Nemocná a poražená Kvitová: Fanoušci nemuseli tleskat mým chybám
PŘÍMO Z NEW YORKU | O night session při US Open mluvívají tenisté jako o vrcholném zážitku. Petra Kvitová by si ten svůj z 2. kola raději odpustila. Do postele chodí obvykle brzy, navíc se momentálně pere s vleklou zdravotní indispozicí. Pocta nočního mače na Ashově stadionu pro ni byla spíš za trest. Stejně jako soupeřka – ostřílená dánská běžkyně Caroline Wozniacká prahnoucí ve třetím turnaji po comebacku po velkém skalpu. A také ho získala, Kvitovou za dvě hodiny uběhala 7:5, 7:6 (5).
Petro, kde se zápas lámal?
„Hned na začátku. Necítila jsem se nejlíp, přišlo mi, že balóny neletí. I centrkurt se mi zdál pomalejší. Přesto jsem v prvním setu vedla a nedokázala si náskok udržet. Caro zahrála trošku líp, šla na kurt bez nervů, neměla co ztratit. Fakt musím říct, že hrála dobře. Klobouk dolů.“
Co vás trápilo?
„Bojuju se zdravím už celý měsíc, nastupovaly jsme ještě k tomu pozdě večer. Energie mi chybí. Jak kašlu, mám zaťaté celé tělo. Je to boj s tělem a pak i myslí. I tak jsem se ze sebe snažila vytřískat, co to šlo. Nestačilo to.“
Když člověk není fit, tak čelit běžkyni Wozniacké není ideální.
„A navíc mi přišlo, že balóny fakt nelítaly. Měla jsem mít převahu v agresivitě, ale nebyla tam. Jak mi chyběla energie, nemohla jsem se do míčů opřít.“
Ani newyorské publikum vám extra nepřálo.
„Na centru byl od začátku strašný kravál, jak ve vosím hnízdě. Pak se na tenis těžko soustředíte, když pořád slyšíte nějaké hlasy. Když jsem to řešila s rozhodčí, odpověděla mi, že to lepší nebude. Takže super. Chápu, že diváci byli trošku na straně Caroliny, ale nemuseli tleskat, když jsem zkazila první servis. Byl to zkrátka divný zápas.“
Vede se debata, zda by tenis neměl brzdit s ponocováním. Má se program lépe přizpůsobit?
„Přijde mi, že začínáme hrozně pozdě. Night session by měla startovat alespoň v šest, ne v sedm. Teď jsem měla štěstí, že hrál před námi Tiafoe tři rychlé sety, i tak je ale nastupovat na kurt v devět hrozně náročný. Jsem člověk, co chodí spát v deset. Jasně, hrát night session v New Yorku je krásné, elektrizující a všechno… Ale jaký to je nápor na tělo! A ani nevím, jestli si fanoušci tenis takhle do noci užívají. Myslím, že by se nad tím měli zamyslet, jak pokračovat dál.“
Zdravotní obtíže vás přepadly již na prvním turnaji severoamerického tripu v Montrealu. Ameriku jste si protrpěla. Těšíte se domů?
„Když se vyhraje, je to super. Když prohrajete, můžete se těšit domů. A tam já se po měsíci v Americe momentálně těším. Musím vyléčit průdušky, protože bych v tomhle stavu nechtěla hrát dlouho. Snad to přejde časem, nebo půjdu na vyšetření. Každopádně už mi to stačilo.“
Jakou máte představu o zbytku sezony?
„Pořád mám přihlášenou Guadalajaru a dva turnaje v Asii, kam se fakt těším. (ironicky) Teď nevím… Je to hodně cestování, ani letadlo mi nedělá na průdušky dobře. Uvidím, co mi řeknou doktoři.“
