Jan Jaroch
7. listopadu 2023 • 21:26

Nešla tabule, otáčela zápas: Není samozřejmé, kde jsem, říká Nosková

Autor: Jan Jaroch
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
PRVNÍ DOJEM: Že Třinec nemá nohy? Omyl. Pardubice tíhu neunesly
Speciál o Slovácku. Co kouč a kádr? Svědík do Baníku či Plzně? Posunul se, říká Nguyen
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO ZE SEVILLY | Technické problémy na stadionu uprostřed zápasu, kvůli nimž netušila, že už vyhrála první set. Pak otočka z 1:4 ve třetí sadě. Premiéra osmnáctileté Lindy Noskové v BJK Cupu byla plná silných momentů. Tím nejsilnějším byl však proměněný mečbol, díky němuž porazila Švýcarku Céline Naefovou 7:6, (2), 4:6, 6:4 a přinesla českému týmu na finálovém turnaji první bod.



Plivla si do dlaně a rázně švihla raketou. Na druhý mečbol zápasu trefila první servis, jenž jí vynesl přímý bod z podání a vítěznou premiéru v seniorské reprezentační kariéře. Ač je povahou flegmatička, protrpěla si ji. Ve třetím setu prohrávala už 1:4, aby nakonec zápas zavřela pěti vítěznými gamy za sebou a týden před devatenáctými narozeninami slavila vítězství „na zkušenost“. Její osmnáctiletá sokyně Céline Naefová, o sto míst hůř postavená tenistka, ještě nikdy neporazila hráčku z top 50 žebříčku. To Nosková je ošlehána žhavými bitvami a za pasem má tři skalpy hráček elitní desítky. A to se na velké reprezentační scéně projevilo.

Je fajn vyhrát v pouhých osmnácti tak velký zápas na zkušenost?
„Někdy je těžké si uvědomit, že mi je teprve osmnáct a jsem tady. Spousta lidí kolem mě to bere jako samozřejmost. Všichni tady i můj tým jsou profesionálové, co toho hodně zažili. Ani já si někdy neuvědomuju, kde se právě nacházím, jak důležitý zápas hraju. Je hezký si jednou za čas uvědomit, co už mám za sebou.“

Na co jednou budete nejvíc vzpomínat z reprezentační premiéry?
„Myslím, že si za několik let nevzpomenu, jestli jsem hrála dobře nebo špatně. Hlavně že jsem vyhrála. Vždy je příjemné nastoupit poprvé a zvládnout to fajn. Byl to pro mě osobně důležitý zápas. Těžký. S holkou, se kterou jsem nikdy nehrála, a navíc to pro mě byl zápas po dlouhé době, což není příjemné. Skvělé, že jsem dokázala ten bod vyhrát. I soupeřka hrála dobře. Myslím, že obě můžeme být spokojené, i když ji porážka mrzí, což je jasný.“

Musím, vždyť Naefová vedla ve třetí sadě 4:1. Co vám v tu chvíli letělo hlavou?
„Já nikdy nepanikařím. Zažila jsem takové stavy, třeba i 2:5 ve třetím setu. Říkala jsem si, že je to furt jen jeden brejk, a když budu dobře servírovat a jednou jí prolomím podání, nebude to zase takový problém. Dokončit zápas je vždycky nejtěžší, navíc to byla premiéra pro nás obě. V koncovce to podle mě taky cítila.“

Kuriózní moment přinesla koncovka první sady, kdy vypadla elektrika, přestaly fungovat světelné tabule i mikrofon rozhodčí. A vy jste poté, co jste získala v tiebreaku sedmý bod, chtěla pokračovat dál.
„Ani jedna z nás nevěděla, že už set skončil. Ještě, že jsem tam měla hned tři lidi, kteří mi ukazovali, že bych si měla jít sednout. Myslím, že jinak bychom obě hrály ještě dál.

Ani v duchu jste si nepočítala skóre?
„Myslela, jsem si, že to je teprve 6:3, ale ono už to bylo 7:2. Menší přešlap tam byl. Také nějaký čas nefungovalo jestřábí oko. Na jeden její servis jsem si myslela, že byl aut a nemohla jsem si oko vzít. Ale nebyl to důležitý stav, takže v pohodě. Nejprotivnější bylo, že nám i během výměn, než se to spravilo, blikaly reklamy. Bílá, černá, modrá. To nebylo úplně příjemné.“

Zase máte na co vzpomínat. Byla jste před utkáním hodně nervózní?
„Trochu jo, to je jasný. Ale tým mě vyprovodil na kurt hezkým pokřikem a po pár gamech ze mě nervozita spadla. Já vlastně nikdy nemám trému moc dlouho.“

Jaké to je, když vám z české lavičky fandí šampionky Wimbledonu a Roland Garros?
„Skvělé. Ale musím říct, že jsem je ani neslyšela. Ani tým, české fanoušky, ani soupeřky. Byl to pro mě takový normální singlový zápas. Ale jak skončil, bylo hezké si se všemi oporami plácnout.“

Prý se vám celkem daří i v karetní hře Uno, kterou tým v Seville jede.
„Jde mi to docela dobře, mám už přezdívku tichý zabiják.“ (smích)

Jak snášíte tlak týmových soutěží? Někdo je má rád, jiný raději nastupuje jen sám za sebe.
„Já jsem tak uprostřed. Hrála jsem spoustu zápasů sama za sebe v singlovém poli, takže na tyhle týmové zápasy nejsem zvyklá. Je ale dost lehké se do nich nějak ponořit, když reprezentuje svou zemi.“

Skupina A:

Česko - Švýcarsko 2:0

Nosková - Naefová 7:6 (7:2), 4:6, 6:4, Bouzková - Golubicová 6:4, 6:4.

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud