Neúcta k pětce turnaje? Ráda hraju pod radarem, říká Vondroušová
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Pohodový zápas ve skleníku, jak se přezdívá dvorci Simonne Mathieuové stojícím v přilehlé botanické zahradě, svedla ve 3. kole Roland Garros Markéta Vondroušová. Na ochozu vyhrávala dechovka, tribuny byly obsypané. V Paříži se v posledních dnech sice zhusta debatuje, zda není francouzské publikum až příliš agresivní při podpoře svých, česká favoritka mu však nedala ani deko naděje. Přemožitelku Kateřiny Siniakové, Chloé Paquetovou, zkrotila i přes pomalejší koncovku poměrně jasně 6:1, 6:3. A v dalším kole se utká s další sokyní mimo top 100 žebříčku – srbskou kvalifikantkou Olgou Danilovičovou.
Až na vyrovnanější koncovku se zápas jevil být jasně pod vaší kontrolou. Souhlasíte?
„V gamech jsme si docela zahrály, míče jsou tu prostě těžký a výměny se nedají úplně lehce zabít. Ale zápas to byl dobrý. Se vším všudy. Čekala jsem, že Francouzi udělají velký bordel. A taky byl.“
Na tribuně vyhrávala dechovka, fandilo se hlasitě. Ale vše bylo velmi fér, že?
„Rozhodně. Bála jsem se, že mi budou křičet do servisu, bude to takový všelijaký. Překvapilo mě, jak to bylo v pohodě. Jí samozřejmě fandili hodně, ale i když já jsem vyhrála hezký míč, zatleskali mi. Nebylo to nepříjemné prostředí, jak bych očekávala.“
Další zápas vás čeká v neděli, dostala jste se pomyslně do druhého týdne grandslamu. Je to i pro vás hranice úspěchu?
„Sezona byla všelijaká, ani jsem sem nejela s nějakým velkým očekáváním. Člověk chce hrát samozřejmě dobře, ale všechny zápasy jsou fakt těžké. I tyhle, které podle výsledku vypadají jednoznačně. Myslím, že o to víc si všeho vážím. Jsem hrozně ráda, že se to takhle povedlo.“
Už třetí den po sobě jste se na zápas i kvůli dešti dost načekala. Jak se to podepisuje na vaší nervové soustavě? Nevysává to moc sil?
„Kupodivu jsem byla úplně v pohodě. Sice jsem se rozcvičovala asi šestsetkrát, ale nejnepříjemnější bylo, když jsme už šly na kurtu a v půlce cesty nám řekly, že bude pršet a musíme se vrátit do šatny. Už jsem si říkala, že se snad zase nedostanu na kurt. Ale i kdybychom museli čekat až do noci, budu v pohodě. Člověka nabíjí, že vyhrává.“
Když jste viděla program a zjistila, že coby grandslamová šampionka nemáte ani ve třetím zápase kurt se střechou, co jste si pomyslela?
„Říkali nám, že budeme hrát asi na Suzanně nebo na tomhle. Možná si ho vybrala soupeřka, protože tam hrála první zápas. Bylo jasný, že se tenhle kurt zaplní, Suzanna by možná plná nebyla. A i pro hráčky je příjemnější, když je plno. Já s tímhle kurtem nemám vůbec žádný problém. Akorát, že mu chybí střecha.“
Takže vaše nasazení na menší kurty neberete jako neúctu?
„Vůbec, to mi je úplně jedno. Ráda si hraju takhle pod radarem.“ (smích)
Zatím jste měla dvě soupeřky z druhé stovky žebříčku a třetí vás čeká. Jak jste se sžila s rolí, že se od vás postup prostě čeká?
„Teď jde hezky vidět i na Danilovičové, že žebříček neodpovídá skutečnosti. Porazila Collinsovou, teď Vekičovou, hraje fakt dobře a jde z kvaldy. Možná na papíře se zápasy zdají lehké, ale jsou fakt těžké. Na žebříčku podle mě vůbec nezáleží, zvlášť na grandslamech. A i když jdou soupeřky z kvaldy, jsou zase rozehrané a věří si.“
Což bude případ osmifinále a levoruké Olgy Danilovičové. Letos jste ji porazila 2:1 na sety v lednu na United Cupu. Co od ní čekat?
„Tehdy to byl nervózní zápas z obou stran, byl taky první v sezoně, takže to bylo všelijaké. Hrát s levačkou mi úplně nevadí, má i podobný styl jako já - takový nakopnutý forhend a dobře se hýbe. Její zápas s Vekičovou jsem viděla celý a bylo to maso, hrály fakt dobře. Už v sedmnácti vyhrála první WTA titul, pak se trošku zasekla. Ale myslím, že má na to být hodně vysoko. Takže čekám, že to zase bude dřina.“
