PŘÍMO Z LONDÝNA | Krátce před čtyřiadvacátými narozeninami slaví Marie Bouzková kariérní milník – čtvrtfinále Wimbledonu. Zážitek, zkušenosti ani minimální jistou odměnu 310 000 liber (8,83 mil. korun), z níž však nechá skoro půlku na daních v Británii, jí nikdo nesebere. Ale co body, které WTA pro všechny úspěšné hráčky ve Wimbledonu tak velkopansky zahodila, když trestala turnaj za vyloučení Rusek a Bělorusek?
Už před čtvrtfinále proti Uns Džabúrové mohla Marie Bouzková usínat s tím, že se příští pondělí probudí a u jejího jména bude svítit poznámka – nové kariérní maximum. Zatím jím je 46. místo ze srpna roku 2020.
Aktuálně jí patří 66. příčka na světě a po odečtení wimbledonských bodů z loňského ročníku všem tenistkám se posune o pět míst výš. To je jen slabá náplast na to, co by mohlo být, kdyby…
Bouzková bude mít po Wimbledonu na kontě 931 bodů. Grandslamové čtvrtfinále je za normálních okolností honorováno 430 body. Pokud by je získala tak, jak si je na londýnské trávě také vybojovala, vlétla by poprvé v životě do top 40 pořadí WTA Tour. Cca někam k 35. místu.
Není to zanedbatelný rozdíl. S tímhle žebříčkem by se dostávala spolehlivě přímo i na ty největší turnaje kategorie 1000, na rok by měla bodový polštář. Mohla být nakonec i mezi nasazenými pro US Open a mít jistotu, že v prvních dvou kolech nepotká jinou nasazenou.
Takhle má kvůli diskutabilní politice WTA prázdné ruce. Na smůlu či příkoří, to ať si každý vybere sám, reagovala však věčně pozitivní dívka po svém. Už po vítězném 3. kole prohlásila: „Absence bodů mě vůbec nemrzí. Co jsem si v průběhu tohoto týdne prožila, se nedá ničím vyvážit. Věřím, že zkušenosti, které jsem posbírala, využiju na dalším grandslamu, kde už zase body budou.“
Džabúrová po postupu do prvního semifinále grandslamu v kariéře: „Jsem přešťastná, zvlášť, že se to povedlo na tomhle kurtu. Snad bude moje cesta pokračovat. Věděla jsem, že proti Marii se na každý míček nadřu, naštěstí jsem se po prvním setu probudila.“
Vřelé obětí, úsměvy obou u sítě. Dvě nejpopulárnější holky ze šatny se mají rády.
Hotovo, 6:3, 1:6, 1:6. Marie Bouzková jako první hráčka vzala na Wimbledonu světové dvojce set, pak už to byla ale lavina z Tunisu.
Až se příště narodím, chci mít na tenis tak šikovnou ruku jako Uns. Tunisanka nepřestává kouzlit, pošesté bere Bouzkové servis, vede 5:1 a jde podávat na postup do semifinále.
Britové šílí z postupu Camerona Norrieho do semifinále, ale my máme jiný zápas!
Tak přeci je tu naděje, krvácení zastaveno a Maruška snižuje čistou hrou při podání soupeřky na 1:4.
Osmý prohraný game za sebou, Džabúrová kontroluje zápas, vede 4:0 ve třetím setu a jde podávat. Tohle už bude chtít malý zázrak.
Maruška zavírá na židli oči, popíjí ze své obří Bouzie Bottle. Snad nějakou živou vodu.
Džabúrová je v ráží, její kraťasy jsou smrtící, pomáhá si i podáním. Teď jí vyjde, na co sáhne. 0:3.
Bouzková předvádí možná výměnu turnaje - na síti podklouzla, na kolenou míček vrátila a pak světovou dvojku prohodila. Svůj game však prohrává, ač už vedla 40:15. Češka prohrává 0:2.