Vondroušová se po debaklu smála: Hrála jsem s šílencem, děsivý pocit
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Dokonalý zápas v podání Igy Šwiatekové proměnil Markétu Vondroušovou v komparsistku, která byla ráda, když její part na Chatrierově stadionu po 62 minutách skončil. Vládnoucí wimbledonská šampionka utrpěla ve čtvrtfinále Roland Garros debakl od té pařížské – 0:6, 2:6.
Pod intenzivní palbou ostrých úderů byla Markéta Vondroušová od úvodních chvil čtvrtfinále. Levé rameno masivně zatejpované, na druhé straně protivnice, která po utkání prohlásila: „Celý zápas jsem byla v zóně.“ Výborně naladěná Iga Šwiateková hrála ve svém pařížském obýváku perfektně – 24 winnerů, pouze 8 nevynucených chyb. Česká tenistka se mohla takovému představení na tiskové konferenci jen nevěřícně smát.
Markéto, na kurtu jste možná nikdy v kariéře nevypadla tak bezradně jako teď. Jak vám bylo?
„Úplný šílenství. Ona je na antuce úplně odskočená od všech, je strašně těžký proti ní vyhrát míč.“
A ještě ke všemu Šwiateková opakovaně trefovala lajny, hrála téměř dokonale.
„Má za sebou spoustu vyhraných zápasů, je to vidět na jejím sebevědomí. Samozřejmě člověku úplně nepomůže, když je to 0:6 a jí skoro všechno padá na lajnu. Navíc i dobře podávala, v některých fázích přes 190. Takhle holky až na výjimky neservírují. Člověk pak na kurtu cítí, že nemá co nabídnout. Jakmile si z prvního úderu neuděláte tlak, máte velké problémy.“
První game jste uhrála po 37 minutách zápasu a sklidila za to velký aplaus. Ulevilo se vám, že nedopadnete jako v předchozím kole Ruska Potapovová, která odešla se dvěma kanáry?
„Člověku se uleví. Protože jinak je to úplně děsivý pocit. Hrajete dobrý turnaj, ani teď jsem se na kurtu necítila nějak šíleně. Jenže ona vrací všechno šíleně rychle, servíruje, vymetá každý roh kurtu. Fakt je to, jako byste hráli s nějakým šílencem. (smích) Na psychiku je to nápor. Zahrajete dobrý míč a stejně se vám to vrátí stejně dlouhý a rychlý. Pak už člověk upadá do stavu, kdy je úplně vyřízený. Až od vyhraného gamu už jsem se začala trochu chytat, měla jsem i brejkbol. Člověk si řekne, že z kurtu odejde alespoň s trochu lepším pocitem.“
Dokážete se oprostit od debaklu s ufonem a říct si, že máte za sebou povedený turnaj?
„Za poslední dva týdny jsem moc ráda. Pomůžou mi, čtvrtfinále je skvělý. Jo, dostala jsem v posledním zápase strašně, ale bylo to spíš tím, že ona hrála výborně a většinu míčů si uhrála, než že já bych předvedla nějakou hrůzu.“
Za méně než měsíc vás čeká další výzva – obhajoba wimbledonského titulu. Těšíte se?
„Určitě. Chci k tomu takhle přistupovat. Můžu si zahrát hned první kolo na centru. Minulý rok jsme kolem něj před turnajem šli a říkali si s Herňou (koučem Janem Hernychem), že to se nás nikdy týkat nebude. A teďka jo, což je moc fajn. Beru s sebou rodinu, budeme bydlet i ve stejném baráku jako posledně. Bude fajn si to takhle připomenout. Těším se moc.“
Věříte, že vás nesemele tlak?
„Až dorazím do Londýna, tlak asi bude znát. Ono to bude hodně o tom, jak se budu cítit na turnajích před tím. Tráva je docela zrádná. Důležitý bude zase pohyb na ní. Máme blízko Prahy jeden travnatý kurt, takže se tam asi vydáme na trénink. A pak budu hrát jeden dva přípravné turnaje. Mám přihlášený Berlín a Bad Homburg. Obecně musím říct, že se na trávu těším. Hlavně si to chci užít. Wimbledon se mi už povedlo vyhrát a tenhle ročník bude už taková odměna.“
Po něm se do Paříže vrátíte zase na olympiádu…
„Tak na tu se teď po posledním zápase moc netěším. (smích) Ba ne, jsem ráda, že jsem se tady nakonec probojovala na velké kurty, zahrála si i na nich. Návrat z trávy na antuku bude zase změna, ale moc ráda reprezentuju, těším se na olympiádu taky moc.“
Jaké soutěže budete hrát?
„Uvidíme, kdo všechno z Čechů se tam dostane. A taky, jak na tom bude Kája Muchová. Podle toho se bude rozhodovat. U Jirky (Lehečky) taky nevím, jestli bude úplně ready. Všechny tři soutěže bych asi ale hrát nechtěla, to už by bylo až moc náročný.“
