PŘÍMO Z NEW YORKU | Létem na amerických betonech se zdravotně protrápil. Bolelo ho celé tělo, neměl chuť do tenisu, ztratil dobrý pocit na kurtu. Proto na posledních třech turnajích vyhrál jen dva zápasy. TOMÁŠ BERDYCH však tvrdí, že už je znovu fit. Dokázat to chce ve středu ve šlágru 1. kola proti Lleytonu Hewittovi.
Co vám přesně bylo?
„Bolest šla od kyčle do zad, do ramene. Celý jsem byl špatný. Už jsem s tím přežíval od Wimbledonu. Moc času jsem trávil v šatně, na fyzioterapii, u doktorů. Z toho jste víc unavení než z tréninků. Neměl jsem čistou hlavu na tenis. Postrádal jsem to natěšení. Bez chuti to stojí za prd. Moje zápasy v posledních týdnech nestojí za zmínku.“
Jste známý jako hráč, jenž má pevné zdraví. O to víc se problémy musely projevit.
„Ano, tělo začne problémům uhýbat, aby si ulehčilo. Rozhodí se celý systém, rovnováha. Pak člověk ztratí dobrý pocit na dvorci. Když vás píchá v rameni, nemůžete zvednout ruku, tak nic neděláte, než se to spraví. Ale tady to bylo chvíli tady, pak tam, dneska lepší, zítra horší. Bylo to i na hlavu náročné.“
Co bylo tedy příčinou?
„Změnil jsem vložky do bot. Ze začátku mi vyhovovaly. Zkoušeli je Petra, Radek i Jirka. Časem se jich zbavili, protože jim neseděly. Mně začaly problémy až po tři čtvrtě roce. Tak jsem si říkal, že to bude něčím jiným. Nakonec jsem je dal pryč a to byl první krok. Pak jsem tady v New Yorku naštěstí našel člověka, který mě dal dohromady, srovnal mě. Takže by to mělo být O. K.“ V tréninku už se cítíte fit? „Už celý minulý týden jsem se cítil jinak. Rázem se vrátila chuť. Víte, co si můžete dovolit. Co se dá zahrát. Už to není přežívání. Cítím se dobře, z čehož pramení spokojenost a natěšení. Kdyby to jelo stejně, asi bych si říkal, ať to mám tady co nejdřív za sebou. Ale mělo by to být dobrý.“
Co jste říkal na los, jenž vám pro 1. kolo přisoudil někdejšího šampiona US Open Lleytona Hewitta?
„Tyhle věci mě nepřekvapujou. (smích) Někdy je pro mě ale lepší mít na začátku těžkého soupeře. Těším se, i když s ním je to vždycky dřina. Tím spíš na grandslamu.“
Hewitt nemá úplně dobrou pověst, ale vy spolu vycházíte dobře, že?
„Jo. Kdo ho zná jenom z chování na kurtu, má dojem, že není moc příjemný. Ale já s ním mám dobrou zkušenost. Je to fajn borec. Docela často spolu trénujeme. Třeba tady hned první den. Tak si to zopáknem.“
Jste hráč s velkým smyslem pro detail. Bude problém jít do grandslamu bez zápasů a po obtížných týdnech?
„Jdu do toho rovnýma nohama. Vždycky musíte vzít situaci, jaká je. Proč truchlit nad tím, že mi chybí odehrané zápasy? Není to poprvé, nějaké zkušenosti s tím mám. Není se čeho bát. Vyzkoušel jsem si, že když jsem fit a nachystaný, můžu v pohodě hrát s těmi nejlepšími.“
Djokovič se po Wimbledonu hledá, Federer již není nejmladší, Nadal chybí. Je turnaj otevřenější?
„V tenise se strašně rychle zapomíná. Rychleji než v každém jiném sportu. Djokovič je světová jednička, nedávno vyhrál Wimbledon a pak náááhodou dvakrát prohraje...“
Sám říkal, že hraje děsně.
„Jasně. Ale já hned slyším, že všechno je na houby. Federer je starej, Djokovič to neumí, Nadal je bez ruky, Murray je zapomenutý. Náš sport je v tom unikátní.“
Jak tedy US Open vidíte vy?
„Pořád jsou ti nejlepší tady. Porazit je není nic jednoduchého. Objevují se čím dál víc nové tváře. Už není klid jako poslední dva tři roky. Začíná se to víc míchat a střídat. Leccos může být jinak.“
Dozráli podle vás borci jako Dimitrov či Raonic na grandslamový titul?
„Kdo ví, kdy se jim to poprvé povede? Hru na to oba mají. Ale záleží taky na zkušenostech. Proč ne?“
Dozrál jste už vy?
„Jestli jsem už nepřezrál. (smích) Otevřené je to vždycky. Všichni máme stejnou šanci. Záleží na tom, jak ji uchopíme.“