Sport
Svět hvězd
Vstoupit do diskuse (6)

Nelítostný život postavil hokejové legendě Jaroslavu Holíkovi do cesty další překážku. Kvůli infekci přišel devětašedesátiletý internacionál o část levé nohy. "Zůstávám na tomto světě, chci vidět vnuky hrát NHL," nevzdává se ikona jihlavského hokeje.

Navzdory vážným zdravotním problémům Holík depresi nepropadá. "Chtěl bych vidět vnoučata v NHL (Davida a Adama Musilovy, pozn. aut.), to mě drží nad vodou. Na druhou stranu se nedivím lidem, kteří si vezmou život, když už před sebou nevidí žádnou budoucnost," říká česká legenda.

Největším problémem pro Holíka prý není ztráta končetiny, ale spíše psychické problémy, které s tím souvisí. "Bude trvat pár měsíců, než se naučím s protézou chodit. Marodím už víc než rok, tohle byla snad jediná záchrana. Doktoři říkali, že za tři dny bych byl pryč, muselo se jednat rychle. Ani léky už mi nezabíraly," popisuje nejtěžší chvíle svého života.

V těžkém rozhovoru se Holík nevyhýbal ani otázkám na počátky svých trablů. "Vloni mi začal černat malíček, v lednu mi ho doktor vzal. Pak jsem odjel za synem do Ameriky, bylo mi dobře, ale po návratu se to zase zhoršovalo. Na té noze bylo furt něco. Každé dva týdny to čistili, pak už to nešlo dál."

Jaroslav Holík po operaciJaroslav Holík po operaci • Michal Beránek (Sport)A jak se s myšlenkou na protézu vyrovnává? „Já myslím, že jsem se s tím smířil. Mám před sebou třeba dva měsíce, než mi dají protézu, pak se naučím chodit. Cítím se dobře, nebolelo to, ani injekce jsem nepotřeboval.“

I na známého bojovníka však doléhají černé myšlenky. „Uvažuju, jestli to má ještě cenu. Eda Novák odešel, Olda Machač už tu není. Vlado Dzurilla umřel, z fotbalistů Franta Veselý. Tak si člověk říká, kurva, stojí to za to, ještě se do toho znova pustit a bojovat?“

Na vlně naděje tak hokejovou legendu drží především myšlenka na vnoučata.„Bylo to moje rozhodnutí, že chci vidět vnoučata v NHL. Jinak se těším domů, na samotu, kde žiju deset let. Mám tam všechno.“

Smysl života hledá Jaroslav Holík i u největšího přítele člověka. "Měli jsme dva psy, teď nemáme ani jednoho, je to rok, co oba umřeli. Já teď marodím, ale s paní obejdeme hotely v okolí, abychom je měli kam dávat, až budeme pryč. Psa chceme v každém případě, bez psa si život neumíme představit. Bez psa to nejde.“

VELKÝ ROZHOVOR S JAROSLAVEM HOLÍKEM ČTĚTE V DNEŠNÍM VYDÁNÍ DENÍKU SPORT.


Vstoupit do diskuze (6)

Doporučujeme

Všechny příspěvky z Isport.cz máte již zobrazené.
Vyberte si z nabídky nebo pokračujte na další články z jiných titulů.

Články z jiných titulů