PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Oficiální stránka Roland Garros ji řadí mezi tři černé koně turnaje. „Jsem ráda, že na mě nezapomněli,“ usměje se Markéta Vondroušová, finalistka z roku 2019. Za čtyři roky jí přibylo na těle tetování, vdala se, z teenagerky vyspěla v ostřílenou profesionálku. Na antuce je ve svém živlu, od průlomového úspěchu nebyla v Paříži tak naladěná jako právě teď. Dokonce má už zase po svém boku trenéra Jana Hernycha, s jehož pomocí tehdy do finále dokráčela.
Alycia Parksová střílela do míčů proti útlé soupeřce na druhé straně sítě plnou parou. Tahle šelma z Atlanty to ani jinak neumí. Markéta Vondroušová nepanikařila, obratně dokázala proměnit soupeřčin destruktivní tenis v sebedestruktivní. Parksová končila se 40 nevynucenými chybami a kanárem. Češka zaťala pěst po vstupním triumfu 6:4, 6:0 za 71 minut. „Byla jsem na ni připravená. Utkaly jsme se koncem poslední sezony na rychlém povrchu v hale a tam mě vystřílela. Věděla jsem ale, že na antuce to bude jiný zápas,“ usmála se třiadvacetiletá Vondroušová.
Seděla před novináři dobře naladěná, na levém předloktí vytetovaný nápis „it is o.k.“, na zápěstí inkoustem vyvedené slůvko „balance“. Její vesmír se právě teď zdá ve velké rovnováze. Od začátku sezony hraje výborně (bilance 22:8) a zůstává zdravá, což rychle zaťuká na dřevo. „Už na betonech se dařilo, a když jdete na antuku s vyhranými zápasy v zádech, cítíte se vážně dobře. Vím, že některé holky na antuce hrají nerady, to já mám psychickou výhodu, že ji mám ráda a ještě víc si na ní věřím,“ rozpráví vdaná paní, která do Paříže dorazila i s manželem Štěpánem.
Loni touhle dobou plánovala svatbu a doufala, že jí po operaci levého zápěstí stihnou sundat sádru včas, aby se vešla do šatů. A na přenosy z Roland Garros raději ani nekoukala. „Tak jsem z toho byla smutná, že chybím. Teď jsem nadšená, že jsem tu a ještě k tomu ve formě,“ nezastírá někdejší první juniorka světa.
Od finále 2019 v Paříži zrovna nezářila. O loňský ročník přišla, předloni ztratila osmifinále s Paoulou Badosaovou, v sezoně 2020 ji už v prvním zápase zle vystřílela pozdější šampionka Iga Šwiateková. Na turnaj však nezanevřela. „Pořád je mým nejoblíbenějším. Ráda vzpomínám na zdejší úspěchy. Tenkrát při finále jsem byla strašně mladá, posunula jsem se herně i v hlavě. Zkušenosti jsou znát. A když teď hraju dobře a mám sebevědomí, chci tu dál předvádět ty nejlepší zápasy,“ vzkazuje soupeřkám tenistka z 60. místa žebříčku.
Rodačce ze Sokolova bude za měsíc čtyřiadvacet, začíná se dostávat na vrchol sil. Kariéru hodlá nakopnout a jde si tvrdě za svým. Kromě velkého talentu je známá také tím, že se u ní trenéři střídají jako apoštolové na orloji. Doma na Štvanici má Jiřího Hřebce, cestující kouče ale točí ve velkém. Po půl roce s Jiřím Fenclem, přestože s ním měla kvalitní výsledky, už má zase nový tým. Lépe řečeno staronový. V Paříži ji stejně jako v roce 2019 doprovází Jan Hernych.
Pověst požíračky trenérů ji netěší a vysvětluje ji po svém. S dvaasedmdesátiletým Jiřím Hřebcem spolupracuje už devět roků, důvěřuje mu a chce s ním trénovat, když je v Praze. Symbióza s cestujícím koučem ne vždy vyjde. „Pan Hřebec mi vždy říkal, že tenisový život je krátký. Pokud se s někým necítím, nemá smysl na nic čekat, jinak to tenisu ubližuje. Někdo řeší, že trenéry točím, ale pro mě je důležité se cítit dobře,“ říká rozjetá Vondroušová, jež se v dalším pařížském kole utká s hvězdou z top 10 Darjou Kasatkinovou.
A pokud vyhraje, nebude to velkým překvapením. „Do takových zápasů už nejdu s tím, že nemám co ztratit. Naopak se čeká, že bych je mohla vyhrát,“ uvědomuje si.
Sama tuší, že může mít po čtyřech letech zase našlápnuto k velkým věcem.
Témata:
Roland Garros, sport, tenis, finále, Atlanta, French Open, Paříž, Markéta Vondroušová, Jan Hernych, Jiří Hřebec, trenér, Iga Świąteková, Sport na Heureka.cz
Související články
