PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Těžkotonážní Francouzka Aravane Rezaiová šlapala Petře Kvitové na prsty tři sety, než nasazená sedmička French Open postoupila do 2. kola (6:3, 4:6, 6:2). Už zítra (ve čtvrtek) by měla vyrukovat proti Číňance Šuaj Peng.
Jak obtížný duel máte za sebou?
„Věděla jsem, že to nebude jednoduchý. Pamatuju si, když Aravane hrála hodně dobře a někde to v ní stále je. Nečekala jsem, že se bude tak dobře hýbat. A když se do míče opřela, dostala mě do defenzivy, což by se úplně nemělo stávat. Ale zvládla jsem to, první kolo je vždy těžké. Tahle výhra se počítá.“
Mohla být i jednodušší, druhý set vás ale nezastihl v pohodě.
„Nechci říct, že jsem druhý set polevila, ale párkrát mě zatlačila a já se jen snažila míč vrátit, což nejde. Musela jsem začít zase tlačit. Chodit do returnu a dostávat ji pod tlak od prvního míče.“
Před zápasem jste si pochvalovala, že už rameno nebolí, ale servis úplně nebyl ideální. Dala jste i 6 dvojchyb.
„Naštěstí ve třetím setu psát začal… Šest deblů na tři sety není tak hrozný, ale je to číslo, které by se tam nemělo objevovat. Rameno už je opravdu v pořádku, ale někde v podvědomí mě servis asi trochu trápí. Vím, že nebyl v poslední době úplně dobrý a psychicky se to špatně odblokovává.“
Takže se bojíte víc švihnout?
„To ne, spíš se bojím, že dám dvojchybu. Což není úplně dobrý. Ne že bych s tím šla na servis, ale někdy mi to tam bohužel blikne.“
I váš projev na kurtu je takový zadrženější, jakoby bojácnější.
„Asi ano. Občas do míčů nejdu, jak jsem chodívala a snažím se to jen obehrát. Někdy skutečně chybí moje klasická hra, abych do nalitého míče šla naplno a nehrála ho jenom zpátky.“
Čím to? Chybí vám jistota?
„To nevím. Někde v sobě to mám, akorát to ze sebe potřebuju víc dostat a používat v zápase. V tréninku je to lepší. Když dostanu míč, zahraju winner, ale v zápase to sem tam chybí.“
Jak vás tedy uspokojil duel s Rezaiovou?
„Servis nebyl úplně nejlepší, ale na první kolo proti takové hráčce to byl standard.“