Na Nadala se zlobí i Federer

Jeho zdržovací taktika, kdy při vlastním podání často dramaticky překračuje čas povolený na pauzu mezi výměnami, je stále častěji terčem soupeřů i rozhodčích. Dokonce již padají návrhy na zavedení speciální časomíry, kterou by měli fanoušci i rozhodčí na očích.

Zavolá si sběrače, aby mu podal ručník a otírá se. Upraví si ponožky, aby je měl ve stejné výšce. Popotáhne si šortky. Když je Španěl na servisu, táhne se utkání jako žvýkačka.

Letos při Wimbledonu ho za to napadl i Roger Federer. „Než se postaví k podání, trvá mu to dvacet vteřin. Dalších deset, patnáct pak ještě trvá, než skutečně zaservíruje. Rozhodčí musí striktně vyžadovat dodržování pravidel,“ stěžoval si Švýcar.

A stejný názor mnohokrát vyřkla i Martina Navrátilová. „Vždyť Nadal si chodí utírat pot i po esu, to není možný,“ souhlasí také český tenista Jiří Vaněk.

Tenisové předpisy mluví jasně. Na akcích ATP má hráč mezi výměnami 25 vteřin, při grandslamech pořádaných Mezinárodní tenisovou federací je to ale o pět sekund méně.

Kolik mají času

25 vteřin – tolik mají tenisté času na zahájení hry po skončení předchozí výměny na akcích pořádaných ATP 20 vteřin – o pět vteřin méně jim dávají pravidla Mezinárodní tenisové federace, která je uplatňuje při svých akcích, to znamená grandslamech i utkáních Davis Cupu a Fed Cupu

Pokud hráč limit překračuje, měl by sudí na umpiru vyřknout formuli „time violation“ a uštědřit mu napomenutí. Pak trestný fiftýn a trestný game. Poslední instancí je diskvalifikace.

Takový Andre Agassi patřil k nejrychleji hrajícím tenistům na okruhu. Mezi čarami kmital jak na pérkách, až se soupeřům točila hlava. Právě on o Nadalovi jednu prohlásil: „Neznám hráče, kterým by ke každému fiftýnu přistupoval zodpovědněji než Rafa.“

„Jasně, Nadal nehraje pomalu kvůli tomu, aby rozhodil soupeře. On se prostě tak dlouho koncentruje,“ říká tenisový trenér Jiří Fencl.

To nic nemění na tom, že se technicky vzato jedná o podvádění. Hvězdnému Španělovi to ale tenisoví mocipání mlčky tolerují. „U nás vomáček se rozhodčí nerozpakují dávat napomenutí, ale s hvězdami je to jiný,“ souhlasí Vaněk.

Nadal není jediným hříšníkem. Djokovičova taktika, kdy si před důležitými fiftýny bouchne míčkem i víc než dvacetkrát, je také trnem v oku. Stejně jako neustále poskakování a úprava loken Marii Šarapovové.

Když tyto hvězdy dostanou od sudího napomenutí, obyčejně je to vykolejí. Letos v Miami takhle Djokovič dokonce prohrál zápas s neznámým Jihoafričanem Andersonem.

Před měsícem v Torontu schytal Nadal „warning“ v utkání s Murrayem a byl z toho brejk. „Napomínají mě vždycky v důležitých okamžicích. Souhlasím, ať mě napomenou, ale proč to dělají v takových chvílích,“ divil se.

Problém by vyřešilo zavedení časomíry, kterou by měli na očích hráči, rozhodčí i diváci. Představte si ten šum z ochozů, když by se blížila nule a ten tlak na hráče, jenž musí podat včas. Tik ťak, tik, ťak.

„Podle mě je zavedení hodin hloupost, tenis není basket,“ poukazuje Fencl k basketbalu, kde má tým na útok 24 vteřin. „Rozhodčí by měli být ale citliví a víc tohle pravidlo hlídat. Protože to, co předvádí Nadal, je špatné.“