Video se připravuje ...
Na pár dní se stal nejslavnějším hlídačem koček na světě. Štěpán Šimek (26), manžel Markéty Vondroušové, po celý Wimbledon doma v Praze pečoval o rodinného mazlíčka Frankie, bezsrsté plemeno sphynx. O finále však přijít nemohl a pak celý omámený v Londýně vstřebával, co se jeho dívce, s kterou chodí osm let a loni se vzali, podařilo. O tom všem se poklidně vystupující projektový manažer v IT firmě pár desítek minut po titulovém mači rozvyprávěl.
Jak se cítí manžel wimbledonské šampionky?
„Zatím je to hlavně šok a nevím, jak se s tím srovnat. Mám samozřejmě obrovskou radost, ale především jsem v šoku. Nikdo to nečekal, i když Maky má výbornou sezonu. Některé turnaje se povedly, jiné méně. Ale už nějaký čas na ní pozoruji obrovský posun v hlavě. V té se hrozně zlepšila, a proto vždy čekám, že bude hrát dobře. Ale že vyhraje Wimbledon, to jsem teda nečekal…“
Jak pozorujete, že posílila svou mysl?
„Třeba ve finále to bylo extrémně vidět. Hrát finále Wimbledonu tímhle způsobem, každý game stejně bez jakéhokoliv výpadku? Neskutečné. Ano, na první mečbol dala dvojchybu, ale při druhém šla na síť a ukončila zápas. Touhle absolutní konzistencí a klidem si vyhrála celý turnaj.“
A z vás se stal nejslavnější hlídač koček na světě.
(smích) „Jo, tak na dva dny jím teď asi budu. Je to sranda, ale my tyhle starosti řešíme s naší kočkou pořád. Pokaždé, když někam vyrazím, musíme mít hlídání. Ale to jsou příjemné starosti.“
Kdo hlídal Frankie?
„Máme jednu výbornou a vstřícnou paní hlídačku. Když jsem jí napsal ve čtvrtek večer, v pátek odpoledne už byla u nás.“
Vaše kočka nevydrží sama doma jako jiné?
„Frankie není vůbec samostatná, naopak je hrozně společenská a aktivní. Byla by hodně smutná, kdyby byla doma chvíli sama. I když byt už nám skoro celý zničila. Teď, když nemá co ničit, už je to víc v klidu.“
Jakými slovy jste vyprovázel Markétu na finále?
„V poslední chvíli si už nic zásadního neříkáme. Hlavně jsem chtěl, aby si finále užila, byla v pohodě a zápas ji bavil. To je pro ni nejdůležitější. Když jde na kurt a uvědomuje si, že tenis není jen práce ale i zábava, hraje nejlíp. Sport má opravdu ráda, nicméně tohle nastavení je v těžších chvílích složité udržet. Teď to podle mě zvládla a je to velký důvod takového úspěchu. Dokázala si tenis užívat.“
Které Češky dokázaly získat tenisový grandslam? Čtyřikrát triumfovala Mandlíková, ale…
Video se připravuje ...
Mluvili jste spolu i při kritické situaci ve čtvrtfinále proti Jessice Pegulaové. Markéta prohrávala 1:3 ve třetí sadě, přišla pauza, zatahovala se střecha. Prý jste jí pomohl. Jak?
„Nebylo to tak horké. Maky sice anglicky na tiskovce říkala, že jsme spolu mluvili po telefonu, ale jen jsme si psali. A nebylo to tak, že bych jí dal nějakou světobornou radu, spíš si u mě mohla postěžovat. Vychrlila na mě všechno, co je špatně.“
A vy jste jí to odkýval.
„Napsal jsem jí: Jasně, jasně, ale myslím si, že hraješ dobrý zápas a ještě není prohraný. Soupeřka ti taky může pomoct, protože už jde o hodně.“
Jste partnery již léta, můžete sledovat, co všechno Markéta tenisu dává. Jaká to je porce?
„Co tak sleduji, tak Maky je oproti ostatním hráčkám specifická v tom, že tenis nebere jako práci. Ona jím žije. Na turnaji odehraje dva zápasy za den a na hotelu si pak pustí tenis. Dál kouká na ostatní zápasy a hrozně ji to baví. Možná to je špatně, ale zároveň je vidět, jak sportem žije. A to je podle mě hrozně výjimečné.“
Protože se nemusí nutit do tréninku.
„Přesně tak. Když se podívám na její každodenní život, nevypadá jako dřina. Nepřijde vám, že by se každý den dřela a trpěla. Ji sport prostě baví. Chce ho dělat a zároveň jí jde.“
Má ráda i jiné sporty, viděl jsem vás loni, jak se společně jdete v Praze podívat na mužský EuroBasket.
„Je to tak. Má ráda všechny sporty a zároveň jí všechny jdou. To je trochu nefér.“ (smích)
Vy jste sám tenis hrával. Rozumíte díky tomu její kariéře trochu víc, rozmlouváte o ní?
„Já hrál tenis o osmnáct úrovní níž, určitě se s ní nemůžu vůbec srovnávat. Na druhou stranu mám díky tomu pochopení. Vím, že když se prohraje zápas, je člověk nepříjemný. Je to nápor na mentální stránku. Takže pro ni mám v některých věcech větší pochopení než někdo, kdo tenis nehrál. Ale určitě nejsem ten, kdo by jí tenisově mohl radit.“
Vy jste ale nebyl špatný tenista, ne? Kam až jste to dotáhnul?
„Třeba s Maky jsem nikdy neprohrál. (smích) Nééé, já hrál do dorostu jen na české úrovni.“
Zmínila, že máte den po finále první výročí svatby. Zahřeje u srdce, jak se vše sešlo?
„Mysleli jsme na to, je to prostě krásný. A zároveň když si vzpomenu, jaké jsme měli myšlenky v době svatby… Maky měla zrovna sundanou sádru, nevědělo se, jak bude hrát, jestli se někdy ještě plnohodnotně vrátí. Že za rok vyhraje Wimbledon? To je nelidský, prostě pro mě úplně nepochopitelný.“
Měla Markéta během potíží se zápěstím černé myšlenky?
„V jednu dobu, když se zranění začalo řešit, přišla chvíle, kdy nikdo moc nevěděl, co dělat dál. A jestli s tím vůbec jde něco dělat. To byly hodně černé okamžiky. Opravdu ve vzduchu visela otázka, jestli vůbec ještě bude moct hrát.“
Držel jste ji v těžkých časech?
„Snažil jsem se o to. To je jediné, co jsem mohl dělat. A zároveň je to moje, v uvozovkách řečeno, práce jako jejího manžela. Teda tehdy ještě přítele. Snažil jsem se ji povzbudit a možná to pomohlo.“
Chválil jste Markétu za ledový klid během nejvypjatějších zápasů Wimbledonu. Je flegmatik i v osobním životě?
„Je flegma, pokud nejde o nějakou soutěž. Jakmile se něco začne počítat na body a výhry, jde všechno stranou. A situace začíná být hodně vyhrocená.“
Pak máte italskou domácnost?
„Nééé, my spolu radši nic nehrajeme, abychom měli klid.“
Co o ní ještě prozradíte jako o člověku?
„Má ráda svůj klid. Někdo rád chodí na večírky, slaví, pořád něco zapíjí s hromadou kamarádů. Maky je klidnější, radši si doma pustí seriál a tak si odpočine víc než třeba s alkoholem. Je v tomhle ohledu relativně klidný člověk až introvert.“
Proto jí tolik vadil poprask, který se kolem její osoby strhl před čtyřmi lety po finále Roland Garros. A teď bude ještě hůř.
„No ono už docela zle je. Začalo to od čtvrtfinále, po semifinále už šlo o úplný extrém. I já jsem byl ze všeho shonu úplně hotový a ještě pořád jsem. Bylo to pro mě náročný a vůbec si nedokážu představit, co to bylo pro ni.“
Co se dělo?
„Přichází ohromné množství zpráv, ozývají se sponzoři s nabídkami, tlak sílí a člověk chce být zároveň ready na zápas, musí odpočívat. Rodina a kamarádi, všichni, co má ráda, chtěli přijet. A někdo musí zařídit lístky a všechno možné dál. Byl to strašný hukot. O to víc nechápu, jak zvládla finále, protože já byl v pátek večer úplně vyždímaný. Tak vyždímaný jsem možná ještě nebyl, a to jsem všechno jen sledoval zpovzdálí. Večer jsem se málem pozvracel z toho, jak mi bylo šoufl z únavy a nervozity. Maky je to evidentně úplně jedno. Ta si jde zahrát tenis a je ráda.“
Zvládne zájem, který teď přijde?
„Velká výhoda je, že už zažila finále Roland Garros i olympiády. I když tohle je ještě o něco víc, takže uvidíme. Budu se jí snažit co nejvíc ulehčit a pomoct, aby jí všechen zájem tenis neznechutil.“
Související články
