Lego a žolíky. Krejčíková v Londýně bydlí v rodině a věří: Vracím se zpět
PŘÍMO Z LONDÝNA | Po dvou těžkých bitvách zažila Barbora Krejčíková, poslední singlová naděje Česka ve Wimbledonu, poklidnější postup. Jessicu Bouzasovou přemohla ve 3. kole poté, kdy jí v první sadě povolila jen 4 fiftýny z 28 odehraných výměn a ve druhé Španělka vzdala kvůli potížím se zády – 6:0, 4:3 skreč. Účast mezi nejlepší šestnáctkou v All England Clubu je vyrovnaným maximem Krejčíkové, odškrtnout Wimbledon jako poslední grandslam, kde si ještě nezahrála čtvrtfinále, se pokusí proti jedenácté nasazené Američance Danielle Collinsové.
Poprvé od lednového Australian Open jste vyhrála tři zápasy za sebou. Cítíte, že se vracíte do formy?
„Měla jsem hodně zranění, byla jsem nemocná. Když na nějaký čas vypadnete, vždycky je nejtěžší vrátit se do zápasového rytmu. Snad se mi to teď daří. Myslím, že si víc věřím ve výměnách. A mám z toho radost.“
Vnímáte, že jste poslední českou nadějí v singlu?
„Nad tím tak nepřemýšlím. Soustředím se jen na svůj další zápas. Povedlo se mi zahrát dobře první set, v druhém se soupeřka zlepšila a pak zranila. Škoda, z toho jsem zklamaná.“
V prvním setu jste povolila Bouzasové jen čtyři míčky. Byl to dokonalý výkon?
„Asi jo. Vyhrála jsem ho 6:0, takže jsem musela hrát hodně kvalitně.“
Zdá se, že vám první dva těžké a vítězné zápasy v turnaji dodaly sebedůvěru. Rozjíždíte se?
„Těžko říct. Každý zápas je prostě jiný. Pokaždé se snažím hrát rychle, kvalitně a nedělat moc chyb. To se mi tentokrát dařilo. Mám pocit, že se lepším. Záleží ale také, kdo je na druhé straně. Jak moc mi vadí hra soupeřky. Cítila jsem se na kurtu dobře. Podívala jsem se na některé její zápasy, věděla jsem, co mám očekávat. Pavel (kouč Motl) vymyslel strategii, která fungovala.“
Během utkání jste předvedla i sympatické gesto. Pomohla jste pryč z kurtu čmelákovi, jenž lezl u základní čáry a mohla jste ho zašlápnout.
„Všimla jsem si ho a nechtěla mu ukončit život. Jenže docela trvalo, než mi vlezl na raketu a mohlo se pokračovat.“
Na sociálních sítích jste prozradila, že máte nový koníček – skládáte Lego. Odreagujete se tak od tenisu?
„Pomáhá mi to. S Legem jsem začala nedávno a baví mě to, už mám sbírku stavebnic. Skládání mě uklidňuje. Jsem ráda, že mám k vyšívání další zábavu. Ještě tu po večerech s rodinou, u které bydlím, hrajeme žolíky. Rodinná atmosféra mi dělá dobře, ani se necítím, že bych byla na turnaji.“
Třeba i díky tomu jste si vyrovnala wimbledonské maximum z roku 2021.
„Tenkrát bylo ale vše jiné. Hrála jsem tu vůbec poprvé singl, byla doba covidu. Nastupovalo se bez diváků, všechno bylo zavřené, na tenis jsme dojížděli hodinu autobusem. Ve čtvrtém kole jsem hrála na jedničce s Bartyovou. Ona nakonec vyhrála titul. Já měla docela slušnou formu a byla škoda, že jsem ji potkala tak brzy. Jsem ráda, že jsem letos ve čtvrtém kole znova a můžu zase bojovat o čtvrtfinále.“
