Jan Jaroch
29. května 2023 • 23:45

Kvitová vysvětlila rychlý krach v Paříži: Nemusela jsem tu hrát

Autor: Jan Jaroch
Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Dvaadvacetiletá usměvavá slečna z italské Ancony Elisabethha Cocciarettová (44. na WTA) se culila ještě dlouhé minuty po zápase s Petrou Kvitovou. „Je jedním z mých idolů. Vyrůstala jsem u televize při jejích zápasech. Tohle je nejlepší vítězství mé kariéry proti velké šampionce. Bylo mi ctí,“ hlásala ve vlahém večeru do mikrofonu na dvorci Suzanne Lenglenové. Třiatřicetiletá česká veteránka už její slova neslyšela, po krachu v 1. kole Roland Garros 3:6, 4:6 zamířila spěšně do šatny.



Kvitová se na WTA Tour po senzačním březnovém titulu z Miami stala prakticky neviditelnou. Od té chvíle se vydala jen na antukové podniky do Madridu a Paříže, na obou neuhrála ani set a po veleúspěšném turné na amerických betonech sestoupila z vlny.

Co se s vámi po Miami stalo?
„Trvalo mi dlouho, než jsem se dala dohromady a vlastně doteď se dávám. Pořádně jsem před Paříží ani netrénovala, nemohla jsem běhat, hrát tenis. Jen jsem cvičila, jelikož mě bolela noha. Tenis jsem zkusila jen posledních pár dnů a bylo to na pohybu i hře celkově vidět, protože na antuce si to musíte odmakat, odtrénovat. Chybí mi i zápasy, měla jsem jediný v Madridu a ten nebyl nejlepší. Byla jsem vlastně ráda, že jsem se tu zúčastnila, protože byla možnost, že ani nenastoupím. Řekli jsme si, že sem odletím a pokud se bolest vrátí, nebudu hrát. Naštěstí ustoupila.“

Co se vám přihodilo s nohou?
„Už spoustu let mám výrůstek na noze, bota mi tlačí na achillovku a bolí to při každém pohybu. Vytvořil se tam větší zánět, o to déle jsem se dávala do kupy. Přivezla jsem si to z Miami, kde jsem to asi přetáhla. Ale nestěžuju si, ten titul za to stál. Teď už jsem ráda, že je antuka za mnou a těším se na trávu. Mám v plánu jet Berlín, Eastbourne a Wimbledon.“

Pařížští pořadatelé vás pěkně uctili, nasadili vás na dvorec Suzanne Lenglenové, druhý největší v areálu. Jak se vám na něm hrálo?
„Už byla docela zima, míče neletěly tolik, jak bych chtěla. Soupeřka nehrála vůbec špatně, nedala mi nic zadarmo. A já jsem bojovala sama se sebou, rozhodně bych se chtěla líp hýbat a míň kazit. Velký kurt byl samozřejmě krásný, ale to je tak všechno.“

Elisabethha Cocciarettová o vás po utkání velmi pěkně mluvila. Prý jste byla jejím idolem.
„Hmmm, to je super. Kolik jí je?“

Dvacet dva.
„To vypadá starší. Po pravdě jsem jí ani neslyšela, docela rychle jsem utekla. Ale trochu stará si při takových slovech už připadám, co si budeme povídat. Na druhou stranu je i hezké, že o mě mají někteří takové mínění.“

Máte obavu, aby vám problém s nohou nezkomplikoval i travnatou část sezony?
„Vlastně nikdy nevím, kdy se mi to může zase objevit. Už jsem to měla na olympiádě v Riu, když jsem bojovala o bronz. Trpím tím stoprocentně už dost let, teď kvůli tomu hraji i ve starých botách, které jsou na patě měkčí a tolik netlačí.“

Vstoupit do diskuse
1
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud