Vrací se na místo, kde byl dvanáctkrát korunován králem. Kde znal snad každé zrnko antuky. Kde si uvázal čelenku kolem hlavy a soupeř prohrával, ještě než vyšel ze šatny. Roland Garros 2020, které v neděli začalo, však bude zcela jiné. Místo jarní Paříže čekají Rafaela Nadala podzimní kulisy. Chladnější počasí, v němž míče z jeho rakety rotované k zbláznění nevyskočí tak vysoko, navíc jsou tentokrát od jiného výrobce než jeho oblíbeného. Do toho rez ze sedmiměsíční pauzy. Čtyřiatřicetiletý Mallorčan je stále favoritem Paříže, ale zdaleka ne tak ohromujícím.
Třináctá komnata bývá v pohádkách symbolem čehosi zapovězeného, zakázaného, tajemného. Rafael Nadal se ji pokusí v příštích dvou týdnech otevřít. V tenisovém království u Bouloňského lesíka půjde po třináctém titulu a počítá s tím, že za zavřenými dveřmi může čekat nepěkné překvapení.
Zní jako svatokrádež pochybovat o nejlepším antukáři světa. On by vám ale jako první odpověděl, že kdo o sobě nepochybuje, je tuze arogantní. „Tohle je navíc naprosto nepředvídatelný rok,“ soudí muž, který se pyšní tuctem pařížských titulů a absurdní zápasovou bilancí na Roland Garros (93:2).
Může se cítit jako vladař, který se po dlouhém čase vrací domů, aby shledal, že se vše změnilo.
Přestavěli mu hrad. Centrální kurt Philippa Chatriera, dědeček z roku 1928, v podstatě celý lehl a vyrostl znovu. Zelené sedačky vystřídaly elegantně béžové, největší hvězdou rekonstrukce je zatahovací střecha. Konečně se jí dočkal i poslední grandslam a je otázkou, zda z ní má Nadal radost. V halových podmínkách totiž nebývá tím hráčem jako pod otevřeným nebem.
V Paříži vždy nejvíc exceloval, když jaro rozevřelo náruč, slunce ohřálo vzduch a vysušilo antuku. Do cihlové drti pálil forhendové projektily s rotací 3000 otáček za minutu, míčky z ní odskakovaly do těžko hratelných výšek. Jeho soupeři hovořili i o tenisácích ušitých Rafovi na míru. Léta se hrálo s francouzskou značkou Babolat, jejíž je tváří a ohání se i s její raketou. Letos však budou sběrači podávat wilsony, balónky, které méně letí a berou méně rotace. Navíc teploty se čekají už podzimní jen kolem dvaceti stupňů, první týden hrozí déšť.
„Čekají mě nejtěžší podmínky, které jsem kdy na Roland Garros zažil. Míče jsou superpomalé a těžké. Je chladno. Přípravu jsem měl hodně nezvyklou. Ale víte co? Přijel jsem bojovat, rvát se s co největší intenzitou a správně trénovat, abych si dal šanci,“ vyhlásil v pátek Rafa.
Generálka v Římě ukázala, že není zcela na výši. V prvním turnaji po víc než dvou stech dnech skončil Španěl už ve čtvrtfinále na maličkém Argentinci Schwartzmanovi. A největší vyzyvatel Novak Djokovič si všimnul: „Diego ukázal, že je Nadal na antuce k poražení. Zvlášť v podmínkách, v jakých se hrálo. Velká vlhkost, těžká antuka, na níž míče příliš neskáčou, večerní zápas. Všechno tohle budeme mít i v Paříži.“ Skutečné night session se budou hrát u Seiny sice až příští rok, nově instalované silné reflektory kolem kurtů ale dovolí natáhnout program do pozdních hodin.
Nadal je otrokem svých zvyků, v Paříži od svého debutu v roce 2005 vždy bydlel v rezidenci Melia Royal Alma. Ke komfortu mu příliš nepřidá, že tentokrát musí ze svého soukromí do bubliny hotelu Pullman u Eiffelovky, kde se sejde s ostatními hráči a hráčkami.
Zcela zásadní překážkou se pak jeví jeho malá zápasová praxe. Pouhá tři utkání za posledního půl roku, to je pro chlapa, který potřebuje nabouchané hodiny na kurtu podpořit řadou zápasů, jak koule u nohy. Roland Garros ještě Nadal nikdy nevyhrál, aniž by před ním nezískal antukový titul.
Letošní sezona je samozřejmě jiná, přesto… „Trénink zápasy nenahradí, to platí i pro Rafaela Nadala. Vždycky do Paříže mířil v báječném rytmu, když se rozehrál v Monte Carlu, Barceloně, Madridu a Římě. Díky tomu se dostával do vrcholné formy, což letos nemá,“ prohlásil Boris Becker.
Nedivme se, pokud v žáru bitvy s nejlepšími uvidíme jiného Nadala, než jsme zvyklí. Když se na grandslamu naposledy utkal s Djokovičem, bylo to při Australian Open 2019 a ve finále dostal ukrutný výprask 6:3, 6:2, 6:3. I kvůli tomu, že předchozích pět měsíců stál kvůli zdravotním potížím. „To pro mě byl velký problém. Nemohl jsem v sobě najít něco navíc, co potřebuji, abych mohl soupeřit na téhle super vysoké úrovni,“ uznal sám.
Co se však v čase nemění, je buldočí zarputilost a pokora, s kterou Nadal přistupuje ke každému fiftýnu. Pokaždé, když jde na kurt, připouští si, že může prohrát. O to usilovněji a vášnivěji bojuje. Italský soupeř Fabio Fognini ho ve své čerstvé autobiografii popsal následovně: „Jedním slovem divoch. Má energii výbuchu sopky spoutanou rituály a disciplínou. I v tréninku hraje každý bod, jako mečbol v grandslamovém finále. Tak smrtelně vážně bere tenis.“
Sám Nadal si je nejlépe vědom své současné zranitelnosti, zároveň však dodává, že poslední měsíce nejde brát tenis tak vážně. I kdyby už ke svým devatenácti titulům nepřidal ani jediný, má odpracováno. Již téměř rok je šťastně ženatý s přítelkyní od školních let Franciscou, nedávno si pořídil vysněnou jachtu Sunreef 80 v hodnotě 5,8 milionu eur (156 milionů korun), s níž brázdí vody kolem Baleárských ostrovů.
Výprava do Paříže za třináctým Pohárem mušketýrů může skončit všelijak. Šampion US Open Dominic Thiem je na antuce nejsilnější a poveze se na vlně. Djokovič letos porazil jen sám sebe, nikdo jiný to nezvládl. Smečka mladých čeká na náznak slabosti pařížského krále.
Co Rafaela Nadala čeká za dveřmi třinácté komnaty? Zklamání či dvacátý grandslamový titul kariéry, čímž by vyrovnal mistra RF?
Témata:
antuka, Roland Garros, sport, Řím, tenis, Novak Djoković, US Open, Rafael Nadal, French Open, Paříž, Australian Open, Boris Becker, Babolat, Tenis na Heureka.cz
Související články
