Stroj je nestranný, nenaštve vás. To je základní předpoklad úspěchu systému Hawk Eye Live, jenž vyhnal čárové rozhodčí po New Yorku také z grandslamu v Melbourne. A jeho užití silně zvažuje už i konzervativní Wimbledon. Jak je to však doopravdy s přesností videa, jež se stalo jediným a nezpochybnitelným arbitrem zápasů? Tenisté a tenistky si o ní myslí své…
S videem a jeho postupným ovládnutím tenisového světa se to má jako s výrokem o genialitě Járy Cimrmana. „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat…“
Přitom je zcela kardinální otázkou, zda Hawk Eye Live skutečně ukazuje přesně. „Některá rozhodnutí mi přijdou docela divná. Nevěřím tomu úplně na sto procent,“ prohlásila Markéta Vondroušová při Australian Open, kde jsou kurty čerstvě natřené do modra a dobře patrná je na nich skoro každá stopa balonku. I jí chyběly v Melbourne challenge, tedy výzvy, kdy můžete zkontrolovat výrok lajnových sudí pomocí videa. Nyní jen systém zahlásí a nezbývá, než sklopit hlavu.
Ještě radikálnější byli její kolegové. „Omlouvám se za svůj slovník, ale tohle je ku**a šílené. Nenávidím video, nemůžu ho vystát. Dělá tolik chyb, i Novak se jim během zápasu smál,“ láteřil Američan Frances Tiafoe po prohraném duelu s Djokovičem.
US Open loni vypustilo džina z lahve, když jako první začalo používat technologii Hawk Eye Live na všech kurtech vyjma dvou největších. Kvůli udržitelnosti proticovidové bubliny se tak počet sudích snížil z 350 na 70. A zdá se, že tenhle trend už bude pokračovat, i když se svět vrátí do normálu.
S tím má například velký problém francouzský veterán Gilles Simon. „Video není vůbec přesné. Většina hráčů ale jeho chyby překvapivě preferuje před těmi lidskými. Jsme paranoidní a myslíme si, že si na nás rozhodčí zasedl a mýlí se úmyslně. U stroje ale tak daleko nezajdete. Přitom máme jasné důkazy, některé stopy jsou o hodně jinde, než video ukáže. Ale věříme mu, že je nestranné, takže se tak nehádáme,“ popisoval Simon.
Nový pořádek má však i mocné zastánce - Serenu Williamsovou či Novaka Djokoviče. „Chápu, že jsou součástí tradice, ale já jsem fanoušek nových technologií a nevidím důvod, proč bychom nadále čárové rozhodčí potřebovali,“ prohlásil během Australian Open Srb.
Jak ale upozorňuje Simon, tenisté by měli být opatrní s tím, co si skutečně přejí. Mnozí čároví aspirují na práci hlavních sudích na umpiru, k čemuž je dobré mít praxi na lajně. A pokud se Hawk Eye Live či jiný systém v tenise ještě víc rozšíří, může to ztížit celý systém výchovy hlavních rozhodčích.
Ti už nyní podle Simona ztrácejí citlivost při vedení zápasů a soustředí se na méně podstatné věci, jelikož nejsou pod tlakem sledování dopadů míčku a opravování výroků lajnových. „Tahle věc mě drtí nejvíc. Úroveň umpirových rozhodčích šla tak dolů, protože se méně koncentrují během hry. Jsou posedlí sledováním času mezi výměnami, a jak padne pětadvacátá vteřina, už dávají napomenutí. To je teď jediné, k čemu na kurtu jsou. Když si jdu pro ručník, je to permanentní stres. Protože jedině takhle se mohou zviditelnit, dávají mnohem větší pozor na to, co se děje mimo výměny. A horlivě trestají. Evidentně to teď moc nefunguje,“ povzdechl si Simon, šestatřicetiletý veterán.
Ani četné námitky však budoucnost zřejmě nezmění a všichni si budou muset zvyknout. Tvrdí to i šéf Australian Open Craig Tiley. „Bavil jsem se s kamarádem, který je čárový rozhodčí. Ptal se mě: 'Myslíš, že mi to ukončilo kariéru? A já mu odpověděl: 'Na profesionální úrovni ano'. Protože jiná cesta není, elektronické hlášení autů už tu zůstane.“
Témata:
Austrálie, jestřábí oko, sport, Hawk Eye Live, tenis, Novak Djoković, New York, Australian Open, Markéta Vondroušová, Melbourne, Jára Cimrman, Gilles Simon, Sport na Heureka.cz
Související články
