Čína zažívá tenisový boom. Díky šampionce Na Li
První grandslamový titul pro Čínu znamená, že v zemi asijského giganta přišel do módy po stolním tenise a badmintonu další raketový sport, v němž si hodlá tahle velmoc s víc než miliardou obyvatel podmanit svět.
„Budeme dobří, hodně dobří,“ vzkazuje devětadvacetiletá průkopnice Na Li, šampionka letošního French Open, jež ve finále zdolala obhájkyni titulu Francescu Schiavoneovou 6:4, 7:6 (0).
Vyvrcholení ženské části turnaje sledovalo v Číně podle odhadů ve státní televizi na 50 milionů lidí. Na Li již doma titulují „První sestrou Číny“. Na své internetové stránce Sina, což je čínský ekvivalent Facebooku, již má přes 2 miliony přátel. V posledních dnech ji o přátelství požádalo skoro 500 tisíc lidí.
„A předpokládám, že po dnešku to bude ještě víc,“ usmála se po finále nová sportovní celebrita asijské velmoci, jež se přiřadila k basketbalistovi Yao Mingovi či olympijskému vítězi na 110 metrů překážek Liou Xiangovi.
Tenis se v posledních letech v Číně dramaticky hlásí o slovo. Roku 2004, kdy pár čínských hráček zvítězil v deblu v olympijských Aténách, hrály v zemi tenis údajně dva miliony lidí. Dnes je to už 30 milionů.
„Úspěch Na Li reprezentuje léta tvrdé práce a zosobňuje rychlý vývoj tenisu v Číně,“ prohlásil čínský vyslanec ve Francii Kong Quan.
Velkou zásluhu na rostoucí popularitě má sama Na Li. Doma má pověst rebelky, jež si nechala na hruď vytetovat růži a několikrát se vzbouřila proti přísnému sportovnímu režimu kontrolovanému státem. V roce 2002 na dva roky dokonce tenisu úplně nechala a odešla studovat na univerzitu žurnalistiku.
Před třemi lety se zase podílela na tom, že si nejlepší čínské tenistky vymohly nezávislost. Už nejsou podporované státem, ale mohou si volit vlastní tým, cestovat podle své vůle a především již neodvádějí z vyhraných prize money dvě třetiny zpět státu. Podle čínských médií aktuálně platí zemi jen 10 procent výdělků. Z odměny 1,2 milionu eur (29,3 milionu korun) za pařížský triumf je to i tak hezká suma...
Na Li je inspirací pro mnohé. Reprezentuje moderní čínskou ženu, jež dobyla svět díky vlastní píli. A také není ani zdaleka stydlivá. Naopak. Ráda vtipkuje na účet svého manžela a bývalého kouče Ťiang Šana. Jednou prozradí, že chrápe a budí ji ze spaní. Podruhé řekne, že ho bude do smrti milovat, i kdyby byl tlustý a ošklivý.
„Ukazuje cestu dalším čínským dívkám. Vidí v ní vtipnou a nezávislou ženu, která hraje výborně tenis a také velmi dobře mluví anglicky. Je pro ně vzorem,“ tvrdí redaktor čínské mutace Sports Illustrated Hu Jinyi.
V Paříži navíc ukázala, že nic není nemožné. Vždyť antukových kurtů je na rozdíl od betonu v Číně minimum, i proto je oranžová hlína pro Na Li nejhorším povrchem a do letošního Roland Garros na ní nevyhrála jediný titul.
Jestliže v ženském tenise již Čína několik let patří k silným zemím, v tom prestižnějším mužském má nejlepšího tenistu až na 354. místě žebříčku. Plán je, že díky průlomu mezi ženami, který je jednodušší, se tenis v zemi etabluje a pak začnou růst i dobří muži.
