Borges chtěl uctít Jotu (†28) dresem, ale neprošel. Britovi v den tragédie umřela babička
Se svým výkonem na Wimbledonu může být spokojen. Portugalský tenista Nuno Borges prošel až do třetího kola, kde v pátek skončil po pětisetové bitvě na raketě Rusa Karena Chačanova. Borges se pokusil skrze tragickou smrt jeho krajana a fotbalisty Dioga Joty přimět vedení Wimbledonu k nevídané výjimce tenisového úboru. Jeho žádost, aby mohl nastoupit v Jotově národním dresu však byla zamítnuta. „Snažil jsem se najít jeden v bílé barvě, ale i ten nebyl přijat. Nakonec jsme tedy udělali něco menšího,“ nechal se slyšet Borges. Ještě větší příběh při své deblové výhře prožíval Brit Neal Skupski…
Byla to jedna ze signifikantních pátečních řežeb. Současná portugalská jednička na okruhu ATP, které náleží 37. místo nad Chačanovem vedla 2:1 na sety, ale Rusovi se povedl obrat. I tak je pro Borgese letošní výstup v All England Clubu výjimečný. Dál to na nejslavnější tenisové trávě dosud nedotáhl.
Po utkání ale sdělil novinářům jednu zajímavost. Jistě jste registrovali tragickou smrt při autonehodě fotbalisty Liverpoolu Dioga Joty a jeho bratra. Tato zpráva zasáhla celý sportovní i nesportovní svět. Borges chtěl v den zápasu vzdát svému zesnulému krajanovi hold. Chtěl odehrát zápas s Chačanovem v dresu portugalské fotbalové reprezentace. „Byl jsem si vědom, že Wimbledon není moc flexibilní, co se týče oblečení,“ začal svou promluvu portugalský tenista.
„Moje žádost byla zamítnuta, ale bylo mi zároveň řečeno, že i tak můžeme udělat něco, abychom vzdali Diogovi úctu. Vzhledem k pravidlům Wimbledonu si myslím, že je to vlastně hezké gesto,“ pokračoval osmadvacetiletý rodák z města Maia, který je jen o půl roku mladší, než byl Jota v den nehody.
O jaký kompromis se tedy mělo na Portugalcově bílém oděvu jednat? Organizátoři a protokol Wimbledonu mu povolili černou stuhu. Podobně uvažoval i deblista Francisco Cabral, který si rovněž připnul černou stuhu v zápase druhého kola po boku Rakušana Lucase Miedlera. Tento pár mimochodem vypadl s českou dvojicí Petr Nouza a Patrik Rikl. „Osobně jsem ho neznal, ale od společného přítele vím, že to byl skvělý chlap. V Portugalsku patřil k fotbalovým idolům. Dozvěděl jsem se to, když jsem jel zrovna na kurt k zápasu. Přeji jeho rodině jen to nejlepší a doufám, že to zvládnou,“ prohlásil Cabral.
Ještě tragičtější nádech britského deblisty
Borges se ale jen se stuhou nechtěl smířit, a tak skrze svého agenta ještě před utkáním sháněli národní tým v bílé barvě, ve které taky tu a tam portugalská fotbalová reprezentace hrává. Povedlo se, ale ani ten nebyl schválen.
„Bavili jsme se o tom, ale i ten byl odmítnut. Myslím, že právě tato striktní pravidla dělají Wimbledon výjimečným a odlišným od všech ostatních grandslamů, ale opravdu nevím,“ odpověděl Borges po zápase na otázku novinářů, zda podle něj měla být udělena výjimka.
K poctě Joty se kromě Borgese a Cabrala připojuje stuhou na oděvu i domácí deblista a fanoušek Liverpoolu Neal Skupski, pro kterého měl 3. červenec ještě tragičtější nádech. „Ráno jsem se dozvěděl, že Jota zemřel. Pak mi řekli, že zemřela i moje babička. Takže to bylo velmi těžké.“
Společně s Joem Salisburym dokázal porazit v ryze britském duelu Charlese Brooma a Joshuu Parise. Skupski však pásku nechal u lavičky, protože v době, kdy už věděl o Jotově skonu, jeho babička ještě bojovala o život. Čekají ho však také bitvy smíšené čtyřhry po boku Američanky Desirae Krawczykové, takže Skupski zvažuje, že s černou páskou půjde do duelu až nyní.
