Já jsem Kuba. Supertalent! Bubeník Menšík (17) ohromuje New York
Český mužský tenis vytrhl v roce 2023 z nepříjemně dlouhé letargie Jiří Lehečka. A na konci roku o sobě dává vědět ještě větší talent. Obrazně i ve skutečnosti. Prostějovák Jakub Menšík shlíží na svět z výšky svých 195 centimetrů, pár dní před osmnáctinami se chystá na 2. kolo US Open a počíná si při tom nonšalantně. Ostatní žasnou, on se baví. Šťastná povaha, silná hlava a úžasné fyzické parametry, díky nimž tak mladý servíruje už přes 210 kilometrů v hodině. Není divu, že s ním již kapitán Jaroslav Navrátil kalkuluje jako s dvojkou pro blížící se Davis Cup.
První, čeho si v přítomnosti Jakuba Menšíka všimnete, je jeho postava. Měří 195, působí ale ještě vyšší. Vyzařuje z něj aura, síla osobnosti, i když má ještě školní věk. „Ten kluk je monstrum,“ žasnou zahraniční kolegové. Když na grandslamu prorazí někdo v sedmnácti, všichni zbystří. Tak jako před pár lety v případě Carlose Alcaraze. Menšíkův strop není níž, byť jeden povedený turnaj, ač hned premiérový grandslamový, nelze přeceňovat.
Z drobných událostí však dáte dohromady zajímavou skládačku. V úvodním kole kvalifikace srazil Fabia Fogniniho. Prchlivý Ital už v šestatřiceti není hráčem, jakým býval, přesto do New Yorku nepřiletěl na výlet. Českému zelenáči uštědřil v první sadě příděl 6:1, aby další dva sety stejným skóre prohrál. „Ivan Lendl mi líčil, že seděl po zápase v šatně s Murraym a Fognini byl neskutečně naštvaný. Jenže taky prý prohlásil: Ten kluk může být výborný!“ vypráví Miroslav Černošek, v jehož prostějovské stáji místní rodák Menšík stoupá vzhůru.
Před úvodním kolem hlavní soutěže byl Menšík tázán, co říká na úvodního soka Francouze Gregoira Barrereho, světovou devětapadesátku. „Průměr,“ opáčil. Ne arogantně či ve zlém, jen z pozice kluka, který si je vědom svých kvalit, střízlivě zhodnotil situaci. A pak triumfoval 6:4, 4:6, 7:6 (1), 6:2. Nehroutil se, že mu smolně utekla druhá sada. Mač zlomil v tiebreaku té třetí. „V něm jsem ho úplně rozbil. Pak už jsem viděl, že ztrácí fyzicky i mentálně. Měl jsem ho na lopatě,“ usmál se. Na všechny čtyři Francouzovi brejkboly v zápase trefil první podání, vytáhl to nejlepší, když nejvíc potřeboval. „To dělá velké hráče,“ ví Černošek.
Menšík dělal krok do neznáma. První mač kariéry na tři vítězné sety v něm budil otázky. „Myslel jsem si, že budu potřebovat šetřit síly, ale postupně jsem se na to přestal upínat. Nebyl jsem nervózní. Užíval jsem si každou výměnu. Vlastně žádná věda,“ hlásil, zatímco jeho maminka Kateřina si prý v New Yorku povzdechla, že všem kolem hrozí nervozitou žaludeční vředy, jen Kuba je vysmátý. Ne nadarmo se říká, že šampion se nedá vychovat, ale musí se narodit. A zdá se, že pokud něco odděluje Menšíka od občas až moc přemýšlivé české jedničky Jiřího Lehečky, je to povaha. Zdravou drzostí a sebevědomím naplňuje představu o happy gangsterovi, ideálním tenisovém prototypu. „Ale taky se ohromně snaží, neztrácí koncentraci na svůj cíl,“ vyzdvihuje Černošek.
Menšík zaujal loni při finále Australian Open. Během brutálním duelu, jenž trval pro juniory likvidační 3 hodiny a 43 minut, se vydal natolik, že ho kvůli křečím odváželi z kurtu na kolečkovém křesle. Náplast na porážku utišil fakt, že zaujal svůj idol Novaka Djokoviče a ten už ho dvakrát pozval na společnou přípravu do Srbska. Při prostějovském challengeru si zase letos střihl exhibici se svým dalším vzorem Tomášem Berdychem. Mělo jít o symbolické předání žezla klukovi, jenž už se na to léta připravuje.
V dobře fungujícím zázemí. Táta je z oboru IT a synovi připravuje analýzy zápasů. Máma, někdejší marketingová ředitelka velké společnosti, je považována za hlavu rodinného týmu. Už roky Menšíka se zaujetím cepuje trenér Tomáš Josefus, má i svého mentálního kouče Dragana Vujoviče. „Hraju na bicí, doma mám sestavu bubnů. V minulosti jsem se věnoval mikromagii, nějaká kouzla a triky s kartami bych ještě zvládl. Rád také sleduji basket a NBA, v poslední době mě chytil golf,“ představoval mladík své mimosportovní zájmy.
Loňský rok zakončil sérií 15 výher a třemi tituly na malých turnajích v Řecku a Egyptě. Sezonu startoval v páté stovce a na ledničku si napsal číslo 200. Tak hluboko se chtěl posunout. „Hlavně jsem chtěl být ale na US Open,“ říká. Vpád do dvoustovky přišel v červenci, na US Open má už za sebou čtyři výhry a posune se minimálně k 160. místu. Nikdo mladší před ním v žebříčku není. Vždyť teprve v pátek oslaví Menšík osmnáctiny a třeba bude stále ještě v turnaji, jak si bojovně přál už v neděli. I příští soupeř, francouzský kvalifikant Titouan Droguet (171. na ATP), může poznat sílu českého supertalentu.
Jakub Menšík |
věk: 17 (1. září 2005, Prostějov) |
