PŘÍMO Z LONDÝNA | V kariéře úspěchů Markéty Vondroušové je zatím Wimbledon bílým místem. Čerstvě čtyřiadvacetiletá tenistka však vyspívá, zlepšila podání, zrychlila údery, na zeleném se čím dál lépe hýbe. Existují povzbudivé signály, že by mohla projít podobnou evolucí jako kdysi Lucie Šafářová, taktéž levoruká tenistka, jež se od nechuti k trávě propracovala až do wimbledonského semifinále v roce 2014. Možná, někdy… Letos je Vondroušová v All England Clubu ve 2. kole, když Američanku Peyton Sternsovou přemohla 6:2, 7:5.
Gratulace k druhé výhře kariéry ve Wimbledonu. Začínáte brát turnaj na milost?
(smích) „Před trávou jsem si říkala, že to na ní chci zlomit. Začala jsem k ní přistupovat s otevřenější myslí. Jsem ráda, že se mi dařilo už v Berlíně (postup do čtvrtfinále), i tady je pro mě každý zápas super. Myslím, že na trávě se musí člověk prostě vyhrát. Už na ní mám pár turnajů za sebou, takže už se to trochu zlepšuje.“
Možná byste mohla být podobný případ jako Lucie Šafářová.
„Třeba… Snažím se to v hlavě dobře nastavit. Uvědomit si, že nejde vyhrát každý zápas 6:3, 6:1. Na returnu bojujete o každý míč, musíte se víc soustředit na servis a celkově se s trávou smířit. Některé gemy na returnu jsou rychlé, třeba ani nedostanete míček do kurtu.“
V čem se na trávě hlavně zlepšujete?
„Myslím, že pro mě byl zásadní pohyb, který v předešlých letech nebyl dobrý. Teď se na trávě cítím mnohem líp. Obvykle jsem zvyklá se hýbat dobře, ale na trávě to tak nebylo. Už teď v Berlíně jsem ale cítila, že se na trávě můžu hýbat normálně. A velmi důležitý je servis, který jsem taky vylepšila.“
Celá vaše tenisová evoluce směřuje k agresivnějšímu pojetí. I to pomáhá, ne?
„Určitě. A taky umím hrát čopy i kraťasy, jen je potřeba se vše naučit správně využívat. Na trávě je někdy lepší zahrát čop než normální úder, na to musím myslet.“
Před Wimbledonem jste se nečekaně odhlásila z generálky v Eastbourne. Co se přihodilo?
„S Kačkou Siniakovou jsme hrály v neděli v Berlíně finále debla. Trochu mě pobolívalo tříslo. V pondělí byl přelet a v úterý bych hrála. Proto jsem si řekla, že si dám raději dva dny doma a ve středu sem poletím trénovat. Chtěla jsem být fit na Wimbledon, ne se někde jinde dodělat a zase třeba nehrát.“
Navíc jste mohla doma oslavit středeční narozeniny.
„To bylo fajn. V úterý jsem byla s našima na večeři v Praze a ve středu ráno jsme letěli. Takže mi tu Herňa udělal večeři a to bylo vše. Každý rok jsem na narozeniny pryč, byla to fajn změna.“
Jaké narozeninové menu vám kouč Jan Hernych v Londýně připravil?
„Salát. Abych nebyla moc tlustá.“ (smích)
Jan Hernych sám hrával na trávě nejlíp. Přenáší to i na vás?
„Snaží se. Vím, že na trávě hrál dobře. Naše hry jsou ale rozdílné, takže není lehké na mě tu hru přenést. Pomohl mi ale uvědomit si, co na trávě hrát a co ne. Musíte tady prostě víc riskovat.“
Ve 2. kole proti dvanácté nasazené Rusce Veronice Kuděrmetovové to bude potřeba, že?
„Dost těžký los, zvlášť na trávě. Porazila jsem ji v Miami, ale beton je jiný. Tráva jí strašně sedí. Podává dost dobře, hrála finále teď v Hertogenboschi. Bude to fakt těžký, asi jeden z nejtěžších losů, které mohly na trávě být. Ale na trávě je to o pár míčích, takže stát se může cokoli.“
Témata:
sport, tenis, Praha, Londýn, Berlín, Lucie Šafářová, All England Lawn Tennis and Croquet Club, Markéta Vondroušová, Jan Hernych, Tráva, Veronika Kuděrmetovová, Tenis na Heureka.cz
Související články
