Marie Sehnálková
20. července 2023 • 09:55

Vondroušová bez sponzora. Oblečení jí dělá kamarádka, tvoří z cákanců

Autor: Marie Sehnálková, inf
Vstoupit do diskuse
3
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
PRVNÍ DOJEM: Že Třinec nemá nohy? Omyl. Pardubice tíhu neunesly
Speciál o Slovácku. Co kouč a kádr? Svědík do Baníku či Plzně? Posunul se, říká Nguyen
VŠECHNA VIDEA ZDE

Je jednou z mála světových hráček, která nemá zajištěného sponzora oblečení. Důvod? Novopečená wimbledonská vítězka Markéta Vondroušová dává přednost osobitým módním kouskům designérky Kateřiny Maršounové. „Když řekla, že chce hrát v naší značce, myslela jsem si, že si dělá srandu,“ říká umělkyně, která pro českou hvězdu připravuje originální oblečení pocákané barvou.



Jak jste s Markétou seznámily?
„Zrovna mi pár dnů zpátky psala kamarádka, která tenis úplně nesleduje, že gratuluje ségře k Wimbledonu. Tak jsem ji musela opravit, že to není moje ségra. (směje se) Myslela jsem, že tuhle otázku dostanu, takže jsem dopředu zapátrala. Dokonce jsem Markétě i psala a ptala se jí na to. Ona je takový ten člověk, kterého berete už jako automatickou součást života, takže si ani nepamatujete, jak k tomu došlo. Nakonec jsme se ale společně dobraly výsledku. Po finále na Roland Garros v roce 2019 nás propojil její manažer. Říkal mi: Hele Markéta hledá něco zajímavého, má ráda módu, mohlo by se jí líbit, co děláš. Nechtěla bys jí vyrobit pár věcí?“

Markétu jste tedy před tím znala jen z médií?
„Ano, už jsem o ní slyšela. Pocházím ale z hokejové rodiny, takže u nás tenis nikdy nebyl úplně číslo jedna. Každopádně propojily jsme se a já ji oslovila, jestli pro nás nechce nafotit kolekci. Souhlasila. Když jsme se pak viděly poprvé, hrozně jsme si sedly. A to jsem přitom o 11 let starší.“

Co máte společného?
„Určitě nás hodně spojuje stejný smysl pro humor a asi i to, že ani jedna nejsme úplně typické Češky. Já žila 12 let v zahraničí, ona zase celý život objíždí mezinárodní turnaje. Asi i díky tomu máme hodně podobný pohled na svět. No a samozřejmě nás spojuje i láska k módě.“

Jak byste Markétu popsala?
„Skromná a reálná. Tím, ale nemyslím, že by se nějak upejpala nebo byla šedá myš. Naopak. Je sice skromná, ale moc dobře zná svoji cenu. Tohle je podle mě kombinace, která není úplně obvyklá. Taky se mi líbí, jak si dokáže jet svoji lajnu. Má naprosto klidnou hlavu. Řada sportovců využívá třeba služeb mentálního kouče. To Markéta vůbec. Když začala letošní sezona, byla po zranění a neměla k sobě skoro žádný tým. Tak se prostě sbalila a odjela na turnaj sama. Člověka, který je se sebou srovnaný tak jako ona, jsem snad ještě nepotkala. Vždycky když se s ní bavím, mám pocit, že je to někdo daleko starší. Vůbec mi nejde do hlavy, že je jí čerstvých 24. Je to za mě opravdu originální holka a jsem přesvědčená, že dřív nebo později bude světová jednička.“

Kdy jste se rozhodla založit vlastní značku oblečení?
„Jak jsem říkala, žila jsem 12 let v zahraničí, kde jsem si udělala dva postgraduální tituly z komunikační vědy a digitálního marketingu. Když jsem se v roce 2012 vrátila do Česka, začala jsem u nás konzultovat digitální marketing. Jenže po třech letech jsem z toho byla úplně vyhořelá. Sítě u nás byly na rozdíl od zahraničí v úplném zárodku. Bylo pro mě neskutečně vysilující pořád to všem vysvětlovat dokola. Když jsem si procházela touhle profesní krizí, zemřela mi do toho babička. De facto mě vychovala a měla na můj život obrovský vliv. To pro mě byl impuls, abych si řekla: A dost. Obrátím si život vzhůru nohama a budu dělat už jen věci, které mě udělají šťastnou. No a takhle vznikla moje značka oblečení Project Rehab. Vlastně i ten název – v překladu rehabilitace – v sobě ten příběh ukrývá. Od toho se odráží i celá filozofie značky. Chci podporovat každého, kdo se chce odtrhnout od masy a být svůj.“

Jak byste popsala módní kousky, které vytváříte?
„Dělám ručně malované oblečení. Jsou to v podstatě takové barevné cákance, které občas doplním i nějakým nápisem. Každý kousek je originál a existuje jen jeden na světě. Vyvinuli jsme na to speciální barvy, které drží nejen na běžném oblečení ale třeba i na teniskách, obalu na rakety nebo kolečkových bruslích. Já tomu sice říkám barvy, ale je to v podstatě takový tekutý gumový materiál. Lidi jsou vždycky překvapení, když ten produkt pak vidí naživo. Není to totiž akrylová barva, kterou používají klasické konvenční značky v masových kolekcích.“

Když malujete oblečení pro Markétu, máte od ní volnou ruku, nebo vám do toho mluví?
„Půl na půl. Naštěstí se na tom ale většinou shodneme. Samozřejmě její přání je na prvním místě. Například když hrála Billie Jean King Cup, dávali jsme tam hodně modrou a bílou, aby to bylo v národních barvách. Když se hrála antuka, tak jsme zase přidávali víc oranžové, aby to ladilo ke kurtu. Wimbledon byl teď paradoxně první turnaj sezony, kde Rehab neměla. Podle pravidel totiž nemohla vystoupit v kontrastních barvách. Jediné, co od nás měla, byla tréninková tílka. Na centrálním kurtu musela být opravdu all white.“

Jaká je Markétina oblíbená barevná kombinace?
„Teď se jí hodně líbí neonky.“

Jak to chodí v praxi? Markéta dostane nějaké oblečení od sponzorů, to vám předá a vy ho nazdobíte?
„Zrovna se to sešlo tak, že Markéta před sezonou hledala nové sponzory oblečení. Žádná z nabídek od známých sportovních značek ji ale příliš neoslovila. Říkala mi, že by nejradši hrála v Rehabu. Já jí na to odpověděla, ať neblbne. Nikdy bych si neodpustila, kdyby se tím připravila o nějakou dobrou nabídku od sponzorů. Hrozně dlouho jsem si říkala, že to asi stejně nemyslí vážně a že mi chce jen udělat radost. Pak jsem ale pochopila, že do toho opravdu chce jít. Problém byl ale v tom, že Project Rehab nevyrábí funkční oblečení. Nakonec se to, ale vyřešilo tak, že si Markéta nakoupila sportovní věci od jedné kanadské značky, kterou máme obě rády a která má top materiály. Ty věci mi odvezla do ateliéru a já jsem jí je pomalovala. Výsledek jsme si obě zamilovaly a v budoucnu chystáme i společnou kolekci sportovních tílek a triček.“

Říkala jste, že pocházíte ze sportovní rodiny. Jaký vztah máte k sportu vy osobně?
„Můj táta zakládal Jágr tým s Jardou Jágrem, takže já od nějakých šesti let vyrůstala v prostředí tehdejšího Jágr týmu. Pak s Petrem Svobodou, střelcem zlatého gólu z Nagana, začali působit jako hráčští agenti, a to vlastně pořád trvá. Petr měl pak na starosti NHL a táta Rusko a Čechy. Jejich hráči byli Kuba Voráček, Pavel Kubina, Jirka Hudler nebo třeba Martin Růžička. Moje maminka hrála zase pozemní hokej, v kterém reprezentovala Česko. Já jsem se nakonec vydala v jejích šlépějích a 15 let jsem hrála vrcholově za Slavii.“

A co tenis?
„Tenis jsem hrála jako malá vlastně docela často. Byl pro mě vždycky takový sport číslo dva. Pamatuju si, že když mi bylo deset, střihla jsem si takový sranda zápas dokonce i s Jardou Jágrem v rámci výjezdu Jágr týmu. Na Markétu bych si ale určitě netroufla.“ (směje se)

Markéta Vondroušová: První slova vítězky Wibledonu po návratu do ČR!
Video se připravuje ...

Vstoupit do diskuse
3
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud