Jak se rodí hvězdy: Federer versus Nadal | iSport.cz
Pavel Novotný
17. ledna 2009 • 17:24

Jak se rodí hvězdy: Federer versus Nadal

TOP VIDEA
Kvitová posedmé na Masters: Jsem už matadorka. Ruka bolí jen občas Kvitová posedmé na Masters: Jsem už matadorka. Ruka bolí jen občas
MOMENTY VÍKENDU: Klusáček začal výhrou, Drobného návrat do ligy a jubilant Krmenčík MOMENTY VÍKENDU: Klusáček začal výhrou, Drobného návrat do ligy a jubilant Krmenčík
VŠECHNA VIDEA ZDE

VIDEO, FOTOGALERIE - Největší hvězdy současného mužského tenisu? Není pochyb. V posledních letech dominují bílému sportu především dva muži: Roger Federer a Rafael Nadal. Podívejte se spolu s námi na to, jak se oba dva velikáni dostali mezi sportovní legendy.



Přes čtyři a půl roku shlížel na světovou konkurenci z trůnu pro nejlepšího hráče planety fenomenální Švýcar. Od druhého února 2004 se „zbytek“ světa marně snažil sesadit rodáka z Basileje z jeho výsostného postavení.
Dlouhou dubu se hledal někdo, kdo nástupce Björna Borga, Johna McEnroa, Ivana Lendla, Jimmyho Connorse, Petera Samprase a mnoha dalších konečně nahradí na pozici světového hráče číslo jedna.

Povedlo se to až 18. srpna minulého roku Rafaelu Nadalovi. Podívejme se však společně, jak si obě legendy proklestily cestu na vrchol.

Jak se rodí hvězdy

ROGER FEDERER

Roger Federer se narodil 8. srpna 1981 ve švýcarské Basileji. S bílým sportem se začal seznamovat poměrně brzy. Již ve třech letech vzal poprvé do ruky tenisovou raketu a od začátku bylo jasné, že sudičky s přídělem tenisového talentu pro malého Rogera rozhodně nešetřily.

Pro rozvoj svých nesporných kvalit se v té době čtrnáctiletý Federer rozhodl odejít do Ecublensu u Lauseanne, kde mohl své mimořádné schopnosti rozvíjet ve středisku švýcarského tenisového svazu.

Že pro něj pobyt v Ecublensku rozhodně nebyl ztrátou času, dokázal sobě i trenérům záhy, když postupně ovládl všechny švýcarské juniorské kategorie. Když už v domácím prostředí nenašel soupeře sobě rovného, vydala se vycházející hvězdička země helvetského kříže dobývat svět.

Nezapomenutelné finále loňského Wimbledonu



A kde jinde začít než na nejznámějším mistrovství světa juniorů v americkém Orange Bowl. Čekáte, že tady našel Švýcar soupeře, se kterým by se mohl měřit? Omyl! Čtrnáctiletý Federer zesměšnil v kvalifikačním sítu své protivníky takovým způsobem, že nikomu z nich nedovolil uhrát byť jen jediný gam.

Čtete správně. Budoucí vládce tenisového světa deklasoval všechny své soupeře dvakrát 6:0. V sedmnácti letech se už Švýcar usadil na trůn pro nejlepšího juniorského tenistu světa.

Krizovým obdobím každého sportovce bývá přechod z juniorské kategorie mezi dospělé. Z českých hráčů by o tom mohl vyprávět například David Škoch, který patřil k největším nadějím českého tenisu doby nedávno minulé. Jako vítěz wimbledonské juniorky měl dobré předpoklady zařadit se mezi tenisovou elitu. Nikdy se mu to však nepodařilo.

Příběh Rogera Federera je však o něčem jiném. Mladý Švýcar si rozhodně problémy nedělal, což dokázal v roce 1998, kdy se zlepšil v žebříčku ATP o neuvěřitelných 399 míst. O rok později to bylo „jen“ o 237 pozic a mezi mužskou elitou zaujímal 64 pozici.

V té době již nikdo nepochyboval, že se rodí nová hvězda. Roger se dokázal v roce 1999 probojovat do semifinále ve Vídni a čtvrtfinále v Basileji, Rotterdamu a Marseille a ve věku 18 let a 4 měsíců se stal nejmladším hráčem v top 100.

Definitivním Švýcarovým průlomem mezi tenisovou smetánku se staly roky 2000 a 2001, kdy získal svůj první titul za vítězství na turnaji ATP v italském Miláně.

Do historie se však zapsal v samotném chrámu bílého sportu – ve Wimbledonu, kde v pětisetové finálové bitvě porazil dosavadního krále zeleného pažitu Petera Samprase a trošku symbolicky převzal od americké ikony vládu nejen nad nejslavnějším turnajem světa, ale i nad světovým tenisem.

Druhého února roku 2004 usedl poprvé na trůn pro nejlepšího tenistu planety Země a vydržel na něm dlouhých čtyři a půl roku. Švýcarský tenista si získal miliony příznivců po celém světě nejen pro svoji precizní hru, ale i pro své vystupování, kterým si vydobyl pozici gentlemana mezi bílými lajnami.

Svým chováním na kurtu tak dává vzpomenout na další legendu - švédského tenistu Stafana Edberga. Skromnost a popularitu, s kterou si získal davy, vystihuje asi nejlépe jeho krédo: „Je milé být důležitý, ale je důležitější být milý.“ Ještě se divíte jeho popularitě?

RAFAEL NADAL

Současný král tenisu se narodil pět let po svém hlavním sokovi, 3. června 1986 ve městě Manacor na ostrově Mallorka, odkud pochází i další velký hráč Španělska Carlos Moya. Svoji kariéru zahájil „Rafa“ v pěti letech pod vedením velkého příznivce Barcelony - svého strýce Toniho Nadala, který svého synovce trénuje dodnes.

A kde jinde mohla začít kariéra mladého Nadala než na pro jižanský národ typické antuce. Na oranžovém povrchu se tak začala psát éra následovníka Sergi Bruguery, Alberta Costy, Arantchy Sanchézové – Vicariové, Conchity Martinezové a mnoha dalších vynikajících tenistů a tenistek z Apeninského poloostrova.

Jestliže jeho velký konkurent Roger Federer se stal nejmladším členem elitní stovky, Nadal si přivlastnil triumf nejmladšího hráče světové padesátky. V patnácti letech a deseti měsících se mladý Španěl již radoval ze svého prvního vítězného zápasu na turnaji ATP. A kde jinde, než na turnaji v rodné Mallorce. Stal se tak devátým hráčem, který vyhrál zápas ATP před svými šestnáctými narozeninami.

Finále French Open 2008 bylo naprosto jednoznačnou záležitostí




V roce 2002 se Nadal zaměřil na turnaje Futures, ve kterých zvedl vítězně ruce nad hlavu ve 37 případech, jen čtyřikrát odcházel z kurtu jako poražený. V témže roce získal v rodném Španělsku šest turnajových vítězství. Bylo mu šestnáct, ale jedno bylo jasné. Rodí se velká tenisová hvězda.

Nejoblíbenějším povrchem mladého Nadala byla samozřejmě antuka, na které začal svojí hvězdnou kariéru. Mnoho jeho krajanů na oranžovém podkladu dominovalo, ale na jiných površích?

Série amerických turnajů na betonu se pro řadu z nich stala noční můrou, natož pak když se přiblížil slavný Wimbledon. „Španěl a tráva? To přeci nejde k sobě,“ byla přesvědčena řada odborníků. Nadal však začal předpoklady expertů stavět na hlavu již při svém debutu na zeleném pažitu, když se v roce 2003 dostal do 3. kola Wimbledonu a v sedmnácti letech se tak stal nejmladším hráčem od časů Beckera, kterému se něco takového podařilo.

„Zapomeňte na to, že je Nadal slabý na trávě. Nemusí to trvat dlouho a může klidně vyhrát celý Wimbledon.“ Tato věta pochází od jednoho z největších expertů na trávu Björna Borga. Asi ani on netušil, jak prorocká jeho slova byla.

Své první finále turnaje ATP Nadal sehrál v lednu roku 2004, kdy v australském Aucklande podlehl Hrbatému. První turnajové vítězství si připsal na turnaji v Sopotě. V Miami pak španělský toreador poprvé porazil Rogera Federera.

Své záznamy museli tenisoví statistici upravit i potom, co osmnáctiletý teenager vyhrál v roce 2004 Davisův pohár a stal se tak nejmladším držitelem salátové mísy. Dosavadním rekordmanem byl legendární Australan Pat Cash, který se radoval z vítězství v týmové soutěži o devět let dříve.

V té době však byl o třicet dní starší než Nadal. ,,Je to tenista, který jde vyhrát velké zápasy. Buď to v sobě prostě máte nebo ne. On to v sobě má,“ řekl po prohraném finále Andy Roddick.

Rafael Nadal se definitivně zabydlel mezi absolutní elitou bílého sportu. I přes to, že měl se svým soupeřem výrazně kladnou bilanci, dlouhou dobu se mu nedařilo fenomenálního Federera sesadit z trůnu pro nejlepšího hráče planety.

Trochu symbolicky se mu to povedlo až v minulém roce, kdy nejdříve prolomil absolutní nadvládu Švýcara nad Wimbledonem a o pár týdnů později mu sebral i pozici pro světovou jedničku. Mužský žebříček tak zaznamenal 18. srpna 2008 změnu na nejvyšší příčce po více jak čtyřech a půl letech.


Roger Federer
Roger Federer


Střed dokonalostí


Najít ve hře obou nejlepších hráčů světa slabiny, je úkol více než těžký. Přesto lze s dosažených výsledků ukázat na silnější a slabší stránky hry jak Rafaela Nadala, tak Rogera Federera.

Možnou výhodou pro španělského hráče je skutečnost, že hraje levou rukou, což může působit řadě hráčů na světovém okruhu nejeden problém. Zvláště když jsou zvyklí na praváky, kterých je převážná většina.

Zda se tato skutečnost podepisuje pod výrazně kladnou bilanci pro Španěla ve vzájemných zápasech s Federerem, je předmětem spekulací. Oba giganti se zatím na turnajích ATP střetli v 18 případech, jen šestkrát uspěl rodák z Basileje.

ROGER FEDERER

Hra Rogera Federera je odborníky považována za dokonalou ukázku precizně provedeného a prakticky dokonalého tenisového představení s minimálním množstvím chyb.

Bývalá světová jednička disponuje skvělým servisem, přesnými a tvrdými údery jak z forhendové, tak bekhendové strany. Švýcarova hra je založena na aktivitě a diktování tempa hry soupeři.

Jeho předností je i kvalitní hra na síti, která ho také dovedla k zisku pěti wimbledonských triumfů a v neposlední řadě i k zisku zlaté olympijské medaile z Pekingu, kterou získal spolu se svým krajanem Wawrinkou ve čtyřhře.

Vše završuje skvělým pohybem po kurtu a výbornou fyzickou připraveností. Federerovi nechybí ani další vlastnost, bez které se neobejde žádná tenisová hvězda. Tou je výborná psychická odolnost, která mu pomáhá zvládnout rozhodující fáze zápasu.

A kde hledat slabinu? „Jestli chcete Rogera porazit, vezměte ho na antuku. Jen tak můžete uspět,“ odpověděla tenisová legenda John McEnroe na otázku jak porazit Federera. To vypovídá za vše. Pokud něco úřadující světové dvojce chybí, je to trpělivost při dlouhých výměnách během dlouhých antukových zápasů.

To je také důvod, proč se mu zatím nikdy nepodařilo vyhrát French Open. V tomto ohledu můžeme vidět podobnost s dalším Američanem Petem Samprasem, který podobně jako jeho švýcarský nástupce vládl Wimbledonu, ale na triumf na Roland Garros čekal marně. Čeká Federera podobný osud?


RAFAEL NADAL

Na rozdíl od elegána Rogera Federera nepůsobí hra světové jedničky tak učebnicovým dojmem. Řada odborníků by rozhodně neváhala, koho dávat při výchově nových hvězd bílého sportu za příklad. Oč méně pohledná však hra Španěla je, o to více získává na účinnosti.

Neutavitelný Španěl je proslulý vynikající fyzickou kondicí spojenou se skvělým pohybem po kurtu, s kterým dokáže doběhnout většinu míčů od soupeřů. „Je to jako hrát proti zdi. Rafa vám vrátí prakticky všechno. Porazit ho na antuce, to musíte mít obrovskou formu a k tomu kupu štěstí. Pak máte možná šanci,“ okomentoval španělovu hru Lleyton Hewitt.

Obouruční bekhendový úder s neméně účinným forhendem vysílají na protivníkovu polovinu kurtu přesné, ale především mimořádně rychlé údery. Ve vhodný čas naopak dokáže soupeře rozhodit zásadní změnou rytmu, kdy trpělivou a bezchybnou hrou daleko za základní čárou vyčkává na chyby.

Ani v mentální odolnosti Nadal nikterak nezaostává, což mimo jiné ukázal v nervydrásající koncovce pátého setu při loňském wimbledonském finále. U Španělských hráčů odkojených antukou bývá slabinou servis. A u Nadala?

Pokud hledáme u světové jedničky méně dokonalý úder, podání by bylo pravděpodobně správnou volbou. Ovšem zapomeňte na to, že by to byl snad slabý úder.

Rafa udělal v posledních letech ve zvládnutí nejtěžšího tenisového úderu obrovský pokrok, o čemž jednoznačně vypovídají jeho výsledky na tvrdých površích. Těžko můžeme mluvit o jeho servisu jako o slabině, zvláště když poslední dva turnajové triumfy získal na travnatém povrchu ve Wimbledonu respektive v Pekingu při olympijském finále.


Jak je vídí veřejnost?

Fandíte raději dokonalé hře Rogera Federera, nebo preferujete fyzický náročný styl tenisu Rafaela Nadala? Ať již se řadíte k jakékoliv skupině, jedno je jisté. Švýcarský elegán má podle průzkumů přeci jen větší tábor příznivců, než jeho velký soupeř.

Vždy perfektní Roger dbá na dokonalé vystupování na veřejnosti. Ochotně odpovídá na neustále se opakující otázky novinářů a jen málokdy je možné ho přistihnout při ztrátě nervů.

Taková výjimečná chvíle se stala například při barážovém utkání Davisova poháru mezi Českou republikou a Švýcarskem, kdy obvinil českou jedničku Radka Štěpánka z toho, že v pátém rozhodujícím zápase proti Wawrinkovi předstíral zranění.

Naopak řadu londýnských diváků si získal svým oblečením, kdy v saku a kalhotách nastupoval ke každému ze svých wimbledonských zápasů. Federer není vhodným objektem ani pro bulvární tisk. Již několik let žije se svojí přítelkyní Mirkou Vavřincovou a veškeré pokusy proniknout do jeho soukromí bez problémů odráží.

To španělské hvězdě do značné míry škodí nepříliš dobrá znalost angličtiny, která se mimo jiné naplno projevila po wimbledonském finále, kdy čerstvý vítěz nesprávně pochopil otázku reportérky. Značnou části odborné i laické veřejnosti navíc znepokojuje výrazná muskulatura světové jedničky, kterou také za pomoci trička bez rukávů dává jasně na obdiv.

V této souvislosti se objevily spekulace o používání nepovolených látek na růst svalové hmoty, nic takového ale nebylo prokázáno. Řadě jeho protihráčů navíc vadí i jeho nekonečné prodlevy mezi jednotlivými míči, kterými se podle mnoha snaží vyvést soupeře z tempa a koncentrace.


Jaká bude budoucnost?

Roger Federer přišel po čtyřech a půl letech vlády nad tenisovým světem o pozici jedničky. Vrátí se tam ještě někdy? Do elitní tenisové společnosti pronikají další mladí hráči v čele s Novakem Djokovičem, Andy Murraym či vítězem letošního Australan Open Jo-Wilfriedem Tsongou.

Švýcarskému tenistovi je 27 let a lze oprávněně pochybovat, zda v sobě najde ještě dostatek sil, aby zaútočil na první místo. Možná že by sám vyměnil pozici světové jedničky za zisk aspoň jednoho titulu na French Open. O motivaci má tedy postaráno.

Rafael Nadal je momentální vládce tenisové říše. Jeho věk 22 let ho teoreticky předurčuje ještě k mnohaletému pobytu mezi elitou. Otázkou však zůstává, jak takový nápor zvládnou Nadalova kolena, s kterými má antukový král ustavičné problémy.

V zápase Turnaje mistrů v Šanghaji v roce 2007 byl úspěšnější Federer




Kdo je tedy lepší?

Podíváme-li se na vzájemné zápasy obou rivalů, není pochyb. Z odehraných osmnácti zápasů dvanáct vyhrál Nadal, jen šestkrát odešel z kurtu jako vítěz Federer. Připočteme-li si k tomu skutečnost, že „Rafa“ dokázal svého soka letos zdolal v jeho wimbledonském panství a zabránil mu tak získat šestý triumf v řadě, zdá se jasno.

Zvláště když si uvědomíme, že Švýcar si může o tom, že by Španělovi oplatil stejnou mincí na Roland Garros, nechat jen zdát. Jejich poslední vzájemný střet na pařížské antuce skončil absolutním vítězstvím úřadující světové jedničky, která svému soupeři povolila pouhopouhé čtyři gamy.

„Rafa mě absolutně spláchnul. Neměl jsem vůbec šanci,“ okomentovala letošní pařížské finále světová dvojka.

Mnoho tenisových odborníků na druhou stranu poukazuje na fakt, že Federer vládl tenisovému světu přes již zmiňovanou dobu čtyř a půl let, zatímco jeho mladší konkurent na trůnu tak dlouhou dobu již jen díky svému zdraví nevydrží. Odpověď nám přinese blízká budoucnost.

Jisté je jedno. Ať již v budoucnosti bude číslem jedna Rafael Nadal, Roger Federer či někdo další, s určitostí můžeme konstatovat, že oba dva tenisté se již dávno zařadili po bok takových legend jako jsou Björn Borg, Ivan Lendl, Ille Nastase, Jimmy Connors, Peter Sampras a mnoha dalších.

Svět bílého sportu stejně jako každé jiné odvětví lidské činnosti potřebuje vzory, které posunou hranice lidských možností zase o kousek dál. Přesně to Roger Federer a Rafael Nadal splňují.

NADAL FEDERER
1 Postavení na žebříčku 2
22 Věk 27
Mallorca (Španělsko) Místo narození Basilej (Švýcarsko)
Mallorca (Španělsko) Bydliště Oberwil (Švýcarsko)
185 cm Výška 185 cm
85 kg Váha 85 kg
Levák Hraje rukou Pravák
2001 Na turnajích od roku 1998
31 Turnajové tituly 57
20,757,647 Prize money (dolary) 44,593,957
Témata:  sport, tenis, nadal, Federer
 
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud