nebo dokonce obezitou. A co tento stav s lidským tělem dělá. „Ten tuk není mrtvý baťoh na zádech. Je to živý organismus, kde probíhá trvalý neinfekční zánět. Proto mají také často obézní lidé zvýšené CRP,“ vysvětluje.
Smrtící je pak podle něj kombinace pasivních dětí a energy drinků, které často konzumují. „To je strašný. Navíc ty firmy, které vyrábějí tyhle hrozný věci, ty vysokoenergetický drinky, mají laboratoře, kde bádají nad tím, aby po první konzumaci to dítě hned dostalo chuť na druhou lahvičku,“ zlobí se.
Dítě by mělo být vystavené přiměřenému stresu
V podcastu vysvětluje i to, proč je dnes důležité, aby bylo dítě vystavené přiměřenému stresu. Takzvanému eustresu. „Vede totiž k adaptaci a k rovnoměrnému vývoji organismu. Nesmí to být distres, to už je špatně. Ale současní rodiče chtějí dětem uhladit cestu tak, aby se neunavily při sportování, aby si nedej bože neudělaly nějaký lehký úraz. Ale aby ani nedostaly špatnou známku. Přitom nechápou, že je tím vůbec nepřipravují na reálný život,“ pokračuje Pirk.
Martina Vrňáková s ním souhlasí, a navíc vybízí rodiče i učitele k tomu, aby děti nenechávali dělat jen to, co chtějí. „Děti potřebují řád a režim. A když to budeme dodržovat všichni společně, oni si na to zvyknou a přistoupí na to,“ říká a popisuje, jak se taková věc má odrazit třeba i v čase stráveném s mobilem v ruce.
A proč je mezi mladými lidmi nejméně sebevražd zrovna v Izraeli? Jak je to dnes s omluvenkami z tělocviku? A proč je podle obou hostů nezodpovědné, aby rodiče připravovali své děti na kariéru profisportovců už od pěti šesti let? I to se dozvíte v dalším díle podcastu Branky, děti, rodiče, jehož partnerem je společnost Sazka.
