Jsem v šoku! Martincová v Ostravě strhla fanoušky, sehrála další drama

Zakryla si rukou ústa, jako by sama nemohla uvěřit. Tereza Martincová (26) ve druhém kole J&T Banka Ostrava Open 2021 porazila světovou třináctku Anastasii Pavljučenkovovou 7:6 (5) a 7:6 (6). Po předešlém thrilleru s Kateřinou Siniakovou předvedla další parádní bitvu, strhla fanoušky v ochozech Ostravar Arény. Už v pátek hraje Martincová další zápas, kolem 14 hodin by měla vyzvat Mariu Sakkariovou. Zhruba v 18 hodin by měla hrát Petra Kvitová. Lístky v síti TicketLIVE stále jsou.
„Jedním slovem – šok,“ hledala slova Martincová. „Nemyslím to tak, že bych šla do zápasu s tím, že bych si nevěřila, ale když se to stane... Byla jsem v šoku. Pavljučenkovová je světová hráčka, jedna z nejlepších, hraje výborně a já ji zvládla porazit. Navíc to byl výborný zápas, takže jsem fakt v šoku.“
Kde jste vzala síly a co je pro vás po takovém vítězství nejcennější?
„Celkově tenis, který tady hraju. To je pro mě cenné, že dokážu prodat dobrý výkon. Dovolím si říct, že jsme hrály fakt slušný zápas, výborné výměny. Únava je. Nebýt publika, které mě brutálně žene dál, tak už bych tady asi nebyla.“
Jak jste ve druhém setu prožívala dva své neproměněné mečboly za stavu 5:1 při servisu soupeřky?
„Normálně si míčky moc nepamatuju, ale tyhle mi utkvěly v paměti. Při prvním výborně zaservírovala zleva ven, to bylo polo eso. Neměla jsem šanci. A při druhém zahrála strašně chytře krátký bekhend za síť. Já se tam natáhla, zahrála sotva čop. Od ní neuvěřitelně skvěle zahrané. Nedala mi příležitost, musela jsem si to uhrát sama. A nemluvím jenom o mečbolech. Fakt mi ukázala, že nejlepší holky v nejtěžších momentech hrají nejlepší tenis. To bylo nesmírně náročné. Nic jsem nepokazila, nezatuhla jsem, říkala jsem si - hraj dál, míč po míči. Nervozita na mě nepadla. Když ano, tak to vypadá trošku jinak. (usmívá se) Věděla jsem, že hrajeme kvalitní zápas. Dobrý, když se to nepovede teď, mám v zádech jeden set. Vydržím to a půjdu míč po míči.“
V letošní sezoně máte bilanci v tie-breacích 8:2, v čem je recept na úspěch?
„Ani o takové bilanci nevím. Je to sedm balonů, můžete si říct, že to je psychiky náročné, ale já se k tomu snažím přistupovat tak, že hraju míč po míči. Soustředím na danou výměnu, na balon. A ve finále jeden padne. Nesnažím se upínat na to, že musím dát sedm míčů.“
Je to pro vás jedno z nejcennějších vítězství, i díky tomu, že hrajete doma?
„Je to skvělé, doma je atmosféra jiná. Zlomilo se mi to letos asi Prahou, jak jsem hrála finále. Jsem tady o dost uvolněnější. Vždycky jsem měla na domácích turnajích problém, že jsem nezvládla prodat svůj výkon, naopak byly dost tragické. Před Prahou jsem si říkala, zkusím to naposled. Pomalu jsem doma nechtěla hrát, protože jsem hrála šíleně. Asi jsem chtěla moc, fanoušci vždycky fajn a mě to svazovalo. Naučila jsem se s tím ale hrát a i díky fanouškům jsem tam, kde jsem.“
Hrála jste někdy lepší tenis?
„Fakt těžko říct, to by musel říct trenér. I podle výsledků hraju tento rok asi nejlíp, to by byla blbost říkat, že ne. Je to spojené s hlavou. Já byla vždycky pozadu, mi přijde (směje se) Možná jsem v tenise dospěla mentálně trošku později, uklidnila jsem se, to je pak znát i na kurtu.“
Hledala jste v ochozech očima i někoho z blízkých?
„Ve svém boxu jsem měla trenéra s kondičním, kteří jsou tady se mnou. Dneska přijel i přítel se ségrou, ale ti do boxu nemohli, byli na druhé straně. To není dobrý, ale taková jsou pravidla. A když se jinak koukám do lidí, tak spíš jen tak do blba. Do ničeho. Najdu si nějaký bod, co mě jakoby uklidňuje a dívám se tam. Soustředím se, ne že bych koukala na lidi.“
Vaše máma s vámi v Ostravě není? Jak to prožívá?
„Mamka tu bohužel není, byla se mnou na minulém turnaji v Portoroži. Mamka a rodina vždycky zápasy doma sledují, voláme si. Je úplně nadšená. Máme super vztah, fandí mi a jsem ráda, že jsou se mnou. I když se nedaří. Mamka tu zatím není, ale třeba dojede.“
Už v pátek hrajete proti Sakkariové, co by mohlo platit na ni?
„Je výborně fyzicky připravená, myslím, že bude mít trošku víc sil než já, což asi každý. (usmívá se) Ne, tak to nemůžu brát, všechny jsme unavené. Má výborný servis, nevypustí balon, obrovská bojovnice. Já nemám co ztratit, budu se snažit vyždímat. To je jediné, co můžu udělat.“