Rafa plakal štěstím. Medveděv vzkázal Djokovičovi: Budeš přilepený u televize
Oko bere, jednadvacátý grandslamový titul kariéry, díky němuž by prozatím předčil Novaka Djokoviče i Rogera Federera, už nabírá zřetelné kontury. Rafaela Nadala od něj dělí jediný vyhraný zápas – finále Australian Open s Daniilem Medveděvem. Rus už se ale jednou ukázal jako kazisvět tenisové párty, loni v New Yorku nepustil na metu „21“ právě Djokoviče.
Kvůli zranění chodidla skončil Rafael Nadal minulou sezonu již začátkem srpna. Znovu se musel ptát vlastního těla, zda ho ještě někdy pustí na kurt. Tenhle Mallorčan ale dělá zázraky na počkání. Po půl roce je zpět v grandslamovém finále, svém šestém australském, z něhož by rád vydoloval svůj teprve druhý melbournský titul.
To jsou jen drobné v jeho sbírce, která čítá třináct pohárů z Roland Garros, čtyři z New Yorku a dva wimbledonské. Podtrženo sečteno – pokud v neděli od 9.30 českého času zvítězí, posune grandslamový rekord na metu 21. Po dvou dnech odpočinku, který nutně potřeboval, aby se zotavil z pětisetové řeže s Denisem Shapovalovem, se pětatřicetiletý veterán vrátil na semifinále silný a zdolal Itala Mattea Berrettiniho 6:3, 6:2, 3:6, 6:3.
Čtyři sety potřeboval i Daniil Medveděv, než odhrnul z cesty Stefanose Tsitsipase (7:6, 4:6, 6:4, 6:1). Pětadvacetiletý Rus, šampion předloňského Turnaje mistrů i posledního US Open, půjde po třetím velkém titulu. A stejně jako v New Yorku, kde zatarasil Djokovičovi cestu ke kalendářnímu Grand Slamu, bude znovu v pozici bořitele snů. „Je docela vtipné, že nastoupím zase proti někomu, kdo jde za jednadvacátým grandslamem. Myslím, že naposledy sledoval moje finále Rafa přilepený k televizi, teďka to bude pro změnu Novak,“ usmíval se Medveděv, jenž má s Nadalem zápornou bilanci 1:3 a v roce 2019 s ním prohrál pětisetové finále US Open.
Nyní bude situace jiná, Medveděv je lehkým favoritem utkání. Na rozdíl od newyorského finále s Djokovičem ale tentokrát nemůže počítat, že by jeho soupeř neunesl tlak dějinného okamžiku. Věčného realistu Nadala totiž nechává blízkost jednadvacetititulové mety celkem chladným. „Já jsem především rád, že vůbec hraju tenis,“ hlásá Nadal, jímž cloumaly po postupu do finále emoce a ještě na kurtu si poplakal. Postup byl pro něj zadostiučiněním především kvůli překonání dalších zdravotních problémů s chodidlem.
„Bylo to hodně nepříjemné psychicky. Dlouho jsem nevěděl, co s tím. Někdy jsem trénoval dvacet minut, jindy tři čtvrtě hodiny a každý den to bylo jiné,“ vzpomínal s tím, že honbu za grandslamovým rekordem vůbec neprožívá. „Je mi upřímně jedno, co se může stát v budoucnu. Nebudu frustrovaný, když Novak nebo Roger ukončí kariéru s více grandslamy než já. Užijme si tohle!“
