PŘÍMO Z GLASGOW | Legendární britský dráhař Chris Hoy by se asi divil, co že se to na velodromu nesoucím jeho jméno děje za kejkle. Uvnitř dřevěného oválu, jehož zatáčky jsou zkosené až na 42 stupňů, pobíhají ženy s raketami.
Ve čtvrtek i ty v českých barvách, neboť vstupní zápas Plíškové a spol. do finále BJK Cupu byl nasazený do menší arény provizorně sloužící tenisu. Chtělo by se říci i útulnější, jenže pouhé desítky diváků ještě ke všemu oddělovala od modravého kurtu široká dráha pro cyklisty, tudíž atmosféra byla jak na okresních přeborech. Byť nutno uznat, že česká parta v hledišti měla proti té polské jasně navrch.
Pokud se však Billie Jean King Cup honosně sám označuje mistrovstvím světa v tenisu, působí dostavení v Glasgow spíš jako parodie velké sportovní akce. Přes ulici od Emirates Areny leží šedesátitisícový Celtic Park, kam v sobotu na mač domácích fotbalistů proti slabému Ross County přijde pohodlně víc lidí, než co na ženský tenis za celý týden. Škoda, hlavní hala je pohledná, organizace funguje, dobrovolníci v zelených bundách vděčně zdraví každého, koho zahlédnou.
Pokud jsme byli v Česku rozpačití, že loni na premiéru nového formátu BJK Cup nechodily do pražské O2 areny ani na mače domácích tenistek plné ochozy, buďme v klidu. Ve větrném a deštěm bičovaném Skotsku je to ještě násobně horší. Britská tenisová asociace si pořadatelství turnaje koupila s nadějí, že zpropaguje svou hvězdičku Emmu Raducanuovou, loňskou šampionku US Open. Ta se však pro zranění omluvila a nálada akce připomíná od prvních chvil frontu před snědeným krámem. Nehledě na to, že systém se dvanácti týmy, které do jednoho přebývají v centru Glasgow v hotelu Hilton, připomíná spíš běžný turnaj než reprezentační svátek.
„Finanční budget je tu větší, což většina hráček uvítá. Ale nám, co jsme zažily vyprodané haly, když proti sobě hrály finále jen dva týmy, víme svoje. To se mi líbilo víc. Tady je to takové neosobní,“ uznala Karolína Plíšková a kritikou na nový model turnaje nešetřily ani její reprezentační kolegyně. „Člověk necítí domácí podporu. I zápasy jsou kratší, je to všechno strašně rychlé,“ vytkla Markéta Vondroušová kvapíkovému systému se dvěma dvouhrami a čtyřhrou ořezanou na gamy bez shod a se supertiebreakem místo třetí sady. „Změna byl velký zásah. Ale doufám, že si zvykneme,“ dodala smířlivěji Kateřina Siniaková.
Zvykání jistě zpříjemní pohled na bankovní konto po turnaji. Letos se hraje o rekordní částku 11,4 milionu dolarů, týmy si z ní mezi sebe rozdělí 8 milionů a zbytek jde zúčastněným národním federacím. Vítězky berou dva miliony, finalistky 1,2 milionu, za účast ve skupině náleží národní reprezentaci 400 000 dolarů. Tohle už je gáže, jíž se dočkáte čtyřikrát do roka na grandslamu a kterou většina hráček jen tak neoželí. I proto má turnaj velmi slušné obsazení, co se kvality týká. Odřekly jen ty, pro které už nejsou peníze téma, jako třeba světová jednička z Polska Iga Šwiateková. Či ty, kdo si nevyjednaly takový podíl z odměny, s nímž by byly spokojeny.
Současný model je prostě něco za něco - menší zážitek za vyšší plat.
| vítězky | 2 000 000 USD |
| finalistky | 1 200 000 USD |
| semifinalistky | 800 000 USD |
| účast ve skupině | 400 000 USD |
Témata:
Česko, stadion, ženy, wta, atmosféra, Glasgow, sport, tenis, BJK Cup, Billie Jean King Cup 2022, velodrom, Sport na Heureka.cz
Související články
