Jackson „šéfoval“ fotbalovému klubu!

Jaký byl vztah mrtvého krále popu Michaela Jacksona a sportu? Velmi, velmi chladný. O fotbale nevěděl vůbec nic. Přesto se za komických okolností stal v roce 2002 čestným ředitelem anglického klubu Exeter City (IV. liga)!
Jak je to možné? Vítejte na začátku jedné z nejbizarnějších scén v dějinách fotbalu, ale i kariéry legendárního zpěváka.
Je začátek července 2002. Stadionek Exeteru FC ve stejnojmenném jihozápadním anglickém městě je zaplněný, i když je dávno po sezoně.
Na hrací ploše stojí řečnický pultík a vedle něj třímá mikrofon Uri Geller, jeden ze šéfů klubu, oznamuje: „Dámy a pánové, přivítejte Michaela Jacksona.“
Jeden z amatérských kameramanů nedokáže udržet smích. Nevěří tomu. Jenže pak se pod deštníkem skloní postava a řekne: „Ahoj všichni. Ahoj všem úžasným lidem z Exeteru, skvělým fanouškům Exeter FC a vašim dětem...“ zahájil „Jacko“ svou sedmiminutovou řeč.
Během ní vyzval k podpoře a ochraně dětí. „Společně můžeme změnit svět. Můžeme pomoci k životu bez strachu. Je to naše jediná naděje. Bez naděje jsme ztracení,“ pronesl ve svém typickém projevu.
Ne na všechny to ale zapůsobilo. „A kdo vyhraje v sobotu?“ zařval jeden z přítomných. „Anglie? Věřím vám, věřím. Víte, já nevím vůbec nic o sportu, ale věřím vám,“ odpověděl zaskočený Jackson.
Navzdory svému „nevztahu“ k fotbalu přijal funkci čestného ředitele klubu, kterou mu nabídl jeho blízký přítel Uri Geller, mág a psychotronik, jenž patřil k šéfům Exeteru. „Když jsem se Michaela ptal, co ví o fotbale, řekl mi: Vůbec nic, ale miluju Exeter City,“ prohlásil Geller, který se radoval z toho, že Jacksonova přítomnost zviditelní klub ve světě.
Podle tehdejší zprávy BBC se prý popová hvězda chystala brát novou funkci vážně, rozhodovat o klíčových rozhodnutích v klubu, včetně nákupu hráčů, a zároveň i občas vyrazit s týmem na utkání venku.
Nic z těchto slibů se pochopitelně nepodařilo splnit.
Ovšem Jackson nebyl v tomhle příběhu jedinou úsměvnou postavou, zmiňovaný Geller často budí na tvářích Angličanů ironické úšklebky.
Když při utkání EURO 1996 mezi Anglií a Skotskem zahodil Gary McAllister penaltu, prohlásil, že se tak stalo proto, že z helikoptéry nad stadionem pohnul v rozhodujícím momentu silou myšlenek balonem. Televizní záběry ukázaly, že se míč skutečně mírně pohnul. Ale málokdo věřil, že to bylo jeho zásluhou.
V roce 1997 se Exeter chystal na klíčový duel sezony a Geller svému oblíbenému klubu poradil, aby za branky položili energií nabité krystaly. Stalo se. Výsledek? 1:5.
A nebylo to poprvé, co rodákovi z Tel Avivu nevyšla pomoc. Posluchačům jedné velšské rozhlasové stanice řekl, ať položí ruce na fotografii ragbyového týmu v novinách a pošlou hráčům vítěznou energii. Anglie-Wales 47:13.
Během Wimbledonu v roce 2001 Geller oznámil, že pomocí svých schopností přivede domácí naději Tima Henmana ke slávě. Skončil v semifinále.
A ve stejném roce předpověděl, že David Coulthard vyhraje Grand Prix Velké Británie. Vyzval posluchače, aby nahlas křičeli: Vyhraj, Davide, vyhraj.“
Coulthard nedokončil ani první kolo...
Teď už asi nikoho nepřekvapí, jak se Michael Jackson mohl ocitnout právě v Exeteru.