Navrátil: Můžeme porazit každého!

Za svoje nejdůležitější vítězství v roli kapitána daviscupového týmu považuje Jaroslav Navrátil triumf nad Francií. Připouští ale, že to může být teprve začátek velké cesty.
„Naši kluci můžou porazit kohokoliv,“ říká otevřeně. A na něm samotném je vidět, jak s touto skvělou partou mládne. Užívá si děkovačky, rychle se zapojil i do nové „policejní“ oslavy výher.
Jste hrdý na tým, který vedete?
„Samozřejmě jsem. Kluci pracují úžasně a toho si nesmírně cením. Celý týden, co jsme se tady připravovali, byla sranda, ale jakmile se šlo v pátek do práce, jako profesionálové dali všechno stranou a soustředili se na zápas. Dokázali, že Davis Cup hrát umí, že ho hrát chtějí a udělají pro svoji zemi maximum. To jsme viděli. Vedli jsme 2:1, ale nebylo jednoduché dorazit Simona. Radek to dokázal, stejně jako to dokázal se Švýcarskem. Tohle je moje nejdůležitější utkání, co se týká kapitánování v Davis Cupu.“
Důležitější i než výhra nad Švýcarskem v baráži 2007, kdy vážně hrozil sestup?
„Každý zápas je jiný. Měli jsme tady Federera a porazili jsme Švýcarsko se štěstím z mečbolu, ale francouzský tenis má budoucnost a my jsme porazili možného letošního vítěze. Protože mít tři hráče kolem světové desítky a Llodru v desítce deblu je nesmírná síla. My máme kluky níž na žebříčku, ale v Davis Cupu je to jiné. Viděli jsme to na Simonovi, který měl ve třetím setu šanci, aby se zvednul, ale nedokázal to a Radek pak v závěru úplně exceloval.“
Máte teď pocit, že se rodí něco velkého, co může skončit třeba až ve finále Davis Cupu?
„Určitě mám dobrý pocit, ale teď hlavně z toho, že čtvrtfinále budeme hrát zase doma. Ačkoliv, kdyby Argentina přijela v plném složení, tak Del Potro je pátý hráč světa a Nalbandian pořád patří do desítky. To je taky velká síla. Ale naší výhodou je, že kluci tady chtějí hrát, že tady mají atmosféru, která se jinde nezažije. Můžeme si zvolit míče, povrch, halu, to je naše výhoda.“
Dokážete říct, jestli by tým dokázal takhle skvěle zvládnout i zápas venku?
„To je hypotetická otázka. Hráli jsme doma a jsme za to rádi. Ve Francii by bylo třeba deset tisíc jejich diváků, byl by jiný povrch. To je spekulace.“
Další z nich je ta, kterou prezentují sami Francouzi. A sice že Berdych se Štěpánkem mohou letos porazit kohokoliv. Souhlasíte?
„Já taky věřím, že můžou porazit každého. Musíme být ale na zemi, a proto říkám, že doma na svém povrchu je to fantastické. Když budeme hrát ve Španělsku na antuce, kde máte Nadala...“
To je ale los až pro finále.
(úsměv) „No dobře, neříkám podle losu letos, nedíval jsem se ani tak daleko. Tak když vezmu Argentinu, že by se hrálo u nich, na antuce a s Nalbandianem a Del Potrem, zas to bude jiné. Já doufám, že nejen letos, ale i příští rok kluci můžou dokázat hodně. Už jsem to říkal vloni, tehdy byla obrovská škoda prohry v Rusku, ale jinak tomu věřím pořád.“
Myslíte už na Argentinu? A třeba na to, že její hlavní hvězdy jsou prý rozhádané tak, že se ani nezdraví?
„Nechtěl bych spekulovat, v jakém složení přijedou. To je ještě daleko.“
O tom pnutí v jejich týmu jste slyšel?
„Kdepak, já nemám žádné zprávy. Na posledním turnaji jsem byl vloni v Paříži a o tomto nevím.“
Často se mluví o tom, jak důležitá je pro české mužstvo parta. Je národní tým uzavřený, nebo se skládá pro každý zápas znovu?
„Já bych řekl, že tým uzavřený není, ale tři hráči jsou v něm skoro daní. Berdych, Štěpánek a Dlouhý jsou pro mě strašně důležití a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se další nominovali na jejich místo. Budu rád, když jim mladí budou šlapat paty, ale teď je to takhle.“
Všechno se ale točí kolem Berdycha se Štěpánkem. Modlíte se někdy, aby vám i příště přijeli zdraví?
„Tým široký není, takže určitě. Cením si ale všech členů týmu. Hernych hrál výborně a Dlouhý taky podával výkony na každém tréninku. Jsem rád, že kluci takhle pracovali.“
Francouzská jednička Gilles Simon prohrál oba svoje zápasy a zodpovědnost za vyřazení vzal na sebe. Jste překvapený z toho, jak nevýrazné výkony podal?
„Neřekl bych, že za to může jenom Simon. Kapitán mu věřil a dal mu důvěru, protože jeho výsledky na turnajích nebyly náhodné. S odstupem času si myslím, že singl sice prohrál Simon, ale když máte v týmu hráče, jako je Tsonga, a on nehraje čtyř hru, tak nechápu, na co se šetřil. Máte skvělého hráče, hrajete venku proti Česku. Být kapitán, na nic nečekám a určitě bych ho postavil už do čtyřhry. V tom bych viděl jejich prohru.“
Dá se říct, že vás tohle rozhodnutí Francouzů hodně šokovalo?na „Na jednu stranu je pravda, že Llodra s Tsongou nikdy debla nehráli. Ale neumím si představit, při hluboké pokloně našim klukům za sobotní výkon, jak by proti téhle dvojici dělali brejk. Když Tsonga podává tak, jak podává, a Llodra hraje na síti, jak hraje, bylo by to supertěžké. Gasquet čtyřhru v Davis Cupu nikdy nehrál, byl nervózní, naši kluci byli zkušenější a zaslouženě vyhráli.“