Zapomeňte na přemrštěnou pompéznost minulých her.Nejsledovanější sportovní akce roku se vrací k pohodovější atmosféře, při níž půjde především o požitek z bojů o medaile, a nikoli o ukázku zbytečně utracených miliard. „Korejci připravili všechno parádně,“ souhlasí Patrik Martinec, který na jižní části Korejského poloostrova zná každý kout. Aby ne. Pět let hrál za místní hokejový gigant Anyang jako hráč a teď vede druhým rokem klub z pozice hlavního kouče.
Olympijský projekt si Jihokorejci nalinkovali do posledního detailu. Žádná zdržení, nečekané proluky. A dokonalý scénář přinesl dokonalý výsledek. „Všechno soustředili do dvou středisek, takže nic není zbytečně roztahané. Každý si přijde na své,“ chválí Martinec organizátory. Bývalý klíčový hráč Sparty si sportoviště prohlédl už před rokem, kdy proběhlo oficiální otevření. Supermoderní haly a vedle přepychová střediska pro lyžování, biatlon či snowboarding. Bez chyby.
Rozpočet na uzdě
Zatímco předchozí projekty spolykaly tolik co roční rozpočty některých menších zemí, v Koreji nepropadli megalomanskému trendu. Rozpočet striktně drželi na únosné mezi. Střediska a zázemí voní novotou, přesto by výstavba neměla v přepočtu výrazně přesáhnout sumu 300 miliard korun. Třikrát méně než třeba show v ruském Soči.
Areály jsou sice situované do horské oblasti Kangwonu, spojení s metropolí Soul je však bezproblémové. Vzdálenost 180 km hravě zvládnete autem či autobusem. Využít můžete také služeb rychlovlaku, ovšem to je už zbytečně drahý luxus.
Čínský nový rok
A navíc rychlovlak bude během her téměř nedostižný. V Koreji se 16. února slaví čínský nový rok, přesněji rok zemského Psa, a s tím jsou spojeny hromadné přesuny populace. Miliony Korejců navštěvují své nejbližší, letenky i jízdenky na vlak jsou dávno vyprodané. „Všichni se moc těší na olympiádu, ale tyhle svátky to trochu naruší. Nový rok je přece jen víc,“ vysvětluje Martinec. „Tři čtyři dny budou radji slavit než fandit na olympiádě.“
Právě volné dny ale přišly Martincovi vhod. V klidu, aniž by se vracel „do práce“ v Soulu, si může vychutnat olympijskou nadílku. „Určitě se půjdu podívat na zápas našich s domácí Koreou,“ plánuje. „Vlastně mám lístky na všechny zápasy českého nároďáku, ale tenhle bude bez pendlování.“
Doma v Anyangu, což je předměstí Soulu, má celý balíček vstupenek, které si v předstihu obstaral. A samozřejmě většina na závody se žhavou českou účastí.
S úctou a pokorou
K pohodovému sledování špičkových akcí přispívá i skutečnost, že by se hry měly po delší době konat bez přehnaného policejního či vojenského dohledu. Žádná bezpečností rizika nehrozí. „Tady je i pouliční kriminalita nulová,“ říká bývalý hokejový útočník.
Naturel Korejců zůstává pořád stejný: pokora, úcta. Z bezpečnostního hlediska navíc pomáhá i to, že stát leží na poloostrově. „Můžete se sem tedy dostat jen přes letiště nebo přístavy. A tam jsou kontroly silné,“ upozorňuje český vyslanec. Jediná „pozemní“ cesta vede ze severu a tudy to už vůbec nejde. Hranice s KLDR je jedním z nejstřeženějších území planety.
Severní soused
S hrozbou ze severu, teď od vůdce Kima Čong-una, se navíc Jihokorejci naučili žít. „Kolikrát přijdu do naší kabiny a říkám, že jsem četl, že zase byla odpálená raketa,“ vypráví Martinec. „A oni jen mávnou rukou.“ Evropská optika letitý spor zveličuje, zprávy zaoceánských i evropských médií vyznívají mnohem hrozivěji, než je skutečnost. „Vždycky mi opakují to samé. Že v tom žijí od konce války, tedy od roku 1953, takže je to pro ně normální. Prostě si zvykli,“ doplňuje.
Není tedy divu, že místní si spíš všímají pozitivních signálů než dýmu od raket. Největší ohlas vzbudil před startem her příjezd severokorejských sportovkyň, které se připojily k jihokorejskému týmu. „Dorazily autobusem a byla z toho jedna z největších událostí posledních týdnů,“ potvrzuje Martinec. Událost, která zmírnila i zklamání z neúčasti hokejových star z NHL.
Hokej v koreji?
Korea sice přišla o exkluzivní bonus, na druhou stranu se jim zvedlo sebevědomí. „Korejci teď cítí větší šanci, že budou víc konkurenceschopní, než kdyby tady byli nejlepší hráči světa,“ tvrdí kouč Anyangu.
Hokej se v Koreji velmi zvedl. Před čtyřmi lety se plácali až ve skupině C mistrovství světa, nyní se prodrali do elitního áčka, a navrch přidali olympiádu. „Loni v prosinci odehráli historicky první zápas s Kanadou, teď doma je to čeká s českým výběrem. Pro ně je to svátek,“ doplňuje Martinec.
V cestě za výjimečným zážitkem pro sportovce i fanoušky tak nestojí vůbec nic. Snad až na jediné. „Zima!“ spílá Martinec. „Je tady vážně hrozná zima. Teploty se pohybují kolem minus dvaceti, a to už je znát.“
