Doping: Zmizí drogoví mafiáni z posiloven?
Sehnat v Česku anabolický steroid není žádný problém. Od nového roku se však osoby, které zakázané látky rozšiřují, vystavují riziku trestu odnětí svobody. Nový trestní zákoník může regulovat počet obchodníků, kteří na nelegálním byznysu vydělávají desítky milionů korun na úkor zdraví svých obětí.
Tentokrát nejde boj o čistotu olympijských medailí, ale o životy. Podle nového trestního zákoníku platného od ledna mohou být osoby, které vyrábí látky s hormonálním účinkem a obchodují s nimi, trestně stíhány. Za samotné užívání dopingu vězení nehrozí.
„Netýká se to závodníků, ale lidí, kteří s těmito věcmi obchodují,“ vysvětluje František Porteš, prezident svazu kulturistiky a fitness.
„Závodník, který by si to dnes bral, by byl blázen. Ti obchodníci nemají se sportem nic společného. Pro ně jsou steroidy jednou z cenově zajímavých látek, stejně jako vzácné kovy, zlato, diamanty, cigarety a alkohol. Rabaty jsou obrovské.“
Kulturistika patří tradičně ke sportům s největším počtem pozitivních dopingových případů, v loňském roce však kontroly neobjevily jediné porušení pravidel. Užívání steroidů se naopak rozmáhá v posilovnách po celé republice mezi amatéry.
„Je to směřované spíš směrem ke kulturistické obci, masivnímu dealerství nebezpečných látek ve fitcentrech,“ komentuje nový trestní zákoník Jan Chlumský, předseda antidopingového výboru.
„Kdo chce dopovat, dostane se přes internet k dealerům, kteří mohou sehnat všechno. Někteří jsou tak suverénní, že jsou schopni to prodávat téměř na ulici.“
| TRESTY PODLE §288 TRESTNÍHO ZÁKONA |
| Až 1 rok neoprávněná výroba a obchod s látkou s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem za jiným než léčebným účelem 1-3 roky neoprávněná výroba a obchod s látkou s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem za jiným než léčebným účelem jako člen organizované skupiny 2-8 let při těžké újmě na zdraví, při spáchání činu vůči dítěti mladšímu 15 let nebo při spáchání činu lékařem či jinou způsobilou zdravotnickou osobou 5-12 let při újmě na zdraví nejméně dvou osob nebo smrti nebo při činu spáchaném ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech |
Nový trestní zákoník umožňuje postihovat jednání, které viníkům dosud procházelo.
Policie před dvěma lety řešila velký případ, během kterého zadržela statisíce dávek steroidů v hodnotě desítek milionů korun.
Kvůli tehdejší právní úpravě však pachatele nemohla stíhat. To se teď změnilo. A do problémů se mohou dostat i majitelé posiloven.
„Je důležité říct, že ten, kdo prodává podobné přípravky, je povinen si pohlídat, aby neprodával něco, co zákon neumožňuje,“ upozorňuje Břetislav Brejcha, policejní důstojník pro styk s veřejností.
„Musí se podívat do nařízení vlády, které obsahuje seznam zakázaných látek. Pokud to neudělají, v konkrétních případech by to mohlo zakládat povinnost policie tyto lidi trestně stíhat.“ A tresty nejsou symbolické. U nejzávažnějších případů mohou dosáhnout dokonce až dvanácti let za mřížemi!
„V případě, že je trestný čin spáchán například ve větším rozsahu nebo vůči dítěti, spáchá-li pachatel trestný čin jako člen organizované skupiny nebo jako lékař či jiná způsobilá zdravotnická osoba, je kvalifi kační předpoklad pro použití vyšší trestní sazby splněn,“ vysvětluje Martin Grubner, advokát a majitel advokátní kanceláře Grubner Legal.
Na internetu se dají sehnat i legální anabolika, to jsou ta, která přispívají k růstu svalů přirozenou cestou. Zakázané jsou uměle vytvořené látky. Riziko obchodu s nimi je zjevné. Pro mnoho lidí může takové prostředí znamenat vstup do světa organizovaného zločinu stejně jako v případě užívání tvrdých drog. Nehledě na vysoká zdravotní rizika.
„Pohybuji se v oblasti prevence kriminality. Pozornost médií se soustředí na drogy typu pervitinu, heroinu a kokainu. Osobně si myslím, že problém anabolik je možná větší,“ tvrdí Brejcha. „Bylo by dobré se tématu prevence věnovat, říkat mladým klukům, že to není úplně zadarmo. Je to něco za něco.“
Nový zákon je v platnosti čtyři měsíce a na zhodnocení jeho účinnosti tak uplynula zatím příliš krátká doba. „Zatím žádný případ nemáme,“ líčí Brejcha.
Otázka je, co stojí za menším počtem trestů vrcholových kulturistů.
„Zpřísněný trestněprávní postih a hrozba trestu odnětí svobody nějaký základní efekt mají,“ tvrdí Porteš. „V období, kdy máme tolik sportovců v trestech, ale musíme zvážit, jestli je to bičem v podobě sankcí, nebo tím, že nemá kdo závodit.“
