Tragický případ nehody manžela slavné české koulařky Jaroslava Šmída (78), který předloni srazil 36letého cyklistu, jenž na následky zranění později zemřel, nebere konce. Dle rozhodnutí soudu by měl Šmíd strávit ve vězení 3,5 roku, jeho obhájce Richard Maleček však má jiný názor. A svého klienta hodlá hájit u Nejvyššího soudu.
Tragédie se smrtelnými následky se udála 24. listopadu 2009 na Hodonínsku. Jaroslav Šmíd zde na frekventované silnici E55 srazil cyklistu. Dle znalců jel v době srážky rychlostí 90 kilometrů za hodinu, navíc mu bylo v krvi naměřeno 1,42 promile alkoholu.
Podle právníka Malečka však soud ignoroval závažné argumenty svědčící ve prospěch jeho klienta. Jedním z bodů, proč je případ podle jeho názoru potřeba znovu otevřít, má být skutečnost, že kolo cyklisty nebylo v době nehody osvětleno.
„Policie, státní zastupitelství, potažmo oba soudy konstatovaly, že řidič osobního automobilu nehodu stoprocentně zavinil a cyklista na ní nenesl žádný podíl. To je podle mého názoru chybně,“ hájí svého klienta Maleček.
Své argumenty se snaží podpořit vyjádřením znalce z oboru forenzní biomechaniky Jiřího Strause, který souhlasí s tvrzením, že cyklista jel v době střetu prostředkem jízdního pruhu. Navíc dodává, že oběť byla sražena šikmo a ne zezadu, což podle názoru Strause naznačuje, že cyklista před srážkou kličkoval.
Tato skutečnost má podle obhájce nasvědčovat faktu, že cyklista byl již otřesen z nějakého jiného střetu s vozidlem a jeho následkem se pohyboval zmateně po středu silnice. Tomu mají nasvědčovat zbytky skla nalezené na místě nehody, které nepocházejí z vozu Šmída.
„Obžalovaný vypovídá, že muže zaznamenal až ve chvíli, kdy mu ležel hlavou na předním skle. Zdá se, že už těsně předtím ho nějaké auto nabouralo a cyklista šel víceméně proti autu Šmída. I kdyby byl nejlepší řidič na zeměkouli, střetu nemohl zabránit,“ říká Maleček.
To potvrzuje i Jiří Straus. „Z hlediska biomechaniky bylo možno adekvátně reagovat v čase minimálně 1,62 sekundy. V případě, že mohl pan Šmíd pozorovat cyklistův úmysl přemístit se vlevo 1,5 sekundy před střetem, pak střetu nemohl zabránit. Z hlediska biomechaniky nemohl adekvátně reagovat a střet odvrátit.“
„Neříkám, že cyklista nezemřel po srážce se Šmídovým autem. On však není jediným viníkem. Cyklista mohl mít spoluvinu na této tragické nehodě,“ řekl obhájce.
Jak to bylo s krví Šmída?
Další nejasnosti kolem celého případu provázejí i odběry krve po nehodě. Podle lékaře záchranné služby, který u nehody zasahoval, se první vzorek odebraný od Šmída bezprostředně po nehodě rozbil, čas druhého odběru pro změnu zase neodpovídá době, kdy byl skutečně proveden.
Tento fakt je klíčovým v otázce hodnoty množství alkoholu v krvi Šmída. Ten se hájí tvrzením, že asi litr vína vypil na odstaveném parkovišti proto, aby jako cukrovkář zabránil hypoglykemickému šoku, který ho údajně postihl. Podle této teorie by však měl být dle názorů znalců při srážce ještě střízlivý.
Jaroslav Šmíd má podle rozhodnutí soudu zaplatit pozůstalým odškodné ve výši 1,3 milionu korun a ve vězení by měl strávit 3,5 roku. Maleček však hodlá požádat soud o odklad nástupu do vězení ze zdravotních důvodů jeho klienta.
