Rulík: U Kempného věříme, že to nebude na dlouho. Kulich? Tam je to složitější
Začíná přituhovat, národní tým příští týden vyrazí na Švýcarské hry do Curychu, společně s čtvrteční předehrávkou proti Finům v Liberci půjde o poslední prověrku před únorovými olympijskými hrami. Kouč Radim Rulík přiznává, že nominaci do Milána má načrtnutou, v širším výběru na papíře eviduje 5 gólmanů, 10 obránců a 18 útočníků. Jenže aktuální sezona se vyvíjí všelijak, za oceánem i před ním odpadávají zranění hráči, český hokej je sčítá bohužel i v NHL. Nejkřiklavějším případem je Jiří Kulich, nyní mimo kvůli krevní sraženině. Jeho start je v mlze.
Kolik hráčů chybí v nominaci na Švýcarské hry kvůli zdravotnímu stavu?
„Chtěli jsme, aby hráči přicházející do úvahy pro olympiádu, odehráli před ní alespoň jeden přípravný turnaj. A to se naplnilo. Někdo má dva, někdo jeden turnaj. Beru to takhle komplexně, takže ten původní záměr se podařil. Není hráč, kterého bychom chtěli vidět, a on nám chyběl na obou turnajích. Kdo má šanci na olympiádu, tak se minimálně na jedné akci objevil či objeví. Mluvím samozřejmě o hráčích v poli, brankáře pro olympiádu bereme v NHL. Zbývá dodat, že hráči, kteří se neprobojují na olympiádu z Evropy, tak jejich výhledem je mistrovství světa.“
Čím vším si mohu hráči ve Švýcarsku říci o Hry?
„Ono je to malinko jinak. Finální rozhodnutí přijde až po turnaji, ale o olympijské nominaci mám představu. Teď mi jde hlavně o to, aby kluci z extraligy vyskočili a zahráli si zápasy na trošku jiném levelu, který je pod mistrovstvím světa a ještě víc pod olympiádou. Na EHT je to však daleko rychlejší pro rozhodování a celkově posunuté oproti extralize. Hráči pak na ledě okamžitě vnímají ten malinký rozdíl. Na olympiádě nás čeká něco, co hráči, tak my dlouho nezažili. Musíme být nachystaní. S tou kvalitou a rychlostí se jinde nesetkají, až právě na olympiádě.“
Na ní se bude hrát na rozměrech NHL, tedy cca 60 nebo 61 na 26 metrů, ve Švýcarsku bude třicetimetrové kluziště na šířku. Jak to jde dohromady s přípravou na olympiádu?
„Bude to teď jiný hokej, náročnější na bruslení, bude víc prostoru, ale ty hlavní prvky zůstávají. V listopadu jsme s tím bojovali, hráči přišli s nějakou svojí vizí, ale ta vize byla úplně jiná než vize trenérů. Postupně jsme se je snažili natlačit do stylu hokeje, který potom (na ZOH) musíme ještě posunout, ale musíme z něj vycházet. Teď to ve Švýcarsku nebude jiné, přestože hrajeme na velkých hřištích a pak na malém to bude úplně něco jiného. Já to ale neovlivním, nemůžu za to. Kdybych mohl, udělám přípravné turnaje na hřištích, která budou na olympiádě. Já o tom však nerozhoduju. Na druhou stranu a úplně na rovinu je třeba říci, že Američani na posledním mistrovství světa hráli NHL hokej na velkém hřišti. O to my se taky musíme pokusit a tímhle směrem jít.“
Věříte, že si hráči na listopadové akci uvědomili, že když opouští daný systém, nemohou být úspěšní?
„Ano, nemůže to být funkční. My nemáme zase tolik individualit jako jiné týmy. Teď to směřuju spíš k olympiádě. To však neznamená, že s nimi nemůžeme hrát vyrovnané partie. Musíme však přesně ctít to, co nás k tomu může přivést. Pokud z toho vybočíme a změníme to, okamžitě můžeme být trestaní, viz zápas s Amerikou na mistrovství světa. Na něm můžu hráčům jednoznačně doložit, že když uhneme z našeho stylu, jsme okamžitě potrestaní. Takže listopadové zápasy a zmíněný s Amerikou na šampionátu jsou pro nás strašně poučné v tom, abychom se daleko lépe nachystali na následující utkání.“
Dá se říci, že pro trojici útočníků Červenka, Sedlák, Kaše půjde na Švýcarských hrách o rozehrávku pro olympiádu?
„To nebudu vůbec komentovat, to nechám na vás novinářích.“
Můžete okomentovat ještě nominaci Lukáše Rouska z HV71 a absence Filipa Zadina a Michala Kempného?
„Lukáše jsem chtěl už minule v listopadu, byl však zraněný, hrál pod prášky, potřeboval se dát během pauzy dohromady. Teď je v pořádku, hraje na týmu, který je dole, ale sledovali jsme ho už loni na farmě a chceme si ho zkonfrontovat na mezinárodní úrovni. Filipa Zadinu jsem oslovil, měl být nominován, ale má zdravotní problém. U Michala Kempného nemáme přesné informace, na jak dlouho by mělo být mimo, věříme však, že nepůjde o takovou zdravotní komplikaci, která by si vyžádala víc než měsíční absenci. V tuto chvíli jsme Michala nominovat nemohli, ale patří do našich plánů.“
Pokud Jirka nebude hrát, nemůže být v nominaci
Jak to vypadá s vaší inspekční cestou do zámoří?
„Probrali jsme to v listopadu s trenéry a generálním manažerem, připravili jsme návrh pro prezidenta svazu, potažmo výkonný výbor svazu, požádali jsme je o to, zda bychom po tomto turnaji mohli odcestovat. Odletět bychom měli někdy 16. prosince s návratem 25. prosince. Každý den máme zápas s českým hráčem nebo brankářem.“
Vyrazíte i na utkání AHL?
„Nemáme to v plánu. Měl jsem tam původně jeden zápas v případě, že za Providence bude hrát Matěj Blümel. Z toho ale sejde. Na farmě máme beky, o kterých víme a na které se nemusím jezdit dívat, protože je pravidelně sleduje Marek Židlický. Ostatní hráči (pro ZOH) budou hlavně z týmů NHL a ze špičkových evropských týmů. Ti, co jsou zdraví a pravidelně nastupují.“
Útočník Jiří Kulich má nečitelné zranění, v NHL chybí kvůli krevné sraženině. Nakolik vám to komplikuje nominační úvahy s ním spojené?
„To je úplně jednoduché. Pokud nehraje, nominovaný být nemůže. Pokud bude hrát, šanci má. A teď záleží, kdy začne hrát a kolik toho odehraje. Takhle to je. Škoda, Jirka je hráč, kterému by to neuteklo, kdyby hrál v první či druhé formaci Buffala. Máme tam variantu, kdo by šel za něj.“
Poslední týdny na přelomu let jste trávil na MS dvacítek, ať už jako hlavní kouč nebo podpora Patrika Augusty. Letos ne?
„Udělali jsme změnu, na dvacítky nejedu kvůli olympiádě. Šestého ledna se musí dát první nominace pro účely IIHF, devatenáctého ledna pro olympijské výbory. Potřebuju být tady, abych na to měl klid. S Patrikem jsme domluvení, že mi zápasy budou posílat, protože máme stejný program na analýzu zápasů. Budeme v kontaktu a pomůžu jim z domova.“
